Extrémní bouřky a povodně zabily v Německu téměř dvě stovky lidí a zanechaly po sobě stovky zraněných. Číslo ale stále není konečné, mnoho dalších se pohřešuje, trosky postupně vydávají další těla. Mnozí hledají příčinu výkyvu počasí ve změně klimatu. Europoslanec Ivan David takovou souvislost na sociální síti silně rozporuje.
„Až nám budou zase vyprávět, že za katastrofálními povodněmi v Německu a vůbec za vším, co způsobí nečas, je změna klimatu, zbystřete. Ukázalo se totiž, že během povodňové katastrofy selhal centrální informační systém varování MoWas německé spolkové vlády,“ upozorňuje, že varování spolkových úřadů dorazilo prý do spolkových zemí a okresů, ale nedostalo se k postiženým obcím a obyvatelům Severního Porýní-Vestfálska.
Ani veřejnoprávní televize této spolkové země – WDR – nevysílala živě během katastrofy nebo bezprostředně po ní. „Jediný celostátní live test varovného systému MoWas skončil v roce 2020 po třech minutách havárií systému. Druhá zkouška ukázala, že téměř nic nefungovalo – ani sirény v postižených obcích,“ dodává David.
Svá slova opírá i o vyjádření mnohých meteorologů, kteří navíc konstatují, že nadměrné srážky se v postiženém území – tedy oblasti pohoří Eifel v Porýní-Vestfálsku, vyskytovaly a vyskytovat budou.
Roman Janoušek se přibelhal do vězení. Myslíte, že je na tom zdravotně opravdu tak zle?Anketa
„Vzhledem k počtu obětí, který může vystoupat až do několika set, protože přes 150 lidí se stále pohřešuje a jsou i vyšší odhady pohřešovaných, je na místě se ptát, zda tomu šlo zabránit. Nikoli zabránit povodni dle receptu klimaalarmistů, ale zabránit tolika obětem na životech,“ pokračuje europoslanec.
Viceprezidentka organizace pro technickou pomoc (THW) Sabine Lacknerová vidí jen malou šanci najít přeživší více než týden po povodních v západním Německu. „V současné době stále hledáme pohřešované lidi, například při čištění cest nebo odčerpávání sklepů. V tomto okamžiku je však bohužel velmi pravděpodobné, že můžeme oběti pouze najít, nikoli zachránit,“ řekla pro německou rozhlasovou stanici RND.
V budoucnosti prý bude opět zapotřebí více vyzkoušených a prověřených výstražných systémů, říká Lacknerová. A radí používat „staromódní“ reproduktory a sirény, které byly v řadě míst a zemí zrušeny.
V rámci digitalizace byly proto sirény nahrazeny varovnými „appkami“. Aplikacemi, které varují prostřednictvím mobilních telefonů. Zde David spatřuje ale celou řadu nedostatků. „A co v noci? A co když vypadne síť, jak se také stalo?“ upozorňuje, že v případě silných bouřek a výpadků může být varování touto formou nerálné.
Velké finanční výdaje, které jdou v rámci EU na digitalizaci, jež se v krizových momentech může ukázat jako zcela neefektivní, jej přinejmenším děsí. „Když si uvědomíme, že ¼ peněz ze 750 miliard eur z Fondu obnovy po koronové pandemii má v rámci EU jít na digitalizaci a rozšíření různých 5G sítí, aby mohlo být i více podobných aplikací, dochází člověku celá hrůza ideologického plánování, které jde doslova přes mrtvoly,“ uzavírá europoslanec Ivan David znepokojeně.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: nab
