V Evropské unii se rozhořela debata o nové legislativě týkající se látek lidského původu – od krve a plazmy po vajíčka, spermie a kostní dřeň. Schválené nařízení má sjednotit pravidla pro jejich darování a využití, ale vyvolává i etické otázky. Kam až může zajít „výroba dětí“ na míru? A stává se z asistované reprodukce byznys, v němž jsou děti pouhou komoditou? Nabídky na darování vajíček za desetitisíce nebo katalogy náhradních matek vyvolávají kontroverze. Je to pomoc neplodným párům, nebo komercializace lidského těla? A co když se z náhradního mateřství stane jen další prvek globálního trhu, kde bohatí využívají těla chudších?
„Pokud asistovanou reprodukci zcela podřídíme trhu, může to vést k dehumanizaci rodičovství,“ varuje psycholožka a bioetička Hana Konečná, která působí na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity a reprodukční medicíně se věnuje přes 30 let. „Musíme najít rovnováhu mezi pomocí neplodným a etickými limity,“ říká odbornice.
Souhlasíte s odsouzením učitelky Martiny Bednářové?Anketa
„Počty lidí, kteří hledají umělé oplodnění s vlastními gametami, nerostou,“ vysvětlila Konečná. Naopak podle ní vzrůstá počet lidí, kteří chtějí umělé oplodnění s darovaným vajíčkem, spermií nebo náhradní mateřství.
„Rostou počty cyklů asistované reprodukce. A rostou počty cyklů s dárcovstvím. Darovaná vajíčka jdou vesměs ženám nad 40 let. Žena mladší potřebuje darované vajíčko naprosto výjimečně. Totéž se spermiemi. Zdravý, mladý, heterosexuální pár potřebuje darované spermie naprosto výjimečně. Darované spermie potřebují osamělé ženy a lesbické páry, což v České republice zatím nejde. Náhradní mateřství se využívá často spíš mimo reprodukční věk nebo mimo biologické limity,“ přiblížila bioetička.
Jak si homosexuální páry pořizují děti
Podle dat z Velké Británie využívají náhradní mateřství nejméně v polovině případů gayské páry a osamělí muži. „Bohaté gayské páry z České republiky jezdí především do Ameriky. Tam si to dítě zaplatí, tam je komerční náhradní mateřství. Pak tady usilují o to, aby byli oba muži zapsáni do rodného listu dítěte, což teď už půjde snadno,“ uvedla Konečná. Lesbické páry podle ní jezdí do Dánska nebo jiných zemí, kde je možné umělé oplodnění lesbických párů nebo osamělých žen. „V České republice to také dělají tak, že na kliniku přijde osamělá žena nebo lesbička a gay nebo osamělý muž, protože podle českého zákona regulujícího asistovanou reprodukci žádá o umělé oplodnění žena a muž jako pár. Já ještě pamatuju dobu, kdy bylo v zákoně, že to musí být manželé, ale byly strašné protesty, že je to jak za feudalismu, tak pak se od toho upustilo. Takže žena a muž – to centrum samozřejmě nemůže kontrolovat, jestli spolu žijí nebo se potkali před klinikou. Takže to dělají takhle. U nás podle zákona žena nemusí uvést otce, když porodí dítě. Takže jde s mužem do centra asistované reprodukce, on jí tam podepíše souhlas s umělým oplodněním, provede se umělé oplodnění spermií dárce, protože on nechce být genetickým otcem. Ona, když pak porodí, tak neuvede otce. Když osamělý muž nebo gayský pár chce mít dítě, udělá vlastně totéž. Jeden z těch mužů se domluví s nějakou ženou, podstoupí spolu umělé oplodnění,“ popsala Konečná, jak proces obvykle probíhá.
V Evropské unii musí být dárcovství altruistické, dobrovolné a bezplatné. Jsou však možné kompenzace dárcům. Hradí se náklady jako cestovné, ušlá mzda, ubytování. V inzerátech se za darování vajíček nabízí třeba 37 tisíc korun. „Je to ještě kompenzace, nebo už není?“ ptá se psycholožka a dodává: „Ta diskuse nás čeká.“
Budeme používat děti na orgány?
Skeptická je spíše v otázkách náhradního mateřství, které se používá mimo biologické limity. „Osamělé ženy, lesbické páry, gayské páry a ženy mimo reprodukční věk. Darovaná vajíčka jdou skoro všechna ženám mimo reprodukční věk – to znamená nad čtyřicet. V České republice lze žádat o umělé oplodnění do věku 49 let u ženy, muži nemají žádné věkové omezení. Takže od čtyřicítky do padesátky to jde na darovaná vajíčka,“ vysvětlila psycholožka.
Fotogalerie: - Poslední projev ministra Blažka
Dále uvedla, že existují spermabanky, eggbanky, katalogy náhradních matek, katalogy dárkyň vajíček. „Pro mě už to překročilo nějakou hranici. Můžete vzít spermii odněkud, vajíčko úplně odjinud. Uděláte z toho embryo, které nikomu nepatří. Seženete nějakou náhradní matku z katalogu za nějaké peníze – kompenzace. A narodí se dítě, ke kterému nikdo nemá žádný vztah,“ podivuje se psycholožka.
„Tohle dítě můžete teoreticky použít na léčbu jiných nemocných dětí. Můžete z něj použít plíce, játra, plazmu, krev, srdce, všechno možné. A vy tím můžete třeba zachránit osm malých dětí. Takže je to vlastně výhodné, ne? A takové otázky se mezi etiky řeší. A je třeba si přiznat, že na ně musíme hledat odpověď. Když se rozhodneme, že ano, tak tady bude osm šťastných rodin, jejichž dětem zachráníme život, a zabijeme jedno, které nikomu nepatří, musíme ho zabít samozřejmě bezbolestně,“ nastínila Konečná možnou budoucnost, ale neverbálním vyjadřováním naznačila, že ona sama se od ní spíše distancuje.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Byli byste pro „výrobu“ dětí, které by posloužily jako dárci orgánů pro jiné nemocné děti?
autor: Naďa Borská
