Působil jste jako diplomat v Íránu, který je poslední měsíce pravidelně sledován kvůli protivládním protestům. Co říkáte jako znalec regionu na to, jakým způsobem je íránské protestní hnutí vykresleno na Západě? Jsou jeho motivace a cíle právě takové, jak nám prezentují média, tedy dominantně práva žen, omezovaná islámskými zvyklostmi?
Podle informací, které mám, ale dochází dokonce k ozbrojeným střetům mezi demonstranty a policií (policie udává 50 mrtvých minulý týden), a to už je nad rámec protestů žen proti šátkům – spíš mi to evokuje to, co se dělo v kyjevském Majdanu v roce 2014 a proto jsem v hodnocení celé věci zdrženlivý. Je důležité zmínit také sociální a regionální aspekty protestů, které se v jednotlivých částech země značně liší.
Je podle vás možné, že protesty povedou k pádu íránské vlády a ke změně politické orientace země?
Pochybuji. Íránci mají za sebou čerstvé zkušenosti z občanské války po svržení šáha i z kruté války s Irákem, kde byly dokonce použity chemické zbraně (dodané Iráku podle informací médií Německem, Francií a USA). Tato zkušenost je tak hrozivá, že se dosud velmi bojí jejího opakování a mně osobně mnozí Íránci řekli, že než další válku, tak si raději nechají ty mulláhy. Navíc mají kolem sebe dost příkladů, jak dopadly země, které uvěřily Západu. Íránci jsou velmi učenliví i z chyb druhých.
Další vývoj bude nejspíš v nenápadném uvolnění pravidel bez toho, že by se o tom mluvilo a psalo. Nejspíš tedy Gošte Eršad (mravnostní policie) potichu zmizí z ulic a přestane „špatný hidžáb“ stíhat a trestat. V současnosti v zemi neexistuje standardní domácí politická opozice, komplexní opoziční politická alternativa schopná převzít moc, která by navíc měla autoritu udržet moc nad celým státem. Exilové pseudoopoziční předáky ukazované v západních televizích nelze brát vážně.
Fotogalerie: - Okamura versus Pekarová
Může západní prezentace a podpora protivládních protestů v zemi souviset s podáním žádosti íránské vlády o přistoupení ke klubu zemí BRICS?
S ohledem na modus operandi změn v okolních státech a na Ukrajině nelze opravdu vyloučit, že by ty protesty byly iniciovány, využity a podporovány zvenčí právě proto, aby rozkolísaný Írán neposílil BRICS.
O zvycích muslimského světa a o jejich kompatibilitě se západním stylem života se teď hodně mluví v souvislosti s konáním fotbalového mistrovství světa v Kataru. Očekával jste takové „kulturní střety“ mezi hosty ze Západu a domácími zvyklostmi?
Každý, kdo alespoň trochu zná Střední východ a zná islámské tradice, musel vědět, že duhové vlajky a pivo v Kataru neprojdou. Spíše nechápu, proč to mistrovství vůbec bylo pořádáno v Kataru.
Nejvíce debat se rozproudilo kolem odporu pořadatelů proti otevřené podpoře sexuálních menšin ze strany FIFA a fotbalistů. Pojďme si vyjasnit, jak je to tedy v muslimských zemích s vnímáním homosexuality.
Sodomie je vnímána a zavrhována jako smrtelný hřích a je v mnohých zemích trestána léty vězení nebo dokonce smrtí. Pro islámské radikály nebo fundamentalisty je – a její veřejná propagace – naprosto nepřijatelná.
Jak moc velkou roli hraje u muslimských zemí jejich kultura při stycích se „Západem“? Jsou ochotni se části své kultury a konfesních zvyklostí vzdát, nebo na nich naopak lpějí důsledně?
Jak ukazují zkušenosti s migranty z muslimských zemí v Evropě, ti nejsou ochotni k žádným ústupkům. Je to vidět i na jejich lpění na hidžábu, který já chápu jako politické poselství, které říká – „já se nepřizpůsobím, vy mne musíte brát takového, jaký jsem, a vyhovovat mým požadavkům“.
Samozřejmě jsou v Evropě i muslimské imigrační diaspory ze zemí, které nejsou tolik rigidní (anebo to alespoň předstírají).
Liší se v tomto směru arabské země od jiných států s dominantně muslimským vyznáním, třeba právě od Íránu?
