„Naší hlavní hnací silou byla touha vrátit se tam, kam jsme vždycky historicky patřili. Do Evropy, která je založená na demokratickém a morálním imperativu, do Evropy založené na odkazu osvícenství a kritického myšlení. Do Evropy, kde by technologický pokrok sloužil k rozvoji našich společností. Ale Evropa nebyla vždycky definována svými ideály. Až příliš často se Evropané v minulosti uchylovali k násilí a důsledky dvou světových válek byly tragické. Evropa byla rozdělená, její východní polovina se odcizila svému pravému já a byla unesena Sovětským svazem. Dnes jsme zpátky v kulturním a politickém prostoru, do kterého jsme po staletí patřili. Jsme připraveni vzít si zpátky svůj podíl odpovědnosti a vynaložit veškeré úsilí, aby se naše obtížná, problematická, taky často krvavá historie už neopakovala. Koncept zajištění míru v Evropě prostřednictvím unie není nic nového, jak asi víte, už v patnáctém století to byl český král Jiří z Poděbrad, kdo viděl vizi sjednocených evropských království do mírové ligy, jeho cílem bylo na základě jakési rané verze mezinárodního práva zabránit konfliktům mezi jejími členy a posílit zároveň obranu před vnějšími hrozbami. Tenkrát se svým mírovým projektem ale neuspěl. Naštěstí konečný ideál míru založený na jednotě a spolupráci našel pozdější verzi,“ dodal Pavel.

„Evropská myšlenka, kterou známe dnes, je založena na myšlence míru, spolupráce, solidarity a dodržování lidských práv a zásad právního státu. Naše bezpečnost a prosperita jsou úzce provázány. Nelze dosáhnout jednoho bez druhého. Před 23 lety jeden z mých předchůdců, skutečný Evropan a také světový občan Václav Havel mluvil v této podobě o potřebě neustále reflektovat a kriticky zkoumat evropské hodnoty, ideály a principy. Od té doby se tento úkol a jeho naléhavost nezměnily. Ještě důležitější je zajistit, že se naši občané můžou skutečně ztotožňovat se zásadami, které zastáváme. To je naše práce, náš úkol, nás politiků. Vysvětlovat Evropu lépe a zapojit naše občany. Pokud chceme Evropu spoluutvářet, potřebujeme, aby jí lidé doma rozuměli. Síla Evropy spočívá v naší jednotě a zároveň rozmanitosti. To je klíčové směrem k míru a prosperitě. Není překvapení, že naši nepřátelé tohle vědí. Proto, právě proto se neustále snaží podkopávat naše morální a demokratické hodnoty. Proto, aby nás oslabili,“ zmínil Pavel.

„Volební kampaň v příštím roce prověří naše demokracie. A já doufám, že bude sloužit jako příležitost, abychom ukázali, že evropský demokratický duch je skutečně živý. Měli bychom se zdržet zjednodušujících řešení a planých slibů. Pokušení manipulovat realitou kvůli politickému zisku bude obrovské. Všichni neseme obrovskou odpovědnost, abychom problémy formulovali tak, jak skutečně jsou. Moje kampaň prezidentská ukázala, že populismus není jediným prostředkem. V příštím roce si také připomeneme 20 let od vstupu ČR do EU. Stali jsme se tak plnohodnotnými členy evropské rodiny. Teď už nejsme novými členy, ani nezkušenými, během našeho druhého předsednictví v Radě EU naše země prokázala leadership a odhodlání při hledání řešení mezi členskými státy, ale i s vámi, to znamená s členy Evropského parlamentu, v mnoha naléhavých otázkách. EU je často označovaná za pomalou a neefektivní. Přesto jsme společně ukázali, že společně dokážeme čelit výzvám dneška i zítřka. I přes počáteční rozdílnost názorů se nám podařilo dosáhnout mnoha kompromisů. Nejenom během covidové pandemie, ale i po ní. V otázkách energetické a potravinové bezpečnosti, digitální a zelené transformace, sankcí proti Rusku či finanční pomoci Ukrajině. To všechno ukazuje naši schopnost být efektivní pod tlakem,“ řekl Pavel.

