„V dlouhodobém horizontu představují uprchlíci pro Německo neuvěřitelnou příležitost. Vzhledem k přebytku veřejných rozpočtů a vynikající situaci na pracovním trhu je právě nyní ideální moment, jak se této výzvě postavit,“ cituje britský deník významného německého ekonomika. DIW pod jeho vedením včera vydal zprávu, která sice připouští jisté počáteční náklady na uprchlíky, ale do pěti až deseti let se prý Německu vše vrátí. Jak Guardian uvádí, zpráva je chápána jako reakce na převládající názor, že země se v důsledku neustávající migrační vlny nachází před zhroucením. Samotný Fratzscher považuje veškeré obavy za legitimní, ale politika otevřených dveří kancléřky Merkelové prý změní tvář německé společnosti k lepšímu.
„Německo čelí demografické krizi a podniky nemají dostatečný počet pracovníků, proto tady existuje pro uprchlíky jasný potenciál, ze kterého může naše společnost těžit,“ cituje britský deník jeho vyjádření a přidává resumé obdobné zprávy jiného německého institutu, podle něhož působí uprchlíci na německou ekonomiku jako stimulační program. Hlavní ekonom Deutsche Bank David Folkerts-Landau je rovněž přesvědčen, že uprchlíci německé hospodářství posílí. „Kromě toho také poskytne jejich přítomnost záruku, že bude současný blahobyt zachráněn i pro příští generace,“ uvedl Folkerts-Landau. Velkou naději spatřují někteří experti v tom, že většinu uprchlíků tvoří mladí lidé. „Vzhledem k tomu, že značná část z nich je mladší pětadvaceti let, představují velký potenciál,“ tvrdí ředitel Institutu pro výzkum v oblasti pracovního trhu Joachim Möller.
Celý text v angličtině najdete ZDE.
Oslovení ekonomové na druhou stranu odmítají výzvy některých německých politiků, že by měla být zavedena speciální „uprchlická daň“ či zvýšená hranice odchodu do důchodu, aby tak byly pokryty počáteční náklady na jejich integraci. „Taková opatření by byla kontraproduktivní a jen by posílila obavy německé populace, že si země nemůže tolik migrantů dovolit přijmout, že nám kradou naše pracovní místa a snižují mzdy. V současné chvíli je mnohem snazší získat politickou podporu tím, že obavy z uprchlíků dále zvyšujete,“ varoval Fratzscher, kterému se nelíbí, že spousta ekonomů se obává o migrační krizi hovořit. „Jen málo z nich se odváží na toto téma veřejně promluvit. Téma je skutečně velmi emocionální a cokoli řeknete, může někdo jiný kritizovat. Když už, tak se mluví jen o tom, kolik nás uprchlíci stojí právě teď, a nesoustředíme se na budoucnost,“ konstatuje Fratzscher.
Podle odhadů stojí každý uprchlík Německo asi 12 000 ročně do té doby, než je rozhodnuto o jeho žádosti o azyl. Celkové náklady v letošním roce na migrační krizi jsou deset miliard, což představuje 0,3 % německého HDP. I přesto trvá šéf Institutu pro ekonomický výzkum na tom, že tyto náklady je země schopna nést. „Máme nyní přebytek ve výši patnácti miliard eur a totéž platí i pro další rok. Z finančního hlediska má vláda při řešení migrační krize k dispozici značný prostor. Bez dostatečného počtu migrantů přijde německý pracovní trh v příští dekádě o 4,5 milionu pracujících. K dispozici tedy bude spoustu pracovních pozic a firmy už nyní hledají mnoho kvalifikovaných i nekvalifikovaných pracovníků. Během příštích deseti let se jasně ukáže, že uprchlíci jsou ekonomickým přínosem. A to neříkám jako optimista, ale jako ekonom, který si to dokáže spočítat,“ tvrdí Fratzscher.
Na druhou stranu i on připouští, že není v tuto chvíli zcela zřejmé, kolik nakonec uprchlíků dorazí, jak rychle se dokážou začlenit do společnosti a kdy získají potřebnou kvalifikaci. Studie DIW počítá s příchodem jednoho milionu uprchlíků v tomto roce, podobný počet v roce následujícím a poté každým rokem půl milionu migrantů do konce roku 2018. Hlavním předpokladem potom je, že 40 % z nich zůstane v Německu aspoň dvacet let. „Ale i kdyby se vrátili po čtyřech letech, neměli bychom to považovat za nic špatného na investicích do integrace, vzdělávání a odborné přípravy lidí. Vítaný impulz by také zaznamenalo stavebnictví, protože by se začaly stavět nové školky, školy a sociální bydlení. Migrační krizi považuji za zásadní posun v uvažování o ekonomice a naší zemi. Musíme si uvědomit, že je třeba nyní investovat a do deseti, dvaceti nebo třiceti let se nám vše vyplatí,“ uzavírá Fratzscher.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