Je paradoxem, že ve srovnání s okolními zeměmi – Afghánistán, Irák, Saúdská Arábie, plus státy Perského zálivu – je Írán daleko demokratičtější, jakkoliv to může očima západního demokrata vypadat neuvěřitelně. Například právě v Íránu probíhají částečně soutěživé prezidentské i parlamentní volby mezi mnoha kandidáty, resp. politickými stranami – byť s určitými omezeními, schváleními atd.
Lze podle vás očekávat, že muslimské země, které přes svou těžbu mají západní státy v hrsti, budou chtít své silné pozice využít k posílení svého vlivu i v tom smyslu, aby byla více respektována jejich kulturní specifika, která nejsou tak úplně slučitelná se západní doktrínou lidských práv?
Předpokládám, že budou pokračovat v uplatňování své finanční síly a migrace do Evropy k posílení svého vlivu v Evropě podle tezí politického islámu a pokračovat v islamizaci Západu. Koneckonců na vývoji v Německu, Francii, Holandsku, Belgii a v dalších zemích je jasně vidět, že jim to docela funguje. Vliv muslimských komunit zasahuje nejenom do samospráv, ale i do parlamentů a do vlád. Mohu jen připomenout saudské prohlášení po začátku syrské války, že sice nepřijmou ani jednoho uprchlíka, ale zato zafinancují výstavbu 200 mešit v Německu, aby tam uprchlíci nábožensky nestrádali. Oni mají ve své ideologii pevně zakotveno, že se adaptovat na západní zvyky a tradice nebudou.
Psali jsme:
Prezident Biden nedávno výrazně korigoval svůj původně deklarovaný odpor k saúdské královské rodině v souvislosti s kauzou vraždy opozičního novináře. Můžeme v této době, kdy muslimský svět potřebujeme na své straně, očekávat nějaké další podobné otočky?
Podle filmového dokumentaristy Michela Moora saúdská královská rodina vlastní 7 % amerických aktiv. To už je argument, nad kterým každý americký prezident bude přemýšlet, než si do Saúdů šťouchne. Můžeme čekat, že podobných obrátek bude víc, než když grilujete maso...
Kulturní střety v souvislosti s fotbalovým šampionátem sledujeme i přímo v Evropě, kde „oslavy“ minorit v Belgii po jednom ze zápasů přerostly v pouliční nepokoje. Můžeme se podle vás, i vzhledem k horšící se ekonomické situaci, „těšit“ v evropských městech na opětovné probuzení nepokojů menšin, které jsou často velmi závislé na sociálních dávkách?
Vy tomu řádění říkáte kulturní střety? To je pozoruhodné. Na nebezpečí, o kterém píšete, již upozorňuji několik let. V ČR je z celkového počtu obyvatel minimálně 10 % legálních imigrantů, 1 milion osob. Kolik jich asi je zde nelegálně? Co asi budou dělat, až průmysl zpomalí a oni budou bez práce? V západní Evropě je situace výrazně horší – na rozdíl od střední Evropy tam při demonstracích hoří auta a padají mrtví.
I u nás se o migraci začíná mluvit. Je podle vás Vít Rakušan a ministerstvo vnitra pod jeho vedením připraveno situaci zvládnout?
Současná migrační vlna je dvojnásobná oproti té z roku 2016, nicméně víme, že na cestě je další vlna z Indie, která dosud nedorazila. Podle dosavadních aktivit ministr nejspíš ani netuší, co by měl dělat – jestli je má zastavit, anebo pustit do Německa. Stejně jako předseda vlády se pořád odvolává na jakési „evropské řešení“, které zatím žádné rozumné nepřichází. Kdyby byl zkušeným diplomatem, věděl by, že v krizi se evropské státy starají o svůj vlastní elektorát. Jak dlouho asi potrvá, než Německo zavře hranice s ČR? Já po zkušenostech z migračního výboru plenárního shromáždění Rady Evropy vím, že čekat od EU něco pro nás přijatelného, to je hodně naivní.
Bohužel začíná být jasné, že součástí plánu EU je zaplavit střední a východní Evropu imigranty, jak je psáno v „migračním dealu EU“. Osobně za tím vidím především problém západních vlád s tím, že ve střední Evropě je stále pořádek a bezpečno, což na Západě již dávno není. Na volebních výsledcích je to vidět.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Jakub Vosáhlo
