Působil jste jako diplomat v Íránu, který je poslední měsíce pravidelně sledován kvůli protivládním protestům. Co říkáte jako znalec regionu na to, jakým způsobem je íránské protestní hnutí vykresleno na Západě? Jsou jeho motivace a cíle právě takové, jak nám prezentují média, tedy dominantně práva žen, omezovaná islámskými zvyklostmi?

Íránky jsou velmi specifické, jsou odvážné, inteligentní a cílevědomé. Moc bych jim přál, aby se jim podařilo změnit zákon a aby povinnost hidžábu byla zrušena. Nicméně si myslím, že současné rozsáhlé protesty žen proti vynucování hidžábu (který je z nějakých podivných důvodů v Evropě a vlastně na Západě prezentován jako výraz svobody vyjádřit své náboženství a je liberály podporován, včetně ČR, vzpomeňme na kauzu dvou muslimek v jedné pražské zdravotní škole) si zaslouží větší, a především objektivnější, prezentaci v médiích.

Podle informací, které mám, ale dochází dokonce k ozbrojeným střetům mezi demonstranty a policií (policie udává 50 mrtvých minulý týden), a to už je nad rámec protestů žen proti šátkům – spíš mi to evokuje to, co se dělo v kyjevském Majdanu v roce 2014 a proto jsem v hodnocení celé věci zdrženlivý. Je důležité zmínit také sociální a regionální aspekty protestů, které se v jednotlivých částech země značně liší.

Je podle vás možné, že protesty povedou k pádu íránské vlády a ke změně politické orientace země?

Pochybuji. Íránci mají za sebou čerstvé zkušenosti z občanské války po svržení šáha i z kruté války s Irákem, kde byly dokonce použity chemické zbraně (dodané Iráku podle informací médií Německem, Francií a USA). Tato zkušenost je tak hrozivá, že se dosud velmi bojí jejího opakování a mně osobně mnozí Íránci řekli, že než další válku, tak si raději nechají ty mulláhy. Navíc mají kolem sebe dost příkladů, jak dopadly země, které uvěřily Západu. Íránci jsou velmi učenliví i z chyb druhých.

Další vývoj bude nejspíš v nenápadném uvolnění pravidel bez toho, že by se o tom mluvilo a psalo. Nejspíš tedy Gošte Eršad (mravnostní policie) potichu zmizí z ulic a přestane „špatný hidžáb“ stíhat a trestat. V současnosti v zemi neexistuje standardní domácí politická opozice, komplexní opoziční politická alternativa schopná převzít moc, která by navíc měla autoritu udržet moc nad celým státem. Exilové pseudoopoziční předáky ukazované v západních televizích nelze brát vážně.