Šéf občanských demokratů si tentokrát na adresu nelegálních běženců nebral servítky a podrobil také tvrdé kritice Evropskou unii. V diskusi se pak dostal i k romské otázce, kdy se k některým problémům vyjadřoval velmi otevřeně, jak to není mezi našimi politiky právě zvykem.
„Chtěl bych také vyvrátit mýtus, který stále můžeme slyšet z různých stran. Že bychom se vlastně ani neměli zabývat bezpečností, jelikož nám nic nehrozí, a přijmout co nejvíce běženců. To zcela rozporuje například vyšetřování pařížských útoků, kde policie zjistila, že teroristé měli podporu nejen mezi nově příchozími migranty, ale také od starousedlíků z řad islámské komunity. Integrace těchto lidí se ve většině evropských států nepovedla. Podle statistických údajů se 75 procent muslimů nepřizpůsobuje evropským zvyklostem. Nemá zájem se naučit jazyk a pak si najít práci,“ konstatoval Petr Fiala a ještě doplnil: „I pro tak bohatý stát, jako je Německo, představuje migrace složitý problém. Muselo se například zřídit o 25 tisíc učitelských míst navíc a do služby z penze se vrátilo okolo 10 tisíc policistů. Jen tento dílčí krok musel znamenat velký nárůst výdajů pro státní pokladnu.“

Uprchlické kvóty jsou k ničemu   

Velké kritice pak podrobil předseda občanských demokratů návrh vedení EU o zavedení povinných kvót s direktivním přijímáním běženců. „Kvóty nejsou vůbec v souladu se základními evropskými hodnotami a principy, jež Unie jinak vehementně hlásá. Oni chtějí nařizovat lidem, kde mají žít, i když ti s tím nesouhlasí. A ještě navíc k tomu chtějí donutit všechny členské státy EU. Připadá mi to, jako kdyby chtěli tento problém, se kterým se už západní země těžce potýkají, ještě přenést i jinde. To nařízení v praxi vůbec nefunguje. Loni se v EU dohodli na 160 tisících běženců, kteří mají být integrováni. Zatím jich ale rozdělili do různých zemí jen 1 400. V této souvislosti musím také připomenout irácké uprchlíky v Česku, kterých u nás zbyla necelá polovina z původního počtu, ostatní odjeli do Německa nebo domů,“ vysvětloval Fiala.
Dále pak seznámil účastníky besedy s tím, které konkrétní kroky ODS navrhuje, aby se situace s migrací zásadně zlepšila. „Musíme především chránit schengenské hranice a země, které v tomto smyslu neplní svoje závazky, ze schengenského prostoru vyloučit. To se týká zejména Řecka a Itálie. Proč s tím nikdo nic nedělá? Odpověď je jednoduchá. Německo investovalo jen za jeden rok do Řecka 80 miliard euro a je to pro ně také výhodný trh. Přitom do opatření ke zvládnutí migrace se mělo zatím vložit jen deset miliard,“ informoval lídr pravice. Jako další nebytné opatření uvedl stavbu záchytných táborů, a to nikoli na evropské půdě, nýbrž na Středním a Blízkém východě či v Africe. Se státy, kde budou tato zařízení fungovat, musejí být podle něj uzavřené konkrétní dohody. Dále by se prý měly zvýšit tresty za převaděčství a vyvinout větší tlak na už přijaté migranty, aby se integrovali. To znamená, že by měli být vedeni k tomu, aby se naučili jazyk dané země, respektovali evropské hodnoty a posléze se zařadili do pracovního procesu.