„Druhá světová válka byla nejtragičtějším konfliktem v historii humanity. Zahájily ji totalitními režimy Německa a Sovětského svazu, které spolupracovaly. Spáchaly činy nepředstavitelné krutosti a zločiny ve jménu nezákonných ideologií,“ píše se na jednom z prvních panelů v expozici Muzea druhé světové války v Gdaňsku. Ostatně v „historické perle polského severu“ zmíněná válka začala v září 1939 a na poloostrově Westerplatte se odehrála první bitva, v níž Poláci vzdorovali německé přesile celý týden. V muzeu jsme narazili na další zvláštnosti, které svědčí o tom, že každá země a v ní ještě i určité části společnosti popisují historii trochu jinak.
Zaostřeno na Těšínsko
Do Gdaňska jezdí z Prahy Baltský expres každý den. Jízdenka, když jí koupíte s předstihem, stojí do tisícovky. Seženou se i levné letenky. Na místě pak nedaleko centra a ostrova Olowianka vyrůstá nakřivo ze země podivný kvádr, jakoby pozůstatek futuristické metropole po válce světů. Pod ním se v zemi skrývá Muzeum druhé světové války, které bylo otevřeno teprve v roce 2017. Čtrnáct metrů v podzemí mají třeba ruský T-34 a americký tank Sherman, ale i železniční vagon, ve kterých sváželi nacisté židy do koncentráků. A tak jsme se dovnitř za zhruba 170 korun vypravili.
Na jiném panelu stojí bílé na černém: „Poté, co Československo přijalo mnichovský diktát, tak 30. září 1938 Polsko vzneslo požadavek na Zaolzie, tedy Těšínsko obývané hlavně Poláky, které si československá armáda vzala v roce 1919. Pražská vláda tomuto tlaku podlehla a 2. října Polsko obsadilo sporný region, což přispělo k rozdělení Československa. Krátce poté Maďarsko obsadilo jižní Slovensko.“
Fotogalerie: - Muzeum druhé světové
V muzeu ale už nenajdete fakta, která popsal například Lukáš Lhoťan v komentáři v Reflexu v roce 2021 s názvem „Poláci se spolčili s nacisty a anektovali Těšínsko. Rok poté sami přišli o svůj stát“. Píše, že obsazení československého území pak Polsko oslavilo obrovskou vojenskou přehlídkou, kde polskému vojenskému velení gratulovali zástupci nacistického Německa, Anglie, Francie i Sovětského svazu. „Po nastolení polské okupační správy následovalo tvrdé pronásledování všech nepolských národností včetně Němců, bylo nařízeno komunikovat v úředním styku pouze polsky a byly zrušeny mimo jiné i české školy a podobně. Poláci začali vyhánět české obyvatelstvo do Protektorátu Čechy a Morava. Z obsazených území bylo Poláky vyhnáno kolem 35 tisíc Čechů,“ dodává ještě.
Zaostřeno na Evropu
Válka, která se po německém útoku na Westerplatte dominovým efektem šířila dál a dál, byla nejničivějším konfliktem v historii lidstva. Nicméně je třeba podotknout, že v Evropě zapomínáme na fakt, že v Asii Japonsko obsadilo Mandžusko a už v roce 1937 začalo otevřeně válčit s Čínou. Ostatně v muzeu, kde uvidíte třeba vánoční ozdoby s hákovým křížem, má i Japonsko svou vlastní místnost. Expozice je totiž rozdělena primárně do osmnácti tematických sekcí s multimediálními technologiemi. Vedle faktů a dat nabízí hlavně příběhy lidského utrpení. Mají tam třeba zeď z kufrů koncentráčníků, osobní předměty lidí z obléhaného Leningradu či maketu tehdejší běžné polské ulice.
„Ráno 1. září 1939 německé armády napadly Polsko ze severu, západu a jihu. Jejich cílem bylo bleskově prolomit polské linie obrany a obsadit klíčové body v zemi… 17. září se Rudá armáda k útoku přidala, a tím dokonala porážku polské armády. Boj pokračoval do brzkého října. Dvojí okupace Polska začala,“ je napsáno jinde. A že Velká Británie a Francie otevřeně neodsoudily sovětskou agresi a že rozdělení Polska se účastnily i Slovensko a Litva. Během druhé světové války Německo, Japonsko a Sovětský svaz, jak se v muzeu také píše, okupovaly velká území nepřátelských států. Návštěvník se také dozví, že sovětský tank T-34 byl jednou z nejúspěšnějších zbraní války, v Sovětském svazu se stal symbolem vítězství nad Německem, ale pro Poláky a pro země střední Evropy byl také připomínkou sovětské dominance.
Takřka před chvílí jsme si s Mezinárodním dnem památky obětí holocaustu připomněli miliony zmarněných lidských životů. Připomíná se 27. ledna, protože tou dobou v roce 1945 Rudá armáda pod vedením maršála I. S. Koněva osvobodila nacistický vyhlazovací tábor Osvětim-Březinka, což se stalo symbolem osvobození všech ostatních koncentráků.
Na druhou stranu je třeba říct, že konec války v Česku berou někteří, například zástupce náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta republiky Otakar Foltýn, za počátek okupace.
Psali jsme:
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 4 čtenáři)
Zahájil Sovětský svaz druhou světovou válku, jak to píší v polském muzeu?
