Zejména od začátku migrační krize musely německé soudy řešit mnoho otřesných případů vražd a znásilnění, za které nesli odpovědnost migranti. Ovšem vražda sedmadvacetileté Luzie D. otřásla i na téměř všechno zvyklými vyšetřovateli. Její manžel, dvaatřicetiletý čečenský žadatel o azyl Rashid D., jí zasadil devatenáct bodných ran a následně ji vyhodil z okna. Aby toho nebylo málo, tak přišel k mrtvému tělu své manželky a čtyřikrát jí podřízl hrdlo.

Jak vyšetřovatelé zjistili, motivem k bestiální vraždě byla žárlivost. Karty byly před posledním soudním stáním rozdány poměrně jasně. Všeobecně se předpokládalo, že vrah bude odsouzen na doživotí. Patrně ani obhájce čečenského žadatele o azyl si nedělal naděje, že by pro svého klienta mohl „uhrát“ lepší výsledek. Vrchní soudce Frank Schollbach však oproti očekávání trestný čin posoudil jako zabití, a nikoli vraždu. Čečenec tak půjde do vězení pouze na třináct let.