„Ta myšlenka základen cizích států na našemu území není nová,“ začal senátor. Na jižní Moravě, odkud pochází, si dodnes pamatují základny rakouské, pak i jiné. „Takže proč ne, doba se zase přehrne a pak tu zase budou jiné základny,“ dodal historický pohled. On jej chápe, a proto nemíní běhat ani s vlajkami pro základnu, ani proti ní.
Jste pro zbudování základny NATO na českém území?Anketa
Jaký by měla přínos, to podle něj vědí „ti hoši, co to domlouvají“. Část společnosti určitě bude pro, část proti, a společnost se ještě více rozdělí.
Michal Horáček sehrál roli obhájce. „Lepší američtí vojáci někde na základně, než ruští vojáci v našich ulicích a mateřských školkách,“ vysvětlil. Vždycky podle něj musíme do nějaké skupiny patřit, nejsme žádný most mezi velmocemi. „Od počátku své státnosti jsme součástí Západu,“ vzal to od českých králů, kteří byli jedním ze sedmi volitelů říšského císaře. „Když se projdete po Praze, tak vidíte, kolik krásy tu vytvořili Italové, Němci nebo Rakušani,“ dodal jako argument, že zkrátka patříme na Západ.
Už dnes podle něj máme základu NATO v každých našich kasárnách, protože naše vojska jsou jeho součástí, a neměl by nic proti tomu, kdyby jim pomohlo několik kompetentních a dobře vybavených vojáků amerických.
Případné „dělení společnosti“, kterého se bojí Žaloudík, je podle Horáčka normální demokracií. „Nežijeme v Putinově diktátorském Rusku, kde platí jen to, co řekne diktátor,“ doplnil. Je to podle něj hezké téma, na kterém si můžeme vyjasnit své názory. A on sám nikdy nebyl pro velké „sjednocování společnosti“.
Neudělá z nás tato základna terč? Tady by i Žaloudík zůstal klidný: „My jsme docela nezajímaví, z hlediska toho, jak se teď dělí zeměkoule.“ Takže o základně už podle něj je rozhodnuto, teď se odehrává nějaká debata, která možná vyústí v referendum, ale vždy to bude designováno tak, aby to skončilo takovým výsledkem, který by odpovídal tomu rozhodnutí.
Psali jsme:
„Přečtěte si v Bibli devátý článek knihy Genesis o pokrytectví,“ doporučil a vyprávěl příběh o nahém opilci. Takže to podle něj skutečně dopadne tak, že všechny základny přežijeme a pořád budeme mluvit hezkou češtinou, což je na našich národních dějinách to nejkrásnější.
Horáček si naopak myslí, že je to zatím jen „námět“.
Horáček Zemanovi obrat nevěří
Dalším tématem debaty byly dezinformace a vypínání médií. Žaloudík je kritický k jakémukoliv vypínání. Argumentace Evropské unie, že nedovolí šíření ruských lží, jej uráží, on by si rád sám posoudil, co bude považovat za lež. „Člověk který je svéprávný a může jít k volbám, tak by měl být schopen posoudit, čemu bude věřit,“ myslí si.
Podle Horáčka už „před mnoha lety bylo uznáno“, že internet je válečným prostorem, stejně jako vzduch nebo moře. Je prý mnoho svědectví, že Rusko do tohoto válečného prostoru mnoho investovalo. Armádou v tomto prostoru jsou „trollové“, které poznáme tak, že vždycky ve stejný čas mluví o stejném tématu a stejným jazykem. Toto internetové pole bylo připravováno jako součást velké války, která začala na Ukrajině.
Horáčkovi je velice líto, že na tomto poli Putinovi sloužil český prezident Zeman. Tato jeho činnost by měla být vyšetřena, aby ji další prezidenti nemohli opakovat. „Devět let pro to pracoval, a potom, když viděl tu jednotu společnosti, devadesátiprocentní, tak mu nic jiného nezbylo,“ vysvětlil Zemanova slova o šílenci Putinovi, pronesená pět hodin po začátku ruské invaze. Názorový obrat Miloši Zemanovi rozhodně nevěří.
