Turkův pozměňovací návrh reagoval na plánované navýšení počtu větrných elektráren v Česku, které si dala za cíl předchozí vláda premiéra Petra Fialy (ODS). Ta pod patronací exministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) a jeho resortu ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) a Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) připravila legislativu, jež má značně urychlit masivní stavbu solárů a větrných elektráren v Česku.
Předchozí kabinet rád označoval své funkční období za „renesanci solární energetiky“ a Hladíkovo ministerstvo odkazovalo na studii, dle níž by se mohly v příštích třech a půl letech v Česku rozrůst rovněž větrné elektrárny v takovém počtu, aby jejich celkový výkon vzrostl až téměř šestinásobně. „Česká republika potřebuje snižovat emise skleníkových plynů a zvyšovat svoji nezávislost na dovozu fosilních paliv. Proto musíme mimo jiné rozvíjet využití obnovitelných zdrojů energie,“ vysvětloval exministr životního prostředí s tím, že stěžejní pro znásobení počtu větrných elektráren budou akcelerační zóny, v nichž půjdou „větrníky“ stavět mnohem rychleji než na ostatních plochách.
Zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie, který tyto plochy od loňského roku legislativně upravuje, vznikl na základě evropské směrnice Renewable Energy Directive III (RED III), jež předtím členským státům EU vymezení lokalit, v nichž bude maximálně zjednodušena a urychlena výstavba zejména větrných a solárních elektráren, nařídila. Vůči Česku navíc již Brusel namítal, že mu implementace tohoto požadavku trvá, a z unie tak do Prahy již putovala formální výzva k urychlené nápravě.
K urychlení výstavby větrných elektráren se Česko zavázalo v rámci cílů transformace energetiky, jež má EU pomoci snížit závislost na ruských fosilních palivech po začátku války na Ukrajině, a splnění těchto závazků si Brusel pojistil v rámci jednoho z milníků Národního plánu obnovy (NPO). Pokud by Česká republika do září nepředložila plnění požadavků Bruselu na vymezení akceleračních zón, ten by mohl zablokovat proplacení financí z NPO.
V případě, že Česko nechce přijít o miliardy korun, musí tak požadavky EU splnit. Vyhlídky na vznik stovek až tisíců nových větrných elektráren po Česku se však nelíbí mnohým obcím a krajům a velká nevole zní zejména od obyvatel sídel, v jejichž okolí mají větrné parky zakrátko vznikat. Silná vlna odporu se paradoxně zvedla rovněž v Libereckém kraji, kde před téměř šesti lety Hladík záměr na vznik akceleračních zón coby „zásadního nástroje pro plynulý rozvoj větrné energie“ představoval. Obce, obyvatelé, ale i Liberecký kraj nyní bojují proti tomu, aby na jeho území byla taková lokalita, byť jen jediná z pětice nyní navržených.
Rozhovor Filipa Turka pro ParlamentníListy.cz
Podobná je situace i na mnoha dalších místech republiky a MMR obdrželo k akceleračním zónám až 8 tisíc podání, která leckdy navíc obsahují i vícero připomínek najednou. Mnoho obcí si stěžuje například na to, že se s nimi o záměru vytyčení akceleračních zón pro masivní výstavbu větrných elektráren v jejich okolí nikdo nebavil.
V důsledku těchto četných obav obcí z nekontrolovatelné výstavby větrných elektráren v jejich bezprostřední blízkosti se proto vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal a poslanec za Motoristy Filip Turek rozhodl přijít s pozměňovacím návrhem k novele stavebního zákona, který měl stanovit minimální vzdálenosti umisťování větrných elektráren od obydlí. V případě záměru výstavby „větrníků“ v blízkém okolí obydlí by dle Turkova návrhu byl nutný souhlas zastupitelstva obce, čímž by mohly být zohledněny například výsledky místních referend.
