Hrozí potravinová chudoba. Veleba vysvětluje

Česká republika se po druhé světové válce dožije poprvé potravinové chudoby

Ne, vážení čtenáři, nepřehlédli jste se a já jsem se nezbláznil – občané České republiky jsou ohroženi potravinovou chudobou. Zvláště rodiny s dětmi a senioři, tedy ti naši spoluobčané s nižšími příjmy. A kým jsou ohroženi a co mě k tak odvážnému tvrzení vede, tak o tom mně dovolte následující článek.

České zemědělství, my, kteří v něm pracujeme, jsme na okraji zájmů společnosti, vlády, médií. Třeba takové páně ministra Válka karty v Senátu, to je mediální bestseller, kdežto prudký pád stavů prasat, nižší než po skončení války a přechodu fronty v roce 1945, to je fakt, který bude vládu a občany zajímat, až bude masa na trhu nedostatek a za jinou cenu.

Pojďme ale k věci: Proč jsou zemědělci v poslední době v takovém neklidu, i když premiér, dalo by se říct na vařené nudli je dotáhl tam, kde je chtěl mít. Jednal milostivě s představiteli jejich nevládních organizací, Agrární komory a Zemědělského svazu, aby mohl po jednání sdělit médiím, že ho nepřesvědčili a aby mohl v Bruselu dokladovat, že se zemědělci jedná. A o čem tato jednání jsou? Ze strany premiéra, tedy vlády o dalším dotačním tunelu, který se připravuje pro minoritní segment zemědělců s jednoduchou rostlinnou výrobou, tedy jednoduchým polařením s hlavní plodinou obilí, řepka, kukuřice a tráva. Ti dostanou výrazně vyšší dotace na hektar takto obhospodařované půdy, až 20 000 Kč. Naproti tomu ti zemědělci, kteří tento národ živí a provozují náročnou živočišnou výrobu a speciálky v rostlinné výrobě, jejímž koncovým produktem pro občana je mléko se škálou mléčných výrobků, maso, vejce, ovoce, brambory, zelenina, těm nová vláda část dotací sebere, a tím i schopnost konkurence výrobkům z dovozu. Už teď je hodně zajímavé srovnání cen potravin v obchodech v Polsku a u nás. Ale také v sousedním Rakousku či Bavorsku.

Ovšem až dopadne vládní dotační kyvadlo, jehož duchovním otcem je Marian Jurečka a vykonavatelem současný ministr zemědělství Zdeněk Nekula (prý ministr vytažený z klobouku, jak o sobě sám prohlásil), tak se, lide této země, máme na co těšit. Ono totiž vyhodit Strategický plán Společné zemědělské politiky Evropské unie na podmínky českého zemědělství a potravinářství zpracovávaný stovkami odborníků a prodiskutovaný se zemědělci, ekology, europoslanci, zástupci občanské veřejnosti nástupem nové vlády jen tak do odpadkového koše jenom proto, aby se přidusily a následně rozbily fungující zemědělské podniky, které vyrábějí 80 % zde vyprodukovaných domácích potravin, tak to je čin v rámci evropské sedmadvacítky ojedinělý. Za dopady této zemědělské antipolitiky, která připomíná padesátá léta naruby, by měli její tvůrci nést zodpovědnost.

Jaké jsou to dopady a kdo jmenovitě jsou tvůrci této zničující politiky? Začnu od politiků, architektů útlumu resortu, který bych nazval jako udržitelný pád. Za toho hlavního pokládám předsedu KDU-ČSL Mariana Jurečku. Premiér Fiala zemědělství nerozumí a ministr zemědělství sice ano, ale je podle mého názoru jenom výkonným elementem, který musí poslouchat. Uvedu příklad z oblasti, kde byl starostou v Těšeticích na Znojemsku. Zde, když srovnáme statistiku 2022 s rokem 2000, tak to jsou čísla, která otřesou s každým člověkem – zde ubylo, bylo vyklučeno přibližně 68 400 stromů, přičemž poslední vlna klučení přišla v lednu a únoru letošního roku! Konkrétně ubylo v oblasti Těšetic od roku 2000 do února 2022:

jabloní – 41,83 ha

broskvoní – 93,65 ha

meruněk – 35,98 ha

Sečteno a podtrženo se v této oblasti snížila plocha ovocných sadů o 171,46 hektaru a zbyly jenom trosky – jabloňových sadů zbylo 31,17 ha (43 %), broskvoní 2,35 ha (2,5 %), meruněk 32 ha (47 %)…

To je zničující zemědělská politika, která nemá srovnatelné paralely a ministr Nekula, který dělal v Těšeticích, jak jsem uvedl, starostu, na to kouká a mele cosi o vychýleném kyvadlu ve prospěch velkých podniků a připravuje jim další ťafku.

Kyvadlo je opravdu vychýlené, ale ve prospěch zahraničních ovocnářů a dovozců. Když vezmeme vývoj ploch produkčních ovocných sadů za celou Českou republiku a srovnáme 1989–2020, tak zjistíme, že z naší krajiny za 30 let bylo bez náhrady vyklučeno 42 % ploch těchto sadů! Logicky dramaticky rostou dovozy. Například z 37 000 tun konzumních jablek v roce 2000 na 80 000 tun v roce 2020! Ano, to je to skutečné kyvadlo, na jehož pochopení stačí matematika páté třídy, kterou ale pan ministr a potažmo premiér jaksi neovládají a matou veřejnost bludy o pomoci malým utiskovaným farmářům.

