Vadí vám, že Babiš uspořádal svou svatbu zrovna na Čapím hnízdě?Anketa
O něco méně známý je příběh společnosti Oleo Chemical. Té měl podle Šlachtových detektivů lobbista Rittig pomoci uchytit se s dodávkami bionafty v pražském Dopravním podniku nebo v Čepru. V případu figurovala zámořská offshore společnost Cokeville Assets, známá z kauzy sedmnáctihaléřových provizí pro pražského dopravce.
Pražský městský soud sice v únoru odsoudil zakladatele Oleo Chemical Kamila Jirounka a Michala Urbánka, jejího ředitele Radomíra Kučeru a Rittigova firemního administrátora Petera Kmetě; ale lobbista – který měl dle policistů získat za otevření dveří do Dopravního podniku a Čepra další provizi – a jeho právníci byli obžaloby zproštěni. Vyplývá to z téměř třísetstránkového odůvodnění rozsudku, který ParlamentníListy.cz v uplynulých dnech obdržely. Soud také poukázal na řadu nestandardních kroků policie a státního zastupitelství. Včetně toho, že vyšetřovatelé naskočili na účelové trestní oznámení.
Co z rozsudku vyplývá? Že trestní oznámení, které vyšetřování odstartovalo, bylo účelové, aby se vyšetřování případu ujal „policejní orgán pod dozorem Vrchního státního zastupitelství v Praze“. Údajně spáchaná škoda totiž nebyla tak vysoká, aby kauza spadala do kompetence lidí šéfžalobkyně Lenky Bradáčové.
Rozsudek senátu, vedeného soudkyní Kateřinou Radkovskou, nešetří kritikou postupu dozorujícího státního zástupce Adama Borguly. „Pokud státní zástupce dovozoval spolupráci obžalovaných z jednoho e-mailu, nelze vůbec dovodit, zda má jakoukoliv souvislost se žalovaným jednáním,“ stojí v rozsudku. „Oproti podané obžalobě soud po proběhlém dokazování v rámci hlavního líčení dospěl k závěru, že nebylo bez pochybností prokázáno, že by se na skutku podíleli další obžalovaní, a to David Michal, Karolína Babáková, Jana Šádková, Petr Michal a Ivo Rittig.“
Státní zástupce Adam Borgula obžalovaným kladl za vinu, že jako organizátoři řídili páchání trestného činu zpronevěry, a měli také řídit krácení daní v Oleo Chemical. Žádné důkazy ale soud nepřesvědčily, že by věděli o podstatě smluvního vztahu uzavřeného mezi Cokeville Assets a Oleo Chemical, a proto by bylo těžké si představit, že by tuto trestnou činnost řídili.
Z rozsudku je zřejmé, že padla původní konstrukce detektivů ÚOOZ, na níž celá kauza stála. Ta měla spočívat v údajné Rittigově účasti na fingovaných transakcích za provedené služby. Podle názoru soudu se totiž v rámci hlavního líčení nepodařilo prokázat, že by společnost Cokeville Assets byla pouhou prázdnou schránkou, přes kterou by k němu plynuly finanční prostředky.
Soud tak potrestal zakladatele Olea Jirounka s Urbánkem za krácení daně, porušování povinnosti při správě cizího majetku, Kučeru a Kmetě jen za druhý uvedený trestný čin. Urbánek dostal tři roky, u Jirounka soud od potrestání upustil, protože v té době dlel ve vězení v jiné kauze, tu ovšem Nejvyšší soud před měsícem shodil a nařídil její nové prošetření. Jirounek s Urbánkem tak byli de facto odsouzeni za to, že měli tunelovat svou firmu a provizními smlouvami ji měli připravit o necelých 20 milionů korun. Rittigův administrátor Kmeť pak vyfasoval tři roky natvrdo a ředitel Olea Kučera desetiměsíční podmínku. Kauza bude pokračovat v odvolacím řízení u pražského vrchního soudu. Zakladatelé Olea se u odvolacího soudu pokusí prokázat, že bez uzavření poradenských smluv by se nedostali k lukrativním kontraktům.