Fotogalerie: - Čekání na Fica

„V příštích letech budeme hodně slýchat o výhodách, které členství v EU přineslo deseti zemím, které do EU vstoupily v roce 2004. Nikdy však nešlo o jednosměrnou ulici. Nezapomínejme na výhody, které toto rozšíření přineslo všem členským státům, nejenom z hlediska prosperity, nových trhů, hodnotových řetězců, kvalifikované pracovní síly, ale i z hlediska bezpečnosti. Rozšířením rodiny jsme vytvořili pevné vazby a záchrannou síť. V této evropské hře nesmí nikdo zůstat pozadu, zůstat sám a frustrovaný. Rozdíly můžeme překonat racionální debatou a dialogem a ne zbraněmi, jak tomu bylo po staletí. Proto bychom měli důsledně prosazovat tuto myšlenku, díky které jsme silným, přitažlivým a respektovaným partnerem na verbální úrovni. Když EU v roce 2012 získala Nobelovu cenu za mír, někteří lidé se usmívali. O deset let později však oceňujeme přínos EU k míru na evropském kontinentu s větším pochopením, protože EU je skutečně tím nejúspěšnějším mírovým projektem, který tento kontinent zažil. Bezpečnost však nemůžeme považovat za samozřejmost. Před 30 lety jsem jako příslušník UNPROFOR na vlastní oči zažil zvěrstva během války v bývalé Jugoslávii a doufal jsem, že v životě už žádnou další válku na evropské půdě neuvidím. V roce 2000 před poslanci Evropského parlamentu Václav Havel zdůraznil, že zlu je třeba čelit okamžitě, jakmile se objeví. Evropa však nedokázala zlo včas odhalit. Stávající ruská invaze není ničím jiným než cynickým pokusem vymazat Ukrajinu, její obyvatele a kulturu z mapy světa. Nevyprovokovaná, neodůvodněná a nevybíravá agrese nemůže zůstat nepotrestána. Po desetiletí jsme navrhovali mezinárodní pravidla, abychom zabránili opakování hrůz druhé světové války. Putin se ovšem během několika hodin pokusil zničit suverénní zemi a podkopat světový řád. Nezvítězil a nezvítězí,“ poznamenal Pavel.

„Jsem hrdý na to, že malé i velké evropské země se spojily, aby podpořily Ukrajinu a její boj proti zlu. Jsem hrdý také na český lid. Od prvního dne projevili solidaritu a neváhali poskytovat ukrajinským uprchlíkům peníze, jídlo a přístřeší. V přepočtu na počet obyvatel přijalo Česko více lidí než kterákoliv jiná země. Během svého projevu na valném shromáždění OSN jsem uvedl před 2 týdny, že bezpečnost Ukrajiny je naší vlastní bezpečností. A vzhledem k tomu, že se kvůli ruskému expanzionismu a neuspokojeným imperiálním ambicím rozvíjí několik krizí, pociťuje důsledky každý evropský občan. Bohužel v sázce je toho ještě více. Jde o naši svobodu. Proto všechny vyzývám, aby i nadále poskytovali podporu. Pokud Ukrajina selže, selžeme i my. A toto selhání nás bude stát ještě více. Nenechme se zmást těmi, kdo tvrdí, že ve jménu zklidnění je třeba dosáhnout míru nabídkou ústupků, které podkopávají suverenitu a územní celistvost Ukrajiny. Ve skutečnosti takoví lidé žádají, aby se Ukrajina vzdala a my abychom rezignovali na své vlastní zásady. A je to vážná urážka těch, kdo trpí pod ruskou okupací. Lidí, kteří byli zbaveni svých občanských práv, kdo trpí zneužíváním a jejichž děti jsou unášeny do Ruska. Přes 85 lety bylo Československo v podobné situaci. Abychom se vyhnuli válce, někteří evropští státníci se domnívali, že postoupení území Československa Hitlerovi uspokojí tohoto diktátora a povede k mírovému řešení konflktu. Tato naděje se nenaplnila. Míru nikdy nelze dosáhnout za podmínek agresora. Pokud agresor uspěje jednou, bude se opět snažit uspět a půjde ještě dále. Doufám, že se na Ukrajinu vrátí mír. Doufám, že se to stane brzy skutečností. Naděje však není strategií. Proto musíme usilovat o urovnání, které zajistí nezbytné podmínky pro další existenci Ukrajiny a pro trvalý mír a prosperitu. Rusko musí být na Ukrajině poraženo. A musí se stáhnout z ukrajinského svrchovaného území,“ řekl Pavel.

„Naše evropská bezpečnost je založena na partnerství a demokracii. Vytvořili jsme pevnou společnou, obrannou a bezpečnostní architekturu, jejímiž hlavními stavebními kameny jsou NATO a EU. Je nezbytné posílit evropský pilíř NATO a zvýšit evropskou interoperabilitu. Nyní je více než kdy jindy zřejmé, že zajištění míru se nemůže omezit pouze na naše hranice. Jsem přesvědčen, že usilovat o plnohodnotnou evropskou perspektivu všech zemí západního Balkánu a asociovaného tria, je nejen naše morální povinnost, ale z dlouhodobého hlediska je to investice do bezpečnosti a odolnosti Evropy a jejích občanů. Promarnili jsme již příliš mnoho času, mezitím se politická kultura v několika zemích zhoršila. Je v našem zájmu, aby kandidátské země uspěly. Jejich úspěch totiž bude i naším úspěchem. Tento proces samozřejmě nelze dokončit bez nezbytných reforem, a to jak na straně kandidátských zemí, tak i na straně EU. Zároveň bychom však toto neměli využívat jako záminku pro odkládání přístupového procesu. Máme šanci na zasedání Evropské rady učinit odvážná rozhodnutí do konce roku. Debaty o budoucnosti EU a rozšíření jsou propojeny a měly by probíhat souběžně. Utváření nové Evropy si nelze představit bez budoucího evropského uspořádání. Rozšíření by mělo být vnímáno jako příležitost k novému nastavení evropské myšlenky, jako příležitost k vytvoření efektivnější EU, unie, která zůstane ambiciózní a konkurenceschopná. Jako unii, která bude pružná a aktivní, a která bude v případě potřeby rychle reagovat. Jako unii, na kterou budeme hrdí. Jsem přesvědčen, že z rozsáhlých diskusí najdeme nejlepší cestu kupředu pro moderní a silnou správu EU. Evropa po staletí usilovala o světovou nadvládu silou. Dnes by měla jít příkladem," podotkl Pavel.

