Ivan Hoffman o dvaceti letech v EU: Nikdy se nepředpokládalo, že Západ dorovnáme

27.01.2024 17:15 | Komentář

„V dnešním nepřehledném světě je zcela legitimní panikařit: Co s námi bude!? Budoucnost je předvídatelná hůře než kdysi i proto, že není jasné, kdo jsme my. Platí ještě, že jsme občany suverénního národního státu, definovaného hranicemi, vlastními zákony, společným jazykem, historií a spravovaného politiky, které si průběžně volíme? Anebo již jsme fakticky občany Evropské unie, která vykonává nad národními státy dozor, místo aby jim poskytovala servis?“ Takové otázky si pokládá Ivan Hoffman v úvodu svého komentáře pro ParlamentníListy.cz.

Ivan Hoffman o dvaceti letech v EU: Nikdy se nepředpokládalo, že Západ dorovnáme
Foto: Archiv Ivana Hoffmana
Popisek: Ivan Hoffman

Otázka na identitu je zásadní, ale odpověď není jednoznačná. Význam a síla národních států klesá, zatímco moc unie roste. Je to dáno volným přeshraničním pohybem lidí, zboží a kapitálu, nadřazeností unijní legislativy nad zákony jednotlivých států a konečně bruselským vměšováním se do vnitřní politiky členů, pod záminkou ochrany společných hodnot. Jsou lidé, a není jich málo, kteří považují národní stát za přežitek, identifikují se s Evropskou unií a perspektivu vidí v její komplexní integraci: Národní státy splynou v jeden stát a nejlépe i jeden národ evropský.

Komplikací je, že kultury, tradice, ekonomiky či zájmy jednotlivých členů EU nejsou ideálně kompatibilní. S členstvím v EU jsou spojena jak pozitiva, tak i negativa. EU je klub, ve kterém mezi rovnými jsou někteří rovnější. Původní společenství se rozrostlo o východní periferie, u kterých se nikdy nepředpokládalo, že jejich obyvatelstvo dosáhne stejnou životní úroveň, jaká je na Západě. Jednotný evropský stát, ze kterého by stejně profitovali všichni jeho občané, nebyl ani není na programu. Integrací se ve skutečnosti myslí pouze unifikace a centrální dozor tam, kde to je výhodné pro nadnárodní korporace.

Anketa

Jste pro zrušení koruny a zavedení eura v ČR?

94%
hlasovalo: 57765 lidí
Je-li řeč o státnosti, myslí se tím státnost hybridní. Občané mají při volbě národní reprezentace na výběr mezi politiky, kteří jsou k EU servilní, anebo politiky, kteří EU oponují. V prvním případě je důsledkem rezignace na státní suverenitu výměnou za pochvalu od bruselské vrchnosti. V druhém případě i jen pouhá verbální artikulace národních zájmů vyvolává hněv bruselské vrchnosti a její páté kolony v příslušném státě. Oponentní názor se v EU netoleruje, takže volba politiků, usilujících o suverénní státní politiku, znamená koledovat si o malér.

Jiná než hybridní státnost není v EU možná. Brusel národní státy potřebuje, aby udržel pohromadě nesourodý evropský živel, pytel blech. Současně ale nemůže připustit suverenitu národního státu, jeho nezávislost, protože lokální demokracie by škodila globálnímu byznysu. Dnešní EU je nesvéprávný nadnárodní klub, zadlužený u bankéřů a kontrolovaný nadnárodními korporacemi. Nabízí mizernou budoucnost, na kterou jako Evropané nemáme prakticky žádný vliv. O moc lépe na tom ale nejsme ani jako občané národního státu, který je nesvéprávným členem onoho nesvéprávného klubu.

Současný stav, tedy zmíněná hybridní státnost, je historická anomálie, neudržitelný politický koncept. Otázkou ovšem je, zda jsou neudržitelné národní státy odpovědné za to, co není v jejich kompetenci, anebo zda je neudržitelná EU. Která je evidentně naprosto nekompetentní.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Ivan Hoffman

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Aby nám EU neuchvátili extrémisti.“ Nerudová prozradila, proč chce do Bruselu

11:22 „Aby nám EU neuchvátili extrémisti.“ Nerudová prozradila, proč chce do Bruselu

Jednotná v rozmanitosti. Motto, které EU používá už od roku 2000. Je ale i po 24 letech jednota skál…