Chatrné důkazy
Klíčovým důkazem obžaloby, který měl spojovat Oleo Chemical s lobbistou Ivo Rittigem, je dokument s názvem „Odsouhlasený výpočet odměny poradce“, jenž měl údajně podepsat za společnost Cokeville Assets právě Rittig a za Oleo Chemical Michal Urbánek 17. října 2008. Jenže dokument už na první pohled vypadá jako podvrh – neumělé písmo, zvláštní forma stylistiky, zvláštní obsah. „Podle názoru soudu ale existují důvodné pochybnosti o tom, kde se takový dokument vzal, kdo ho vytvořil, za jakým účelem, a konečně, kdo ho podepsal. Ohledně listin v podobě kopií, které mají potvrzovat vinu obžalovaných, se již jednoznačně vyjádřil Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí z 18. 12. 2008, když uvedl, že lze považovat za nedostatek, když písemnosti obsažené v trestním spise, které by mohly mít povahu listinných důkazů, byly pořízeny jen ve fotokopiích, aniž by byla ověřena jejich shoda s originálem písemností.“
Psali jsme:
Soud vytknul žalobci Borgulovi to, že když na takovýchto důkazech stavěl obžalobu, měl je opatřit v podobě, která nevzbuzuje pochybnosti o jejich obsahu, a skutečnost, že on sám pochybnosti vzhledem ke způsobu obstarání důkazu nemá, jej této povinnosti nezbavuje a nepřenáší ji na soud. „V tomto směru státní zástupce neunesl důkazní břemeno, protože nelze s jistotou tvrdit, že právě na základě tohoto dokumentu plynuly finanční prostředky za poradenství od společnosti Cokeville Assets směrem k obžalovanému Rittigovi. Pokud dále státní zástupce dovozoval, že vzhledem k tomu, že obžalovaný Rittig měl na svém telefonním přístroji telefonní číslo na obžalovaného Urbánka, nelze z toho bez dalšího dovozovat, že spolu někdy v minulosti hovořili, a už vůbec ne, že např. řešili otázku týkající se využití vlivu Ivo Rittiga na výběrová řízení, kterých se Oleo Chemical účastnilo, ať už v pražském Dopravním podniku, anebo v Čepru,“ stojí v odůvodnění rozsudku.
CELÉ ODŮVODNĚNÍ SI PŘEČTĚTE ZDE
Nešlo ovšem o jediný problematický důkaz. V rozsudku totiž stojí, že Rittigův vliv na výběrová řízení ani nakonec nebyl obžalovaným kladen obžalobou za vinu, přestože o tom byl policejní orgán na samém počátku trestního řízení přesvědčen. Žádným z důkazů se nepodařilo prokázat, že by výběrová řízení ve prospěch Oleo Chemical lobbista ovlivnil. Všichni svědci navíc potvrdili, že se vždy jednalo o otevřená výběrová řízení, ve kterých Oleo Chemical zvítězilo na základě nejnižší nabídnuté ceny za svou bionaftu. Těchto řízení se navíc mohly zúčastnit i jiné firmy, o nichž nemohlo být dopředu známo, jakou cenu nabídnou.
Problematické bylo i použití odposlechů. Ty vznikly v rámci takzvané Nagygate (aféra pravé ruky premiéra Petra Nečase a dnes jeho manželky Jany Nečasové, dříve Nagyové). Ty byly ve zcela jiné kauze povoleny na základě velmi diskutabilního rozhodnutí soudu. Žalobce Borgula totiž použil jako důkaz odposlechy označené názvem Ventana, které byly pořízeny v březnu 2012 v pokoji hotelu Ventana u pražského Staroměstského náměstí, který měl Rittig pronajatý.
