S odkazem na nedávné vyjádření europoslance Štětiny na sociální síti Facebook, kde oceňoval multikulturní pestrost Bruselu, Semín doplňuje, že chce do této pestrosti přivést i neonacistu z praporu Azov. Možná i proto stojí za to podívat se do archivu bezpečnostních složek, kde je patrné, jak pestrý život Štětina měl.
„O Štětinovi je všeobecně známo, že v éře posrpnové normalizace horlivě dál navštěvoval Sovětský svaz. Jak ve svém životopise uvádí, do ‚říše zla‘ jezdil prý výhradně jako vodák a horolezec. Celkem prý pětkrát. Opravdu? Spisový životopis uvádí něco jiného – jen mezi lety 1959–1972 byl v SSSR osmkrát. Připočteme-li k tomuto číslu jeho další oficiálně přiznané návštěvy po roce 1972, pak z toho nelze učinit jiný závěr než ten, že zemi svého úhlavního ideového nepřítele navštívil dvanáctkrát. Mnohé z těchto cest navíc podnikl do míst, kam obyčejný Rus vstoupit nesměl,“ poznamenává autor.
Jestliže byl antikomunistou, Semín se ptá, čím si to Štětina zasloužil. Možná tím, že donášel na své kolegy. V roce 1977 se prý vyznal, že je stoupencem demokratického centralismu pod patronátem komunistické strany.
Kabát podle Semína převlékl Štětina v roce 1989 a začal se hlásit k demokratickým silám. Ale v Rusku se prý i pak pohyboval jako ryba ve vodě. Nakonec klade zvláštní otázku. Co když Jaromír Štětina slouží socialismu dodnes, jen už ne v Moskvě, nýbrž v Bruselu.
„Co když jen správně rozpoznal, že ‚tábor míru a socialismu‘ jen změnil své zeměpisné určení? Abychom tedy panu europoslanci nekřivdili – on žádným typickým převlékačem kabátů nejspíš není. Bolševikům totiž ve skutečnosti nikdy sloužit nepřestal,“ konstatoval autor.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
