Muž, který vběhl před americký konvoj a vystrčil na něj holý zadek, ...Anketa
Oficiální studie, kterou zveřejnil německý úřad pro integraci migrantů, je ZDE
Top 10 zemí žadatelů o azyl v Německu, 47 % Syřanů
Statisticky do Německa přišel největší podíl žadatelů o azyl za rok 2015 z celkem 10 zemí, které jsou poměrně různé. Podle zprávy bylo 79 % všech žadatelů z těchto deseti zemí: Sýrie, Albánie, Kosovo, Irák, Afghánistán, Eritrea, Srbsko, Pákistán, Makedonie a Írán. Zpráva se věnuje dále jenom těmto zemím a zbylých 21 % ze svého zájmu vynechala.
Celkově platí podle této zprávy, že 47 % žadatelů zařazených do tohoto výzkumu, pocházelo ze Sýrie. To znamená, že Syřané představovali téměř polovinu těch, kdo se minulý rok do Německa vydali s žádostí o poskytnutí azylu.
74% mužů a 26 % žen, skoro polovina se závazky
Podle dat, která dále výzkum shromáždil, rovněž platí, že většina žadatelů o azyl patří do věkové skupiny do 33 let, a že se jedná většinově o muže. Zpráva doslova píše, že „ze všech zemí původu celoročních žadatelů o azyl za rok 2015... je 74 % mužů a 26 % žen“. Nejvyšší podíl mužů mezi 18 až 22 lety věku pocházel z Afghánistánu (40 %) a z Eritrei (46 %). Největší podíl starších nad 37 let měla skupina žadatelů o azyl ze Srbska.
Z hlediska rodinného statusu jsou čísla rozdílná pro jednotlivé země top 10, ale obecně platí, že 48,7 % bylo ženatých/vdaných a 47,5 % svobodných. Například u Syřanů mírně převažují azylanti s rodinnými závazky (52,9 %) a například většina azylantů z Eritrey a Pákistánu je svobodných (68,2 respektive 71,1 % svobodných).
Studie se také zaměřuje na jazykový profil žadatelů a zde jsou výsledky poměrně nepřekvapivé. 48,3 % žadatelů hovoří arabsky a asi 6,1 % z nich umí anglický jazyk, zatímco jen malý zlomek (2 %) umí německy. Ti, kteří hovoří německy, jsou většinou mezi žadateli z Kosova a někdy také, ale v menší míře, jde o Íránce.
7% negramotných, převažují lidé se střední školou
Výzkum tvrdí, že pouze 7 % žadatelů jsou lidé bez formálního vzdělání, ale toto číslo je poněkud nerovnoměrně rozděleno mezi muže a ženy, kde rozdíl je skoro dvojnásobný. Jak zpráva udává, mezi mužskými azylanty je 5,7 % bez vzdělání, 21,5 % má základní školu, 32,3 % střední školu, 21,5 % gymnázium a 18,4 % vysokou školu. U žen jsou čísla jiná: 11, 9 % je bez vzdělání, 25,1 % má základní a 29,3 % střední školu, 17 % gymnázium a celkem 16,1 % vysokou školu. Například 45,9 % ženských žadatelek o azyl původem z Íránu má 45,9 % vysokoškolské vzdělání. V případě Syřanů má mít asi polovina vzdělání vysokoškolské a středoškolské, počty nevzdělaných jsou minimální.
S ohledem na otázky předchozí pracovní zkušenosti platí podle studie, že 35 % žadatelů o azyl nebylo před příchodem do Německa výdělečně činných. Nejvíce nezaměstnaných připadlo na balkánské země, jako je Kosovo nebo Srbsko a Makedonie. Zde je motivace k odchodu do Německa poměrně známá (vedle faktu, že všechny země mají z minulosti v Německu už zastoupení, tj. vlastní diaspory).
Výdělečně činní a profese
V obecnějších číslech výzkum informuje, že 74,8 % mužů a 32,7 % žen bylo výdělečně činných před příchodem do Německa. Konkrétně se jednalo o poměrně širokou paletu profesí. Například mezi vysokoškolsky vzdělanými převažují učitelé (18 %), 11 % je z medicínských profesí a 10 % jsou umělci. Kupříkladu mezi Syřany se objevují zaměstnání jako pomocné práce, manuální práce, práce ve službách, ale také učitelé. Celkem 43,9 % Syřanů bylo ale zařazeno do kategorie „ostatní“ (o jakou výdělečnou činnost jde, se neuvádí). Poměrně větší skupiny azylantů ze zemí, jako je Afganistán, Irák anebo Eritrea, pracovaly v zemědělství, nicméně nejde o většinová čísla (12,7 %, 18,4 % a 17 %). Konkrétně v případě azylantů z Eritrey převládají ze známých důvodů předchozí zaměstnání z vojenské oblasti (voják a podobně).