„Tyto rozhovory pocházejí až z konce března roku 2012, kdy již obchodní vztah mezi Oleem a Cokeville neexistoval, je možné, že se jednalo o dluh z minulosti, ale bližší informace z odposlechu nevyplynuly. Z obsahu těchto odposlechů ale vůbec nevyplývá, že by byl Ivo Rittig nějak v minulosti zainteresován na společnosti Oleo Chemical, naopak je varován, aby se do této společnosti nemíchal, protože se zde finančně angažují pánové z Ravaku, kteří zřejmě Urbánka a spol. chtějí z fabriky vymést.“ Přitom právě trestní oznámení majitelů koupelnářské společnosti Ravak případ Oleo Chemical odstartovalo. Jindřich Vařeka, Jindřich Vařeka mladší, Jiří Kreysa a Patrik Kreysa z Ravaku Oleu půjčili peníze na výstavbu výrobní linky biopaliv druhé generace a následně se stali akcionáři firmy.
Jak už jsme zmínili na začátku, soud se věnoval podrobně tomu, proč případ dostali na starosti vrchní žalobci a proč jej vyšetřoval Šlachtův útvar. Vyšetřování v něm totiž vedl dlouholetý kontakt šéfa hnutí ANO Andreje Babiše v policii Marek Foglar. Hegemon na trhu s českými biopalivy první generace Babiš v roce 2011 o Oleo usiloval, majitelé mu jej však odmítli prodat. Foglar ale před soudem vyslechnut nebyl. „Soud má za to, že v rámci gradace nepřátelských vztahů mezi dosavadním vedením společnosti Oleo Chemical a zástupců Ravaku svědci Kreysa a Vařeka uváděli řadu zkreslených, a dokonce zcela nepravdivých informací, týkajících se společnosti Oleo Chemical, a to mimo jiné v trestním oznámení, podaném na útvar ÚOOZ dne 2. července 2013, kdy uvedli, že z působení společnosti Oleo Chemical a dalších subjektů lze dovozovat souvislost v rovině trestněprávní, jakož i vznik škod významně přesahující zákonný pojem škody velkého rozsahu ve spojení se společnostmi Dopravní podnik hl. m. Prahy, Key Investment., DT Consulting, Temperatior, Metropolitním spořitelním družstvem, Cokeville Assets, Marathon Holding, jakož i s osobami Ivo Rittig a Roman Janoušek,“ lze se dočíst v obsáhlém rozhodnutí soudu.
Majitelé Ravaku totiž do trestního oznámení uvedli, že výše škody, zejména ve sféře společnosti Ravak, se pohybuje ve výši 1,5 miliardy korun a negativní dopady jsou i do majetkové sféry České republiky. Právě proto případ spadl do kompetence vrchních žalobců a ÚOOZ. Žalobce Adam Borgula přitom s touto vymyšlenou škodou pracoval po celou dobu vyšetřování, přestože sílily signály, že jde o naprosto neodpovídající hausnumero.
„Soudu je zřejmé, že v trestním oznámení se mohou nacházet do určité míry nepřesné informace, které má teprve policejní orgán v budoucnu prověřovat, v tomto případě vyznívá podané trestní oznámení jako značně zveličené a jsou zde uvedeny osoby a společnosti, jichž se údajná trestná činnost ani zdaleka nedotýkala (Key Investment, Roman Janoušek); a stejně tak jako výše způsobené škody vyznívá poněkud účelově s tím, že v zájmu pánů Kreysy a Vařeky bylo, aby se šetření této věci ujal policejní orgán pod dozorem Vrchního státního zastupitelství v Praze, protože předchozí trestní oznámení, které podali, dozorované ze strany Městského státního zastupitelství v Praze, nikam nepokročilo,“ je psáno v rozsudku.
Zakladatelé Olea Kamil Jirounek a Michal Urbánek delší dobu tvrdí, že jejich vyšetřování je pokusem o nepřátelské převzetí firmy. Oznamovatelé údajné trestné činnosti, majitelé Ravaku, jsou totiž v úzkých vztazích s Andrejem Babišem, který chtěl Oleo v minulosti koupit. A Babišem vlastněné Lidové noviny vedly proti Oleu a Jirounkovi s Urbánkem dlouhodobou kampaň, ve které těžili z informací majitelů Ravaku a vyšetřování ÚOOZ.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jaroslav Šťastný
