Fialova vláda o vstupu do bruselského institutu jednomyslně rozhodla v březnu 2023. Stalo se tak na návrh tehdejšího ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti, dnes ODS). Spolu s tím se zavázala platit každoroční členský poplatek, který se pro účastníky zpočátku pohyboval mezi 50 a 70 tisíci eury. Jen letos do think-tanku z českého státního rozpočtu zamíří 70 tisíc eur, tedy zhruba 1,7 milionu korun.

Jan Lipavský

• poslanec

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Plán na vznik Bruselského institutu pro geopolitiku se zrodil v roce 2022 v souvislosti s prvním summitem Evropského politického společenství v Praze, který inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron. Právě jeho podporou se think tank také zaštiťuje. Na webu nechybí ani pochvalný komentář od tehdejšího německého kancléře Olafa Scholze a nizozemského premiéra Marka Rutteho, dnes šéfa NATO.

Projekt podpořilo několik evropských států - vedle Česka to bylo Dánsko, Francie, Irsko, Lucembursko, Německo, Nizozemsko a Španělsko. Od těchto států také spolek inkasuje stovky tisíc eur ročně. Ve správní radě zasedl Jaroslav Kurfürst, který se za minulé vlády nejprve stal náměstkem ministra zahraničí a následně velvyslancem ve Francii a Monaku.

Ředitelem bruselského institutu je Luuk van Middelaar, který v minulosti pracoval pro prvního předsedu Evropské rady Hermana Van Rompuye. Oba jsou zastánci hlubší integrace, zrušení práva veta či společné zahraniční politiky. Van Rompuy nyní figuruje mezi členy poradního sboru. Stejně jako třeba Kajsa Ollongrenová, která zastává pozici zvláštní zástupkyně EU pro lidská práva a patří mezi vlivné podporovatele politických neziskovek či „nezávislých“ médií.

Ambicí van Middelaarova spolku bylo přinést novou geopolitickou strategii pro EU. Navzdory nemalým příjmům (zakladatelé počítali s ročním rozpočtem ve výši nejméně 3 milionů eur, tedy přes 70 milionů korun) se však aktivity neziskovky omezují na pořádání příležitostných setkání úzkého okruhu politiků, diplomatů, úředníků, byznysmenů a expertů a publikaci krátkých článků a několika obsáhlejších analýz.

Podle dostupných informací proběhlo od vzniku institutu pouze 17 komorních akcí. Ani jednou nebyl mezi řečníky zástupce z Česka. Českou stopu lze v tomto směru dohledat jen mezi publikovanými články, kde se objevuje text politologa Jacquese Rupnika. Popisuje v něm vítězství „populistů“ (ANO) a „krajní pravice“ (SPD a Motoristů) v loňských parlamentních volbách.

Ostatní autoři se vesměs zastávají větší integrace EU, jejího rozšiřování, a to i do postsovětského prostoru, vyslovují se pro silnější angažmá v zemích mimo EU včetně podpory tamní „občanské společnosti“, vykreslují střední a východní Evropu jako region, kde sílí „krajně pravicový populismus“, a amerického prezidenta Donalda Trumpa líčí jako protievropského politika.

Vedle toho institut navázal spolupráci s Ústavem mezinárodních vztahů, který spadá právě pod české MZV, a neziskovkou GLOBSEC, která kvůli údajným vazbám na nadace George Sorose či systematickým útokům na vládu Roberta Fica přišla o dotace ze slovenského státního rozpočtu a přesunula těžiště své činnosti do České republiky.

Nejasné přínosy, nejasné pozadí

Na resortu zahraničí pod vedením Petra Macinky si proto začali klást otázku, co země z členství v bruselském institutu vlastně má. ParlamentníListy.cz o celé záležitosti mluvily s lidmi z nejbližšího okolí ministra Macinky. Podle nich členství žádný praktický přínos nemělo a hlavním motivem byla snaha Jana Lipavského být “u toho”, protože to “hezky vypadalo”.

Mgr. Petr Macinka

• AUTO
• místopředseda vlády

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

I proto vláda Andreje Babiše (ANO) na návrh ministra zahraničí v červnu rozhodla o odchodu České republiky z této zahraniční organizace. Členství skončí na konci roku.

Ing. Andrej Babiš

• ANO 2011
• předseda vlády

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

“S ohledem na aktuální zahraničněpolitické priority naší vlády jsme došli k názoru, že nemá smysl, abychom tady v této neziskovce byli,” komentoval čerstvé rozhodnutí Petr Macinka. “Jedná se o takovou silně federalizační nebo eurofederalizační neziskovku, ale protože vláda má názor, že nemáme směřovat k nějakým Spojeným státům evropským, tak jsme dneska schválili, že od 1. ledna 2027 z této neziskovky Česká republika vystoupí,” dodal ministr.

Macinkův předchůdce v čele resortu Jan Lipavský tento krok ostře kritizuje. “Myšlenka BIG vznikla v Praze během prvního setkání Evropského politického společenství. Po dlouhé době bylo Česko od samého počátku zakládajícím státem nové iniciativy – nemuseli jsme se k ní dodatečně připojovat. Byli jsme u toho společně s nejvyspělejšími evropskými státy, jako jsou Německo, Francie nebo Nizozemsko. Chápu ale, že vláda národní malosti z toho musela co nejrychleji odejít,” řekl ParlamentnímListům.cz na adresu Babišova kabinetu.

Pro úplnost dodejme, že kromě nejasných přínosů pro Českou republiku panují otazníky i kolem pozadí celého projektu. Institut totiž nepublikuje žádné výroční zprávy ani nezveřejňuje transparentní informace o sponzorech a financování. Mezi členy je kromě osmi států uvedena jedna firma, a sice privátní investiční skupina Merifin. Ani její vlastníci však nejsou veřejně známí.

Psali jsme:

Zázračně úspěšná neziskovka a 80 milionů. Teď padlo trestní oznámení

Babiš je vystrnadil. Ale „zelená chobotnice“ obepíná Česko dál

Pavel a euro. „Kdo si to u něj objednal?“ Kovářová už tuší

Turek odhalil zákulisí: Obří pavouk kolem peněz. A pak došlo na Pavla