Džemilev ve Varšavě mluvil s americkým prezidentem Barackem Obamou a ptal se ho na sankce Západu vůči Rusku. Mají se prý neustále stupňovat, dokud nebude osvobozena poslední píď okupovaného území. Předák Tatarů ale připustil, že se Krym může stát obchodovatelnou položkou ve vztazích s Ruskem.
Nebojovali jsme za právo na návrat, abychom kvůli Putinovi prchali z vlasti
Už teď z Krymu uteklo kolem deseti tisíc lidí, převážně se jednalo o Tatary. „V oficiálním doporučení Medžlisu apelujeme na naše spoluobčany s žádostí, aby rodnou zemi neopouštěli. Nebojovali jsme za právo na návrat, abychom nyní kvůli Putinovi prchali z vlasti,“ vysvětlil Džemilev.
Telefonát s Putinem byl rozhovor dvou hluchých. Každý si trval na svém. Putin sliboval vyřešit všechny problémy Tatarů
Předák prý záhy po ruském obsazení Krymu obdržel telefonát od Vladimira Putina, který se ho snažil získat na svou stranu. „Vyprávěl mi o tom, že v Kyjevě prý zvítězil nezákonný fašisticko-banderovský režim, který představuje hrozbu pro ruskojazyčné obyvatelstvo,“ vypráví Džemilev a dodal: „Vůbec nechápal, že pro mne, který přichází z Majdanu, to zní obzvlášť trapně.“
„Byl to mimoběžný rozhovor dvou hluchých, každý si trval na svém. Já jsem žádal, aby ruská vojska okamžitě opustila naše území. Jejich vpád je hrubým porušením mezinárodních norem. Putin opáčil, že za pár dní vyřeší všechny problémy Krymských Tatarů, které Ukrajina zanedbala za 23 let své nezávislosti,“ tvrdí Džemilev v rozhovoru pro Reflex.cz. Putin prý nabádal rovněž k tomu, aby se urychleně uspořádalo referendum o připojení Krymu k Rusku.
Tataři, kteří odmítli ruské pasy, musí žádat o povolení k pobytu a práci. Pak jsou stejně vyhoštěni
Nyní je Džemilev nucen pobývat v Kyjevě. Z Krymu ho ruské úřady vykázaly na pět let. „Je třeba pochopit, že lidé, kteří zůstali na Krymu, se potýkají s problémy takového druhu, které já v Kyjevě nemám,“ připustil a poukázal na problém s pasy. Tataři, kteří odmítli ruské doklady, se stali cizinci ve vlastní zemi. Musí žádat o povolení k pobytu a k práci, ale to dostanou jen na 90 dní.
„Pak budou muset i s dětmi opustit Krym na půl roku a znovu žádat o povolení k pobytu. Přijdou o důchod, na který pracovali celý život,“ popsal Džemilev. Prý chápe ty, kteří ustoupili tlaku okupantů.
Tataři se ale mohou obávat i represí kvůli svému vyznání. Řada z nich se hlásí k islámu. „Členové Medžlisu jsou vystaveni pohrůžkám, že jim bude zrušen pobyt na Krymu, či budou obviněni z nějakých přestupků. Totéž platí pro podnikatele: Budeš poslouchat, necháme tě na pokoji. Nebudeš, pošleme na tebe berňák, obchodní inspekci, hasiče,“ pokračuje s výčtem útrap, které na Tatary čekají.
Budoucnost Tatarů spočívá v územní autonomii v rámci ukrajinského státu
Sedmdesátiletý Džemilev se nedávno vzdal funkce předsedy Medžlisu (sněm) a doufal v politický důchod. Plány mu ale překazili Rusové. „Dokud neosvobodíme Krym, zůstanu ve zbrani. Jinak ani nemohu. Pokaždé, když volám manželce, slyším její výčitky: Co tam děláte, chlapi? Kdy už nás konečně osvobodíte?“ popisuje tatarský předák.
„Přál bych Rusům dostatek síly a moudrosti tak, aby jejich tlak donutil Kreml k demokratickým reformám. Pak by se otázka naší územní celistvosti vyřešila mírovou cestou,“ přál by si Džemilev. Zároveň tvrdí, že budoucnost Tatarů spatřuje v národní územní autonomii v rámci ukrajinského státu.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
