Loužek ve svém komentáři rozebírá, že lidé přirozeně touží po uznání. Moderní společnost tak podle něj ústí v politiku, v níž se jedinci otevřeně dožadují veřejného uznání své hodnoty. „Politika identity se projevuje v politických bojích současnosti od rasových nepokojů, střetů mezi pohlavími přes nacionalismus, náboženské spory až po boje o politickou korektnost v médiích a na univerzitách,“ sdělil Loužek.
V současném světě, dle jeho slov, dochází ke střetu identit. „Každý demokratický režim se snaží zajistit lidem důstojnost, svobodu a rovnost před zákonem. Cesty, jak důstojnosti dosáhnout, však každý vidí jinde,“ dodal.
A rozebírá, že ať už jde o velmoci typu Ruska, Číny, nebo o voliče v USA a v Británii, určitá skupina vždy věří, že její identita není dostatečně uznávána. „Tyto identity mohou být neuvěřitelně různorodé, založené na národě, náboženství, etnicitě, sexuální orientaci nebo pohlaví,“ zmínil, že všechny jsou projevem jednoho obecnějšího jevu, totiž „politiky identity“.
„Výchozím bodem první verze politiky identity byl předpoklad, že všechny lidské bytosti se narodily svobodné a všechny mají stejné právo toužit po svobodě. Byly vytvořeny politické instituce, aby tuto přirozenou svobodu co nejvíce chránily. Stejnou ochranu individuální autonomie kladou liberální demokracie do základů svých politických projektů. Druhá verze politiky identity se zaměřuje na kolektivní svébytnost v podobě národního sebeurčení. Rozdílné verze lidské důstojnosti – individuální i národní – spolu po dlouhá desetiletí soupeřily, např. v revolucích roku 1848 se bojovalo jak ve jménu liberálních práv, tak i sebeurčení práv národních,“ sdělil.
Klíčem pro pochopení politiky identity je podle jeho slov národní identita. „Národní identita je sdíleným přesvědčením o legitimitě politického systému země. Národní identita může být začleněna do oficiálních zákonů a institucí, které například určují, co bude vzdělávací systém učit děti o minulosti nebo který jazyk je považován za úřední. Avšak národní identita se pohybuje v širším kulturním a hodnotovém rámci. Obsahuje příběhy, které si lidé vyprávějí: odkud pocházejí, co opěvují, jaké historické vzpomínky sdílejí apod.,“ uvedl Loužek.
"Většina zemí na světě přijímá závazek respektovat lidská práva, ale současně svůj prostor nemůže nabídnout každému. I když země cítí morální závazek poskytovat útočiště uprchlíkům, takové závazky jsou potenciálně nákladné jak ekonomicky, tak sociálně a demokracie je musí zvažovat z hlediska priorit. Přistěhovalectví je politickým problémem, který vystavuje národní identitu největší zkoušce. Imigrace může, ale také nemusí být přínosem pro národní ekonomiku a netěží z ní všichni stejně. Je však často vnímána jako hrozba kulturní identitě, zvláště když se přes hranice valí takové masy přistěhovalců jako v poslední době," uzavřel se slovy, že identitě či politice identity nelze uniknout.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
