Evropská komise zveřejnila výsledky konzultace týkající se omezení plateb v hotovosti, jejímž cílem bylo seznámit se s názorem veřejnosti na případná opatření Evropské unie v oblasti omezení hotovostních plateb většího objemu. Navázala tak na své sdělení radě a parlamentu ze dne 2. února 2016 o akčním plánu pro další zintenzivnění boje proti financování terorismu, k němuž se ve velké míře používají platby v hotovosti. Limitované platby v hotovosti by spolu s povinností ohlašování peněžní hotovosti a dalšími opatřeními proti praní peněz měly znesnadnit provoz teroristických sítí a omezit další trestnou činnost. Zároveň by se zjednodušil průběh dalších vyšetřování, díky nimž by se daly vysledovat finanční operace, k nimž v rámci teroristické činnosti došlo. V roce 2018 má Evropská komise zveřejnit posouzení dopadů, v němž budou uvedeny následné kroky.
Od toho dle některých expertů, mezi které patří například Petr Robejšek, už nemusí být daleko k úplnému zrušení hotovostních plateb. Dle analytiků, které oslovily ParlamentníListy.cz, je třeba si uvědomit, že přenesením celého svého finančního života do banky nad ním člověk ztrácí plnou kontrolu. Stačí omyl exekutora nebo podezření z trestné činnosti a hned padne do existenčních problémů bez ohledu na svůj příjem a finanční rezervy, neboť obstavit bankovní účet je otázkou pár vteřin. Zatímco hotovost představuje okamžitý a konečný transfer hodnoty mezi dvěma stranami, elektronické platby jsou naopak vykonávané třetí stranou – zprostředkovatelem, jehož kreditní riziko musí klient akceptovat a platit mu odměnu. Pokud by lidé nemohli používat hotovost, získaly by centrální banky absolutní kontrolu nad penězi a lidé by se stali subjekty jejich experimentů. Záporné úroky, kdy člověk bance musí platit za to, že má u ní uložené peníze, se stanou snadno schůdným rozhodnutím.
Dostanou se Piráti na podzim do Poslanecké sněmovny?Anketa
O financování terorismu se nejvíce stará sama Evropská unie
Ekonom Pavel Kohout považuje omezování plateb v hotovosti za špatné opatření, které bude zaměřeno proti běžným spotřebitelům, a zcela odmítá zdůvodnění bojem proti financování terorismu a praní špinavých peněz. „Ale proboha, financování terorismu je přece věc, kterou nejvíce praktikují samotné státy, případně samotná Evropská unie. Členské státy Evropské unie platí sociální dávky potenciálním podezřelým, nebo dokonce navrátivším se teroristům z Islámského státu, jako je tomu v případě Švédska. Kdyby nebylo podpory ze strany států nebo Evropské unie, tak by terorismus zdaleka nebyl tak velký problém. Omezení hotovostních plateb s tím nemá nic společného. A pokud jde o praní špinavých peněz, to je tak nepatrný problém ve srovnání s tím, jak se třeba zneužívají evropské dotace, že vůbec nemá smysl o tom hovořit,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Pavel Kohout.
Zastáncem chystaného omezování hotovostních plateb není ani analytik a odborník na bankovnictví Patrik Nacher. „Já jsem letitý kritik umělého, nepřirozeného omezování plateb v hotovosti, protože si myslím, že zrovna v tomto případě je vývoj autentický. Jednotlivé ekonomické subjekty, ať už to jsou spotřebitelé, jednotlivci, nebo firmy, společnosti, směřují přirozeným způsobem k co nejlevnějšímu a nejbezpečnějšímu způsobu finančních transakcí. To znamená, že to stejně vede – ale přirozeným způsobem – k narůstání bezhotovostních operací, většímu používání platebních karet nebo k většímu počtu převodů z účtu na účet. Přicházet s nějakým umělým nařizováním, kdy se hotovost má, nebo nemá použít, to je něco, s čím já bytostně nesouhlasím,“ říká pro ParlamentníListy.cz Patrik Nacher.
Systémem jsme nuceni poptávat službu u komerčního subjektu
Poukazuje na to, že jsou situace, kdy člověk chce použít hotovost. „Nebo jsou lidé, kteří nemají důvěru k bezhotovostním platbám. Je mimo jakékoli chápání, aby stát jako institut, který vydává peníze, je zároveň zakazoval používat. To mi přijde úplně absurdní. Prostě člověk má nějaké prostředky a je na něm, jakou formu jejich distribuce zvolí. Nutit někoho, aby si ukládal peníze a zakládal účet, mi přijde nehorázné. To je každého věc, čemu chce dát přednost. Když máte hotovost, tak si za ni odpovídáte sami. V momentě, kdy operujete bezhotovostně, jste tím systémem nuceni si někde otevřít účet, mít někde platební kartu. V podstatě ten zákon nám říká, že musíme poptávat službu u nějakého komerčního subjektu. A to se mi také nelíbí,“ přiznává Patrik Nacher.