Pojďme k reálným číslům dopadů ministrem Nekulou narychlo předělaného systému dotací. První dopad vidím do státní kasy. Navýšení dotace na prvních 150 hektarů bude znamenat zvýšený přímý výdaj ze státního rozpočtu o 603 750 Kč (4025 Kč na hektar). Přes půl milionu korun na pouhých 150 ha!

Drtivá většina zemědělských podniků má výměru daleko větší a zde na každý hektar nad 150 ha dostane jen 1847 Kč, doposud to bylo 3380 Kč. A zde je hlavní problém. Podniky produkující rozhodující objem potravin – asi 2000 podniků produkuje přes 80 % českých potravin – budou dotačně výrazně kráceny a ztratí konkurenceschopnost se zahraničními kolegy, jejichž vlády strategický plán SZP pro svoje země koncipují pro podporu a zvyšování své domácí produkce. Z toho lze dovodit, že jestliže jsme do současné doby trvale snižovali na polích plochy speciálních plodin (viz výše příklad pádu ovocnářství) a ve stájích stavy chovaných hospodářských zvířat, tak logicky po dalším snížení podpor se uvedený úpadek, pád ještě zrychlí. Je opravdu iluze a vědomý klam, že to malí farmáři zachrání. Statistická čísla vývoje živočišné produkce hovoří jasně, základní pro ilustraci uvádím:

                        1990                                     2020                  v %
Skot                   3 506 000 ks,                                          1 404 117 ks,                 40
Dojnice                1 236 000 ks,                                    357 014 ks,                    28,9
Mléko v litrech     4 802 000 000,                                        3 083 800 000,               64,2
Hovězí maso       509 000 tun živé hmotnosti,                   164 900 tun ž.hm.,         32,4

Pokud se týká stavů prasat a vepřového masa, je vývoj ještě tragičtější. Nechci zahltit čísly, takže dovolte uvést jenom výsledné procento srovnání 2020/1990:

Počet prasat celkem 29,3 %
Prasnice (matky) 27,9 %
Vepřové maso v tunách živé hmotnosti 39,5 %

Ve starých zemích EU 15 se statistická čísla výrobní základny ŽV rovněž měnily a rovněž dramaticky. Na rozdíl od nás vykazují trend výrazného nárůstu – třeba Španělsko, odkud dovážíme vepřové maso, se ze země v této komoditě nesoběstačné dokázalo vypracovat v producenta, který docílil 340% soběstačnosti!

Sečtěme tedy, co nám připravilo Nekulovo kyvadlo premiérem ochotně akceptované a dejme do politického žargonu dnešní vlády ODS + STAN + KDU-ČSL + TOP 09 + Piráti:

Vláda nastavuje podmínky pro zemědělskou a potravinářskou výrobu tak, že jednoznačně a zcela svévolně v rozporu se zájmy České republiky převádí produkční zemědělství na extenzivní hospodaření s dalším snížením jeho produkce, s dopadem na další snížení už tak nízké potravinové soběstačnosti a navazujícím dalším zvýšením dovozů potravin.

Vzato pohledem historie a sociologie, taková politika vyvolá hlubokou společenskou krizi a rozvrátí společenské vztahy českého, moravského a slezského venkova. Převedeno do politických závěrů:

Současný ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) a předseda vlády Petr Fiala (ODS) nehájí zájmy České republiky, zvláště pak českého, moravského a slezského venkova, a svojí politikou přímo ohrožují potravinovou bezpečnost naší země.

Se znalostí resortu a zemědělské a potravinářské veřejnosti musím zdůraznit, že shora uvedené závěry, myšlenky a prognózy sdílí rozhodující část příslušníků resortu. Ti zemědělci, respektive nevládní organizace, především Asociace soukromého zemědělství, jejichž politické názory reprezentuje a reprodukuje premiér Fiala a ministr Nekula, tento segment představuje minoritu – odhadem 4 % obdělávané půdy a 2 % hrubé zemědělské produkce. Za koho se vydává, za koho ho vydávají média, je jiná věc.

Abych doložil názory reprezentantů rozhodující většiny, členů největší nevládní organizace Agrární komory ustavené ze zákona, tak bych závěrem si dovolil citovat celoživotního agrárníka, zkušeného zemědělce a toho času předsedu Krajské agrární komory Ústeckého kraje Ing. Jaroslava Brožky:

„Zcela pochybným se jeví záměr rozvoje „malých farem“ ve stínu mamutích zpracovatelských podniků a hlavně gigantických obchodních řetězců s tržbami v řádu desítek milionů Kč denně. Jaká je šance malé farmy prosadit se na tomto trhu?“

A dále kolega Brožka říká:
„Vysoký rozdíl v platbách na hektar rovněž s určitostí naruší trh s půdou a zejména pachtovní vztahy. V tomto kontextu je smutné, že jde o omezení produkce a rentability velkých farem, nikoliv o omezení zisků velkých vlastníků půdy, kteří zpravidla na půdě nehospodaří.“
A konečně:
„Další redukce zejména chovů skotu v ČR (ve ‚starých zemích EU‘ je zatížení dobytkem i 2–3x/ha vyšší než v ČR) povede k poklesu produkce organické hmoty (chlévský hnůj), a tím i dlouhodobě k snížení půdní úrodnosti.“
Těžko lze lépe bez velkých čísel vyložit slovy hospodáře dnešní stav v resortu zemědělství a naznačit kam ho politika ministra Nekuly v distingovaném a uhlazeném podání premiéra Fialy žene.
Závěrem chci důrazně upozornit, že z takové dotační politiky ministra Nekuly se může snadno stát dotační tunel určitých skupin, který může přijít naši republiku hodně draho. Nejenom finančně, ale o tom bude článek příští.

Ing. Jan Veleba
Agrární publicista a člen Klubu 2019