Zajímá vás, kolik Miloš Zeman pije alkoholu?Anketa
ParlamentníListy.cz se pokusily zmapovat, jak kauza vznikala. Připomeňme si, oč v ní jde. Zatýkání v rámci operace Vidkun spustil ještě Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) s jeho šéfem Robertem Šlachtou předloni v říjnu a zacílil při ní na údajnou klientelistickou síť mezi podnikateli, politiky a policisty v Olomouckém kraji. Případ se týká také možného ovlivňování některých trestních kauz i úniků informací z trestních spisů a v jeho rámci jsou obviněni také dva vysoce postavení policisté, náměstek olomoucké krajské policie Karel Kadlec a jeho podřízený Radek Petrůj. Dalšími obviněnými jsou bývalý olomoucký hejtman za ČSSD Jiří Rozbořil a podnikatel a přítel bývalého ministra vnitra za ODS Ivana Langera Ivan Kyselý. Detektivové zatkli také Langera a šéfa olomoucké pobočky Generální inspekce bezpečnostních sborů Tomáše Uličného a provedli u nich domovní prohlídky. Ti pak ale obviněni nebyli.
V předchozím článku jsme popsali, jak se v hanácké metropoli rozhořela válka mezi detektivy. A jak ti poražení odešli na policejní útvar řízený Robertem Šlachtou a následně své rivaly při akci Vidkun pozatýkali. Popsali jsme také, jak se do olomoucké krajské policie postupně vracejí na vysoké posty. I to, že detektivové ÚOOZ podezřívali bývalého ministra vnitra Ivana Langera z toho, že byl skrytým vlastníkem firmy, která skupovala nemovitosti v centru Olomouce.
Pro uzavření policejní sítě je důležitý další příběh. Jeho aktérem je dnes bývalý šéf ostravského ÚOOZ Jiří Komárek. Shodou okolností sám dnes trestně stíhaný Generální inspekcí bezpečnostních sborů. Za to, že při loňském oznámení reformy elitních policejních složek, se kterou nesouhlasil, označil svého šéfa – Policejního prezidenta Tomáše Tuhého – za původce brutálního úniku z vyšetřování. Druhým hlavním aktérem je opět Ivan Langer.
Pomoc právníka
Příběh začal neurčitými úředními záznamy šéfa ostravského ÚOOZ Komárka. Úřední záznam stojí na počátku zahájení téměř každého trestního řízení. Detektiv v něm oznamuje, na jaké závažné informace při svém pátrání v prostředí narazil. Na základě takových zápisů je pak zahajováno trestní řízení. A v případě podezření na závažné zločiny povolovány odposlechy či sledování.
Jiří Komárek do úředního záznamu v květnu 2014 napsal, že získal od informátora informaci, že o podnikatele Petra Hoška a o jeho zaměstnance Radka Vrzala, oba z firmy Hopr Trade, která se zabývá výkupem železa a drahých kovů, se zajímá jistý člověk napojený na bezpečnostní složky. Oním člověkem měl podle Komárkova úředního záznamu být jistý podnikatel Josef Kolínský. Bývalý příslušník policie, známý mimo jiné z podobného případu v olomouckých bezpečnostních složkách z devadesátých let, přezývaného Olomoucká kauza. Hoškovi s Vrzalem měl mimo jiné nabízet zajištění písemností z policie, oba totiž v té době čelili podezření z krácení daní.
Komárek se pět dní po sepsání prvního úředního záznamu opět schází se zástupci společnosti. Ti mu měli sdělit, že mají problémy s celníky a s finančním úřadem. Podle Komárka mimo jiné uvedli, že jim bývalý detektiv Kolínský skutečně předal několik stránek z policejního spisu, který je na ně veden, a že když jeho klientovi zaplatí jistou sumu, tak že zajistí zastavení trestního stíhání. V rozhovoru se Komárkovi měli zmínit také o tom, že společnost jako právník zastupuje bývalý ministr vnitra Ivan Langer, který jim měl kvůli nestandardnímu styku s Kolínským poskytnout kontakt na detektivy z olomoucké kriminálky. Komárek vzápětí zjišťuje, že materiály, které předal zástupcům fimy Hopr, jsou autentické dokumenty ze spisu protikorupční policie.