Psali jsme:
Žaloudíkova poznámka, kdo bude soudit lež, je ale podle něj důležitá. Ale podle něj se lež poznat dá, třeba v případě masakru v Buče jasně hovoří satelitní záběry, odposlechy ruských tanků a další důkazy. „Takže každý, kdo bude říkat, že se masakr v Buče nestal, tak šíří lež, a šíří nebezpečnou lež, která rozleptává to nejlepší, naši schopnost pomáhat těm, kteří to potřebují.“
Dotaz na vypínání webů začal textař odpovídat líčením krutostí, nepředstavitelných krutostí ruského režimu, který je zločinný. „Teď určitě není možný poslouchat, co si povídají Rusové,“ shrnul svůj pohled. Toto povídání je totiž součástí jejich taktiky proti Západu.
Uznává ale, že když si lidé říkají nějaké názory, a vycházejí při nich z ověřitelných faktů, tak na to mít právo mají. „Ano, ti můžou povídat,“ přikývl.
Žaloudík souhlasí s tím, že lež se má argumenty vyvracet. Ale lidem by mělo být dovoleno, aby sami pochopili, že jim dotyčný lže. Takže místo vypínání přitlačit v důkazech. „Já jsem celý život čelil lžím v oblasti onkologie, vždycky se objevil někdo, kdo tvrdil nějakou zjevnou lež, že mamograf způsobuje rakovinu, nebo tak. My jsme se k tomu vždy postavili argumentačně a neměli jsme s tím problém, ale nikdy nás nenapadlo nikoho z těch lidí vypnout,“ vysvětloval profesor onkolog.
Jenže dnes bohužel začínáme žít v „protektivní demokracii“, která má člověka chránit. Před viry, ale i před názory.
Horáček reagoval pokusem definovat, co je názor. Podle něj je to „svobodný subjektivní postoj k faktům“. Ale když se neopírá o fakta, nemá taková debata smysl. Faktem ale není, že v Buče leží nějací herci, to nemůžeme vůbec přijmout.
Žaloudík se možná přejmenuje
A třetím tématem byla „chlebíčková aféra z Jilemnice“, kde se místní zastupitel za SPD pochlubil na síti občerstvením pro rodinnou oslavu ozdobeným do písmene Z. On sám to vykládal jako překvapení pro oslavenkyni manželku Zuzanu, jenže toto písmeno je přitom pro mnohé logem ruské operace na Ukrajině, takže zastupitele kvůli fotce odvolali ze všech funkcí a vyzvali k úplnému odstoupení. Navíc ho vyšetřuje policie.
Podle Horáčka je to vylévání dítěte i s vaničkou, pokud řešíme, co si „nějakej bambula“ dal na chlebíčky. A dokud nebude mít důkazy o opaku, věřil by i vysvětlení „překvapení pro Zuzanu“. Je to podle něj trochu daň vzrušené době. Ale rozhodně dnes máme na starosti důležitější věci.
Profesor si prý začal zjišťovat možnosti přejmenování, protože jeho jméno Žaloudík v angličtině začíná na zakázané písmeno, tak aby pouhou svou existencí nepropagoval Putina. Víc se k tomu podle něj k této „blbosti na druhou“ říci nedá.
I jilemnickému zastupiteli by doporučil přejmenovat manželku – třeba na Mařenku.
Horáček chtěl ale na závěr říci, že my Češi teď zažíváme moc pěkné období. „Mě strašně těší, že jsme byli schopni nabídnout pomoc těm matkám s dětmi, které prchají z Ukrajiny, zatímco jejich muži a synové bojují proti okupantům, tak jsme je přijali. A přijali jsme je vlídně. A nejhezčí snad pro mě je, že většina těch lidí je ubytovaná v našich domovech, ne v nějakých tělocvičnách.“
On sám zažil v životě už mnoho národních vzepětí, a pak zase kolapsů. „Věřím, že už víme, že Ukrajinci statečně bojují i za nás, a že o tuto pomoc budeme opírat svou národní hrdost,“ dodal optimisticky. On sám doma Ukrajince ubytoval a má od nich zkušenosti z první ruky. Přál by si, aby tuto zkušenost udělalo co nejvíce Čechů.
Žaloudík se zamyslel nad prezidentskou volbou, a došel k závěru, že by se v současné situaci na Hrad hodila „měkká racionalita“ nějaké dámy. Konkrétní jméno říci nechtěl, to by prý od něj byl polibek smrti, a ještě bez roušky.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: jav
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
