„Sovětskou propagandu nikdo neporazil a její kontinuální vliv nenarušil. Moderní dějiny prezentované ve školách jsou de facto sovětskou verzí moderních dějin a proruským panslovanstvím je do jisté míry zasažena i výuka českého jazyka, resp. literatury (národní obrození),“ citoval Palička z výroční zprávy BIS.

Obavy z toho, že je ruská propaganda v Česku tak hluboce zakořeněna, že se ji učí i děti ve školách, byly podle Paličky namístě někdy počátkem devadesátých let, kdy výuka probíhala ještě podle starých učebnic. „Celkově se jednalo o jistý didaktický freestyle, kde řada učitelů ještě moc netušila, co vlastně žákům říkat mohou a co musí,“ dodal.

Palička pochybuje o tom, že by skutečně během bezmála třiceti let demokracie nikdo z autorů učebnic a pracovníků ministerstva školství, kteří mají schvalování oněch učebnic v popisu práce, neodhalil, že se tu celou dobu pod rouškou vzdělávání šíří sovětská propaganda.