Zdá se, že Západ, ke kterému se vehementně hlásíme, nyní absolvuje závod ke dnu, ve kterém se perou ideologičtí fanatici s pragmatickými cyniky. Minorita těch, kteří jsou schopní pochopit, že se jedná o vymýtání čerta ďáblem, tomu bezmocně přihlíží. Zda k destrukci Západu dojde kvůli páchání dobra, anebo kvůli páchání zla, není nepodstatné. Jde o to, kteří pachatelé na destrukci vydělají. Na stole je ovšem i scénář, kdy pachatelé dobra a zla najdou při destrukci Západu společnou řeč, a když bude po všem, podělí se o konkurzní podstatu.
Ani závod ke dnu se neběží bez pravidel a oficiálním cílem je samozřejmě růst. Tím se dá vysvětlit, že soupeření fanatiků s cyniky dává lidem smysl. Mají prostoduše za to, že je v jejich zájmu, aby se demokraticky soutěžilo a vyhrál ten lepší. Závodí-li se ovšem ke dnu, vítězství lepšího je stejná katastrofa, jako když vyhraje horší.
Ještě nedávno se zdálo, že Západ dojede na ekologický podvod a sociální inženýrství čili že západní společnost pod záminkou záchrany planety vytunelují prodavači bezemisních bludů. Dnes už ale destrukci Západu režírují zbrojaři a finanční spekulanti, profitující z války a z energetické krize. Osud Západu stojí a padá s osudem USA. Právě tam cynický pragmatismus ztělesněný současným prezidentem zametl s ideologickým fanatismem a nasměroval Západ na válečnou trajektorii.
V Íránu se bojuje za Wall Street (za FED, za dolar), nikoli za Berlín či Paříž, a ani náhodou za Prahu. Evropa už je v této válce poraženým bez ohledu na to, co všechno Američané s Izraelci vybombardují. Ropný šok nevyhnutelně způsobí zdražování, inflaci, urychlí dedolarizaci mezinárodního obchodu. Už teď je z průběhu války na Blízkém východě patrné, že přestává fungovat krytí dolaru letadlovými loděmi. Po ucpaných záchodech a požáru v prádelně už tolik neděsí.
Kdo by snad spoléhal, že reputaci Západu zachrání Evropa, důvody k takovému optimismu najde stěží. Brusel, který kontroluje Evropu prostřednictvím EU, založil na ideologickém fanatismu fungující zelený byznys a současně se našel i v pragmatickém cynismu, ze kterého profituje byznys válečný. Výhled evropského občana je tak stejně temný, ne-li temnější než perspektiva obyčejného Američana.
Západní populace si z globálních hrozeb těžkou hlavu nedělá. Neuvědomuje si, že její prosperita je iluzí, která funguje na dluh. Schopnost Západu konkurovat zemím s fungující reálnou ekonomikou dlouhodobě klesá. Šokující zdražení energií kvůli výpadku ropy a plynu z Blízkého východu u nás razantně sníží životní úroveň. Politiků, kapitalistů a spekulantů se to příliš nedotkne, ale ostatním hrozí, že budou nuceni zajišťovat si obživu prací. To je něco, na co západní člověk, uvyklý žít na dluh, není připraven.
Západní závod ke dnu bedlivě monitorují věřitelé. Znehodnocení měny zdraží dovozy všeho, o čem se na Západě soudilo, že to nemusíme vyrábět, když to lze levně koupit. A pokud jde o zdejší lichváře, splácení hypoték a půjček si dobře pohlídají. Než ale naplno propukne krize, dočkáme se ještě od spekulantů monetizace dluhu, kvantitativního uvolňování anebo nějakého jiného finančního letadla. Naši ideologičtí fanatici a cyničtí pragmatici jsou zárukou, že o peníze nouze nebude. Spíše nebudeme vědět co s nimi.
Psali jsme:
Práce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 7 čtenářů)
Suhlasíte s Ivanem Hoffmanem?