O pár dní později se pak ostravský šéfdetektiv opět schází s lidmi z Hopr Trade. Ti po něm mají požadovat, aby jim zajistil informace z daňového trestního řízení. Komárek jim sděluje, že by se je možná podařilo získat, ale když oficiálně oznámí nabídku velmi nestandardní pomoci ze strany Josefa Kolínského. Lidé z Hopr Trade zareagovali, že si to nejdříve promyslí.
V dalším z Komárkových záznamů pak stojí, že Komárkem pořízenou nahrávku z jednání s Hoškem a Vrzalem se nepodařilo vyčistit a policisté ji proto předali k úpravě do České televize v Ostravě, kde technici provedli částečnou rekonstrukci záznamu. Posléze se ukazuje, že i předchozí Komárkův audiozáznam ze schůzky s lidmi z Hopru je nesrozumitelný a není v něm vůbec obsaženo to, co Komárek zanesl do úředního záznamu. Tedy to, co se mělo odehrát na jedné ze schůzek.
V půlce června se pak Komárek znovu schází s lidmi z údajně vydírané firmy a ti mu předávají návrh na trestní oznámení na Kolínského. Komárek jim slíbil, že návrh prostuduje a zároveň jim sděluje, že má vážné pracovní problémy a v záznamu píše, že si tím připravuje půdu pro ukončení schůzek. Problémy v práci a možný odchod od policie Komárek lidem z Hopr Trade sděluje i v přepisu ze záznamu další schůzky. V rámci rozhovoru Komárek navádí lidi z Hopru na téma Ivana Langra, olomouckého policejního náměstka Karla Kadlece a jednoho z jeho podřízených. Komárek mezi řečí mimochodem zmiňuje, že mezi ním a Langerem je prostředník, kterému je zavázán.
V dalším záznamu pak Komárek popisuje schůzku s utajeným informátorem, podle kterého měl policejní náměstek Kadlec chodit na olomouckou pobočku Generální inspekce bezpečnostních sborů a vytahovat si z ní spisy, které ho zajímají. Karel Kadlec je pak měl podle tohoto zdroje předávat mimo jiné Langrovi a jeho příteli, podnikateli Ivanu Kyselému. Zdroj ale zmínil konkrétně pouze jeden případ, a to už v minulém článku popsaný případ vyšetřování nevýhodného pronájmu domu na Horním náměstí v Olomouci. Domu, který posléze koupila společnost Ivana Kyselého.
Na další ze schůzek se zástupcem firmy Hopr Trade už Komárek dotyčnému sděluje, že mu nepomůže. Dotyčný se Komárka táže, jestli má pro řešení potíží využít policistu, kterého mu doporučil Ivan Langer, a Komárek mu to schvaluje. Přesto, že se podle popisovaných úředních záznamů nepodařilo zjistit žádné konkrétní důkazy, zakrátko po několika schůzkách, v červenci 2014, bylo zahájeno trestní řízení a rozjela se kauza Vidkun. Hned druhý den na to detektivové ÚOOZ podávají návrhy na sledování a odposlechy. Ty byly instalovány v olomoucké restauraci Potrefená husa (dům shodou okolností patřil Ivanu Kyselému) a v jedné kavárně Café Delux.
Sporný informátor i záznamy
Vidkun má ovšem jeden velký háček. Ten objasní až soud, který bude případ rozhodovat. Příběh, vystavěný na úředních záznamech detektiva Jiřího Komárka, zní v podání jeho osobních aktérů – tedy podezřelých – zcela odlišně, než jak byla kauza Vidkun mediálně prezentována. „Co se týče doporučení policisty Ivanem Langerem lidem z firmy Hopr, vzpomínám si, když mi na jedné společenské akci Karel Kadlec říkal, že jej Ivan Langer požádal o telefon na policistu, který by si vyslechl příběh jeho klienta, kterého někdo vydírá,“ popsal ve zkratce jeden ze stíhaných v kauze Vidkun, bývalý detektiv Radek Petrůj.
Sepsal kvůli tomu trestní oznámení, které podal na Nejvyšší státní zastupitelství a Generální inspekci bezpečnostních sborů. Ve svých úvahách o tom, jak kauza Vidkun ve skutečnosti vznikala, však jde v oznámení mnohem dál.