Psali jsme:
„Řada lidí z různých důvodů – a mohou to být naprosto legitimní důvody – preferuje hotovost. Omezení hotovosti nebo v konečném důsledku úplný zákaz hotovosti, o kterém se také často mluví, by mohlo vést k tomu, že člověk by se potom stal rukojmím státu, a pokud bychom měli nějaké úspory, tak by stát mohl ty úspory naprosto beztrestně znehodnotit. Mohl by zavést daň z úspor. Koneckonců, už jsme viděli něco podobného v případě Kypru. Mohl by zavést záporné úročení, což je také věc, která už se vyskytla, a mohlo by to pokračovat dál. Takže já jsem rozhodně pro zachování hotovosti a nesouhlasím s jejím omezováním. Pokud někomu vyhovují bezhotovostní platby, proč ne, nemám nic proti tomu, sám také často platím bezhotovostně, ale rozhodně bych nebyl pro nějaké násilné omezování hotových peněz,“ trvá na svém ekonom Pavel Kohout.
Velký bratr, ale maskuje se za boj proti financování terorismu
Podle Patrika Nachera má platba v hotovosti pro běžného uživatele jednu výhodu. „Je jednoznačně prokázané, že při platbě v hotovosti, a ne platební kartou, je člověk – konzument – mnohem úspornější, skromnější. Jinými slovy, platba v hotovosti znamená, že člověk si najednou víc uvědomuje hodnotu peněz a to, že je musel vydělat, takže má mnohem menší apetit na nesmyslné utrácení. Jde o přirozenou vlastnost, že člověk nerad vydává, tedy dává peníze, ony šustí, dá se na ně sáhnout, vytvářejí vztah, čímž to nechci zbožšťovat. Jen popisuji to, že když člověk peníze vydává, tak mu z peněženky mizí vizuálně. A tak mnohem víc přemýšlí, za co je utratí. Zatímco když pracuje s virtuálními penězi, třeba platební kartou, tak něco někam přiloží, ani ty peníze nevidí, není tam žádná vazba. Bezhotovostní platby vedou k mnohem většímu utrácení. Má to i tenhle moment,“ upozorňuje bankovní analytik.
Omezení hotovostních plateb srovnává s omezením držení zbraní. „Pokud jsou problémem černé peníze, ať stát velmi razantně koná. Ale kvůli tomu, že promile lidí pere špinavé peníze nebo promile lidí distribuuje peníze pro terorismus, buzerovat všechny mi přijde nefér. Kvůli zanedbatelnému množství subjektů, které něco porušují, se vytvářejí pravidla, která platí pro všechny. Tím si jenom ti, kteří mají v této oblasti konat, zjednodušují práci tím, že něco nařídí všem. Nechme tomu přirozený průběh, ať si lidé sami zvolí, co je pro ně lepší, efektivnější, bezpečnější, než aby se to nařizovalo ještě pod takovou – pro mě trapnou – zástěrkou boje proti financování terorismu. To mi přijde fakt úsměvné. Ať rovnou řeknou: chceme mít víc pod kontrolou, za co lidé utrácejí, jak se chovají, tedy ‚Velký bratr‘ na pochodu, než si hrát na to, že tímhle chceme kontrolovat financování terorismu nebo daňové úniky. To fakt působí komicky, protože se to týká promile osob,“ poznamenává Patrik Nacher.
Hotovost si zaslouží ochranu, hrozí destruktivní dopady na ekonomiku
Už se dokonce nemluví jen o omezování plateb v hotovosti, ale i jejich úplném zákazu, případně povinnosti ohlašovat peněžní hotovost. „V současné době existují předpisy proti praní špinavých peněz, které se uplatňují v bankách, investičních společnostech, pojišťovnách a podobných finančních institucích, které také do jisté míry omezují příjem hotovosti. Ale nevím, jestli existuje nějaký další návrh v tomto směru, který by ještě více zpřísňoval dosavadní opatření, ale myslím si, že to, co už je dnes, je dostačující nebo možná i přehnané. A nejsem pro to, aby to pokračovalo nadále,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz ekonom Pavel Kohout.
Je dobré mít na paměti i rizika, na něž upozorňuje slovenský ekonom Juraj Karpiš, hlasitý zastánce hotovostních plateb. „Pokud jsou všechny vaše platby elektronické, potom o vašem finančním životě existují data, která mohou zneužít kriminálníci, stát nebo jejich kombinace. Z vašeho bankovního účtu se také bude dát vyčíst, kudy se pohybujete, kdy jezdíte na dovolenou a jakou kosmetiku kupujete. Když není hotovost, je také výrazně lehčí zdanit v ekonomice cokoliv, co se pohne. Schůdným se stává také exotický návrh, který se objevil i na Slovensku: zdanit každou elektronickou finanční operaci, tedy výběr z bankomatu, ale i připsání výplaty či zaplacení jogurtu. Taková daň se sice maskuje nízkou sazbou, ale na ekonomiku má destruktivnější dopady než přímé či nepřímé daně. Pro to všechno si hotovost zaslouží ochranu,“ zdůvodňuje Juraj Karpiš, co by nás v ryze bezhotovostním platebním světě také mohlo čekat.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
