Pro schválení ústavní novely v dolní komoře by muselo ANO přesvědčit nejméně 120 z 200 poslanců. Na úpravu by musel třípětinovou většinou přítomných členů kývnout také Senát, a to ve stejném znění. Klouzavý mandát je jedním z bodů, o nichž se debatuje v rámci širších ústavních změn v jednom z podvýborů sněmovního ústavně právního výboru. Strany přitom mají na úpravu rozdílné názory.
Sociální demokraté jsou rozděleni
Materiály z podvýboru uvádějí, že kladný postoj vyjádřily vedle ANO frakce opozičních KSČM a Úsvitu. Komunisté ale dávají podle podkladů pro jednání podvýboru přednost možnosti zániku mandátu. Proti klouzavému mandátu se vyslovily frakce vládních lidovců a opozičních občanských demokratů. ODS upozorňuje na to, že úprava by vedla k ještě většímu oddělení vlády od sněmovny a k dalšímu znevažování dolní komory kvůli absencím ministrů při jednání.
Neutrální stanovisko zaujal k případné změně klub opozičních TOP 09 a Starostů. Sociální demokraté jsou rozděleni. O klouzavém mandátu hovořili sociálnědemokratičtí poslanci v čele s jihomoravským Michalem Haškem, kteří byli zároveň hejtmany a loni se kvůli vnitrostranickému usnesení jedné z funkcí vzdali. Úpravu podle podkladů podporuje předseda ústavně právního výboru Jeroným Tejc, jenž patří k Haškovu křídlu v ČSSD. Proti je naopak člen výboru Jan Chvojka, jenž bývá v sociální demokracii řazen do tábora předsedy a premiéra Bohuslava Sobotky.
Navrhovaná změna Ústavy by si vyžádala rozpočtové náklady
Skupina poslanců hnutí ANO argumentuje pro úpravu posílením dělby moci mezi výkonnou a zákonodárnou, když sněmovna má vládu kontrolovat. Poukazuje v důvodové zprávě na časovou náročnost práce poslance, jenž je zároveň ministrem. "Funkce poslance se tudíž ocitá na druhé koleji, což nelze považovat za uspokojivý stav," píšou. Časovým zaneprázdněním zdůvodňují i úpravu u senátorů. Zánik mandátu v tomto případě navrhuje hnutí v souvislosti s tím, že kvůli většinovému volebnímu systému nemá senátora kdo nahradit a klouzavý mandát tedy nepřichází v úvahu.
Navrhovaná změna Ústavy by si vyžádala rozpočtové náklady, které ale podle autorů není možné přesně spočítat. Jde o to, že poslanec, jenž je ministrem, dostává pouze ministerský plat. Pokud by za na něj nastoupil náhradník, odměny za práci v dolní komoře by dostával on. Podobné by to bylo i v Senátu. Stát by musel hradit i doplňovací senátní volby.
Předlohu, která by byla účinná až pro následující volební období sněmovny i Senátu, nejprve posoudí vláda. Rozhodnutí bude na zákonodárcích.
Přehled členů současné vlády a jejich funkcí v Parlamentu:
ČSSD
Premiér Bohuslav Sobotka: poslanec
Ministryně práce Michaela Marksová: není členkou Parlamentu
Ministr pro legislativu Jiří Dienstbier: senátor
Ministr průmyslu Jan Mládek: poslanec
Ministr školství Marcel Chládek: není členem Parlamentu
Ministr vnitra Milan Chovanec: poslanec
Ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek: poslanec
Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček: není členem Parlamentu
ANO
Vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš: poslanec
Ministr dopravy Dan Ťok: není členem Parlamentu
Ministr obrany Martin Stropnický: poslanec
Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová: není členkou Parlamentu
Budoucí ministr spravedlnosti Robert Pelikán: není členem Parlamentu
Ministr životního prostředí Richard Brabec: poslanec
KDU-ČSL
Místopředseda vlády pro vědu a inovace Pavel Bělobrádek: poslanec
Ministr kultury Daniel Herman: poslanec
Ministr zemědělství Marian Jurečka: poslanec
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk, mp