Utajeným zdrojem šéfa ostravského ÚOOZ Komárka z GIBS, který měl oznamovat ovlivňování případů na olomoucké expozitury inspekce, je podle něj nejspíš bývalý inspektor Petr Netušil, který dnes pracuje na radnici ve Šternberku. Přitom právě kvůli neověřeným hlášením zmiňovaného tajného informátora ÚOOZ nainstaloval prostorový odposlech například i v kuřárně olomoucké generální inspekce.
Na jakých základech tedy byla spuštěna kauza, která byla pojmenována po norském fašisickém kolaborantovi Vidkunu Quislingovi? Na několika schůzkách šéfdetektiva Jiřího Komárka (mimochodem žijícího ve vesnici nedaleko Olomouce a taktéž bývalého olomouckého policisty) s lidmi, kteří byli vyšetřováni pro daňovou trestnou činnost. Dotyční se navíc s Komárkem scházeli, aby jim pomohl získat informace z trestních řízení, ve kterých sami figurují.
Druhým zásadním zdrojem pak byl tajný informátor z generální inspekce. Že šlo skutečně o inspektora je zřejmé z podrobností a znalostí reálií z pracoviště a z jeho tipů. Jako jediný konkrétní případ ovlivňování vyšetřování přitom tento zdroj uvedl případ nevýhodného pronájmu domu na olomouckém náměstí, který byl odložen. Shodou okolností, o tom, že byl odložen, věděl jak Jiří Komárek, tak dozorující olomoučtí žalobci.
Ve spisu ÚOOZ je mimo jiné vyhodnocení olomouckého žalobce Petra Doležala, kterým reagoval na to, když inspektor Netušil v roce 2014 prověřoval náměstka kriminálky Karla Kadlece kvůli ovlivňování vyšetřování domu. Doležal v analýze píše, že lze mít pochybnosti o věrohodnosti a relevanci úředních záznamů inspektora Netušila.
Klíčovou roli při další stavbě Vidkunu pak hrály už zmiňované úřední záznamy vystavěné na neověřených udáních a konstrukcích. Jiří Komárek například v jednom z nich zaznamenal, že odpozoroval v restauraci U potrefené husy Ivana Langra a podnikatele Ivana Kyselého, jak popíjejí tvrdý alkohol a zaslechl část jejich rozhovoru, který sice nedává smysl, ale zmiňují jméno Karel. Jiný záznam pak zmiňuje schůzky policistů k případu daňových úniků společnosti Hopr Trade. „K žádné takové nikdy nedošlo,“ namítá obviněný detektiv Radek Petrůj.
V zimě 2015 pak detektivové ÚOOZ v úředním záznamu k Ivanu Langerovi uvádějí, že policejního náměstka Kadlece úkoluje prostřednictvím Ivana Kyselého, a šéfa olomoucké generální inspekce Tomáše Uličného pak prostřednictvím Karla Kadlece. Policista, jenž záznam sepsal, v něm spekuluje, že „nelze vyloučit, že Ivan Langer jako advokát zastupuje podnikatelské subjekty, které se dopouštějí závažné hospodářské trestné činnosti a vlivem na čelné představitele policie v Olomouci dokáže efektivně ovlivňovat taková řízení ve svůj prospěch“. Podobných úředních záznamů, v některých případech navíc na sebe logicky nenavazujících, je ve spisech kauzy Vidkun ovšem mnohem víc.
ParlamentníListy.cz se nechystají v žádném případě hodnotit vinu, či nevinu aktérů příběhu. Poukazují pouze na nesrovnalosti. Na nesrovnalosti, které musí vyhodnotit až soud.
Leccos ale mohou napovědět aktuální, čerstvé výslechy v kaze Vidkun. Podnikatelé ze společnosti Hopr Trade, kteří měli být klíčem k Ivanu Langerovi, policejní verzi, že jim Ivan Langer poskytoval nadstandardní kontakt s olomouckými policisty, popřeli. Potvrdili, že Langer byl sice jejich právníkem, ale že na schůzky s nimi chodili spíše jeho podřízení z advokátní kanceláře, než on. Při aktuálních výsleších se zatím nepodařilo verifikovat ani verzi, že by měl obviněný policejní náměstek Kadlec předávat informace ze spisů Langrovi a jeho příteli Kyselému, se kterou detektivové od počátku pracovali. Ale další výslechy se ještě chystají.
(Další část příběhu podrobně popíšeme v pokračování)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jaroslav Šťastný