Úprava se týkala jak větrných elektráren umisťovaných v tzv. akceleračních oblastech, tak větrných elektráren umisťovaných na jiných místech. Mimo akcelerační oblast navrhovala souhlas zastupitelstva obce pro umístění větrných elektráren ve vzdálenosti 1 200 metrů od obydlí a v akceleračních zónách 900 metrů. Obce a kraje by na základě Turkova návrhu získaly také možnost posunout hranici akcelerační oblasti tak, aby nebyla blíže než 900 metrů od ploch pro bydlení na jejich území.
O kompromisním řešení, které přímo reagovalo na velké množství připomínek obcí, se však dozvěděli v Bruselu a ten Turkovu snahu odmítl. Poté, co byl pozměňovací návrh vládního zmocněnce předložen k projednání, se možnost dát obcím větší pravomoci při plánování výstavby větrných elektráren nesetkala s pochopením v EU a Česku mělo být naznačeno, že pokud si bude Turek za svým návrhem nadále stát, mohlo by to v konečném důsledku ohrozit čerpání peněz z NPO.
Zásah Bruselu ParlamentnímListům.cz vládní zmocněnec potvrdil slovy, že se přitom snažil o co největší kompromis. „Můj pozměňovací návrh vznikl po konzultacích mezi MŽP, MMR a MPO a měl dát obcím možnost posunout hranice akceleračních zón. Byl kompromisní, osobně bych byl ještě drsnější, ale nechtěl jsem ohrozit evropské peníze,“ podotýká s tím, že cílem bylo, aby pozměňovací návrh reagoval na největší obavy obcí a zároveň naplňoval dříve ujednané podmínky Národního plánu obnovy.
Výtky Evropské komise tak podle Turka nedávají smysl, „protože – byť chytrým způsobem –, ale plnili bychom všechny závazky dál“. Svoláno mělo být jednání zástupců MŽP a MPO se zástupci Evropské komise (EK), jehož se Turek rovněž zúčastnil, a přítomným bylo od zástupců EK sděleno, že jeho návrh je pro Brusel „nepřijatelný“, a připomenuto mělo být, že nás v rámci směrnice RED III bývalá vláda v roce 2023 zavázala k jasně definovaným podmínkám. „Pokud se tento návrh promítne do nového stavebního zákona a pravidel pro akcelerační zóny, EK zajistí zastavení financování ve výši 10 až 20 miliard korun, ne-li více,“ uvedl Turek pro ParlamentníListy.cz o tom, co zaznělo v reakci na jeho návrh od zástupců Komise. Stanovisko si přítomní poté vyžádali také v písemné podobě.
Následovat měla dle slov Turka mimořádná koaliční rada vlády, kterou k této věci svolal premiér Andrej Babiš, a na ní bylo rozhodnuto, že o návrhu se nebude hlasovat, „protože si nemůžeme dovolit riskovat přijít o peníze“.
Tímto krokem dle něj však snaha nekončí. „I přesto jsme však administrativními opatřeními zajistili významné zmenšení akceleračních zón, a to přibližně na jednu šestinu původně plánovaného rozsahu bývalou vládou. Nemohu vyhrát 100:0, přesto považuji celou situaci za hořké dědictví bývalé vlády s tím, že jsme udělali maximum možného. Místo tisícovek větrných elektráren jich vzniknou nejspíše desítky, možná drobné stovky ke stávajícím 260 a dále budeme dělat vše pro to, aby to bylo pouze v místech, kde to nevadí obyvatelům. Konzervativní pohledy na ochranu životního prostředí jsme již využili při zmenšování zón na absolutní maximum,“ avizuje Turek pro ParlamentníListy.cz, že svůj boj s hrozbou masivní výstavby větrných elektráren v blízkosti obcí nevzdává.
Psali jsme:
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
Centrum pravidel a procesů ParlamentníListy.cz
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Máme podporovat stavbu větrníkových parků?