Tyto údaje potom studie celkově shrnuje ve snaze sociálně charakterizovat azylanty z konkrétních zemí pro integrační účely v Německu, kde ji zajímala především otázka integrace do pracovního trhu.
Profily žadatelů podle zemí
V tomto ohledu zpráva vyprofilovala azylanty ze Sýrie jako lidi s dobrým vzděláním a nízkou mírou nevzdělanosti, asi 25 % pracovalo v technických, medicínských, inženýrských, administrativních a učitelských profesích a skoro polovina umí anglicky. V případě Albánie mají převládat středoškolsky vzdělaní s pracovními zkušenostmi ze služeb a zemědělství. V případě Kosova má převládat rovněž středoškolské vzdělání, skoro polovina žadatelů ale byla nezaměstnaná a je tu vyšší znalost němčiny (19 %) ve srovnání s jinými zeměmi. Střední vzdělání a nízký věk (kolem 20 let) a relativně vysoký počet žen bez předchozího zaměstnání charakterizuje Iráčany. Nízká věková struktura je také u Afganistánu, kde je ale vyšší počet lidí bez formálního vzdělání, převládala zaměstnání ve službách a zemědělství. Výrazně mladý je také profil žadatelů z Eritrey, kde jde o mladé muže, z nichž třetina byla vojáky a podle všeho jde o utečence z vojenské služby.
Azylanti z Makedonie a Srbska zahrnují průměrně více žen, řada z nich má rodinu a odpovědnost k ní a více než polovina makedonských a srbských azylantů neměla před příchodem do Německa práci. Mezi ženami převažuje nízké vzdělání. V případě Pákistánu jde o převážně mužské žadatele z věkové skupiny kolem 20 let, kteří předtím pracovali, a to často v zemědělství, Konečně, íránští žadatelé představují poměrně starší a vzdělané lidi, kteří pravděpodobně emigrovali po dokončení vzdělání a mají vysoký podíl znalosti angličtiny, řada z nich pak pracovala ve službách, jako inženýři nebo umělci a úředníci.
Podpůrná opatření aneb co dál
Zpráva potom shrnuje svoje poznatky do konkrétních integračních kroků pro německé úřady.
Na prvním místě zdůrazňuje význam integračních kurzů – tj. v tomto pojetí kurzů němčiny, kterou chápe jako podmínku k další integraci do německé společnosti.
Na druhém místě zpráva píše, že v případě žadatelů o azyl v mladém věku se má Německo postarat o dokončení jejich vzdělání – středního či vysokoškolského. Dosažení vzdělání a kvalifikace, znalosti jazyka a kultury pak chápe jako „základní kámen“ k jejich úspěšné integraci (včetně integrace do pracovního trhu).
Za třetí je zpráva poněkud výmluvná ohledně žadatelů s dosaženým vzděláním a profesní zkušeností, když píše: „Pouze střední až dobré vzdělání nedává důvod očekávat rychlý úspěch v integraci do pracovního trhu, jelikož tu jsou (nebo mohou být) překážky nižší kvalifikace a znalosti jazyka také u osob s dobrým vzděláním.“ Řešením mají být „podpůrná opatření“, která by kompenzovala nedostatek zkušeností u těch, kdo pracovali v minulosti pod svou kvalifikaci.
Na čtvrtém místě zpráva píše o nutnosti „podpůrných opatření“ pro azylanty ze zemí jako je Irák, Afghánistán, Srbsko a Makedonie, kde jsou vysoké podíly lidí bez vzdělání. K těmto podpůrným opatřením řadí gramotnost.
Na pátém místě podle této zprávy není „školní kvalifikace s náležitou podporou nutně klíčovým faktorem v integraci na trhu práce. Možná, že praktická odborná příprava představuje ještě jednoduší kariéru, a proto by měla být vzata do úvahy v rámci podpůrných opatření“.
Konečně je podle zprávy nutné se zvláště zaměřit na ženy, protože celkově je mezi nimi značná část negramotných nebo málo vzdělaných. Musí tak být posíleny kurzy gramotnosti pro ženy a nalezena podpůrná opatření k podpoře pracovní kariéry žen.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vss