Fotogalerie: - Volebný vlak

„Václav Havel, který by zítra slavil své narozeniny, zdůrazňoval, jak je důležité zapojovat občany. Vycházel ze své upřímné víry v silnou a emancipovanou občanskou společnost. Jako hlavní zdroj důvěry mezi lidmi a jejich volenými představiteli. Důvěra je dnes neustále ohrožována dezinformacemi a četnými pokusy o překrucování významu slov a činů. Pokud dopustíme, aby se právní stát rozpadl a aby byl vytlačen principem, že moc má pravdu, nebo i falešné věci jsou ty správné, tak by to mohlo vést k nepředvídatelným důsledkům pro celou Evropu. Můžeme nesouhlasit v mnoha různých ohledech, ale neměli bychom své argumenty zakládat na lžích a faleši. Blíží se volby do Evropského parlamentu a my budeme svědky nárůstu dezinformací vytvářených a šířených pomocí nejrůznějších algoritmů a umělé inteligence. Musíme se na to připravit. Spolupráce se soukromými společnostmi ovládajícími moderní mediální prostor je zásadní pro zajištění toho, že nebudou podkopávány demokracie a naše svobody. V našem měnícím se světě zůstává otázkou, jak zachovat si otevřenost a odstraňovat zbytečné bariéry, ale zároveň posílit odolnost našich demokracií. Jedná se o naprosto zásadní debatu, domnívám se, že otázka odolnosti a udržitelnosti konceptu demokracie si zaslouží pozornost. Abychom mohli čelit stále asertivnějšímu chování autokratických režimů, musíme navazovat silnější vazby s našimi přirozenými evropskými i transatlantickými spojenci,“ zmínil Pavel.

„Měli bychom potlačit rivalitu a místo toho podporovat užší spolupráci v zájmu zachování našich společných hodnot, které se neomezují na zemi, či na žádný kontinent. Takové spojenectví demokratických zemí může pro nás znamenat, že budeme silnější a odolnější vůči nejrůznějším hrozbám, jako je i změna klimatu a dezinformace. Musíme spolupracovat se zeměmi, které jsou už nyní vystaveny rizikům politickým, hospodářským i klimatickým, i když ne vždy sdílíme stejné názory, musíme navazovat vzájemně výhodná partnerství a uzavírat nejrůznější dohody. Tam, kde tento požadavek totiž zanedbáme, necháváme otevřený prostor pro naše strategické konkurenty. Historie a příroda ukazuje, že pokud chcete přežít, musíte se umět přizpůsobit. A to platí i pro Evropu. Naše bezpečnostní potřeby se neustále vyvíjejí. Změna klimatu a ekonomická transformace nás vystavují novým výzvám. V posledních třech letech jsme se věnovali vytváření rámce pro následující desetiletí. Ale byť byl balíček Fit55 přijat, naše práce nekončí. Musíme překonávat nejistotu našich lidí ohledně budoucnosti zejména mladší generace. Bude to zkouška, zda dokážeme sladit míru našich ambicí s důvěryhodností. Politici pak budou muset prokázat, že cíle, na kterých se dohodli, jsou realistické a důvěryhodné. V tomto ohledu je důležité také respektovat technologickou neutralitu při dosahování těchto cílů,“ dodal. 

„Je v našem společném zájmu využít příležitostí, které přináší přechod na ekologické a digitální technologie. A samozřejmě rozhodující bude vyvážení nákladů a přínosů, aby tyto kroky byly úspěšné a byly přijaty veřejností. A musíme proto zajistit, aby tento přechod přinesl výhody všem skupinám našich obyvatel. Především i v těch tradičních průmyslových oblastech. Nesmíme nikoho nechat pozadu. Evropa představuje věčný úkol a evropské národy mají žít společně. Moje země chápe, že být součástí Evropy znamená i odpovědnost. Po druhé světové válce byl příběh Evropy příběhem úspěchu. Abychom zůstali konkurenceschopní na světové scéně a mohli náš příběh vyprávět i dalším generacím, vyzývám nás všechny, abychom odolali únavě z války. Vyzývám nás všechny ke spolupráci v jednotě a solidaritě. Vyzývám nás všechny, abychom se postavili za naše evropské hodnoty a zásady. Vyzývám nás všechny, abychom nenaletěli na falešné sliby a populismus. Pokud se nám toto ušlechtilé úsilí podaří, Evropa bude i nadále skvělým místem pro život našich občanů. Děkuji vám za pozornost," zakončil Pavel za potlesku přítomných europoslanců, kteří povstali.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.