Kalousek Topolánka prohlásil za nejlepšího premiéra, co jsme tu od Listopadu měli. „Na rozdíl od jiných, kteří se mohou pyšnit charismatem škraloupu na rajské polévce, on má opravdu charisma,“ vzpomínal. Druhý předseda ODS měl podle něj nezpochybnitelné schopnosti řídit, dostatečný nadhled, empatii a schopnost delegovat pravomoci.
Topolánek, který jako politický penzista provozuje svojí Topol show, situoval svou vzpomínku na Kalouska do roku 2006, když po volbách vznikala jeho vláda. A pojal ji neobyčejně otevřeně.
Oba Mirkové prý chystali společný koaliční projekt už dlouho před volbami 2006. Kalousek byl tehdy předsedou koaličních lidovců, ale do vlád sociálnědemokratických premiérů Špidly, Grosse a Paroubka odmítl vstoupit, spíše je z pozice poslance ostřeloval (oblíbenou kratochvílí poslaneckého klubu ČSSD tehdy bylo „syčení na Kalouska“ při jeho projevech, vycházející z tehdy populárního přirovnání lidovců jako hadů).
Kalousek se nyní zpětně vyznal, že Jiřího Paroubka měl vlastně lidsky docela rád. Vyčítá mu ale, že dělal věci, které sice byly „slušné“, ale politiku nesmírně poškodily, třeba když v roce 2010 po neúspěchu ve volbách odstoupil a nechal stranu Bohuslavu Sobotkovi.
Po volbách a vítězství ODS ale došlo na dlouze chystané spojenectví.
Už několik týdnů po volbách byla podle Topolánka poprvé dohodnuta koalice ODS- lidovci- Zelení. Jenže projekt tehdy „zamázlo“ grémium ODS. Topolánek si vzpomíná, že jeho koaliční dohodu potopili Vlastimil Tlustý a Pavel Bém, podporováni „na telefonu“ Václavem Klausem z Hradu. Trpce vzpomínal na „pochmurnou tiskovku“, kde to musel oznámit.
„A nastal tanec. Nikdo už nikomu nevěřil,“ píše nyní po patnácti letech expremiér.
Následovaly další pokusy o sestavení vlády, například o velkou koalici ODS a ČSSD. Jiří Paroubek už prý souhlasil, že by se podřídil Topolánkovi jako ministr zahraničí. Ale Kalousek jako předseda lidovců, u nichž byla každá neúčast ve vládě považována za fatální neúspěch, by tak ztratil úplně vše.
Když vyšlo najevo, jak pokročilá jsou vyjednávání ODS a ČSSD, zklamaní lidovci začali chystat puč proti předsedovi, který je nedokázal dostat do vlády. A začali vyzvídat u Paroubka, zda by nechtěl být místo pouhého ministra zahraničí raději premiérem ve vládě s nimi. Kalouskovi nezbylo, než se k této variantě přiklonit a začít s Paroubkem jednat také. Jednalo se o menšinové vládě, která by měla většinu s podporou opozičních komunistů.
V lidovecké vnitrostranické opozici se nečekaně prosadil doposud nepříliš známý starosta ze Vsetína jménem Jiří Čunek. Podle Topolánka „politickou násobilkou nepolíbený, vychytralý a zemitý“. Pár týdnů předtím se proslavil aférou s vystěhováním Romů a ta mu dodala sebevědomí na stranické souboje.
Když ale lidovecká opozice proti Kalouskovi zjistila, že se s Paroubkem dokázal dohodnout, zklamaně otočila a začala kýčovitě protestovat proti spolupráci s komunisty. Kalousek to podle Topolánka předvídal, ale jiné řešení neměl.
Kalousek odstoupil z čela lidovců a dle druhého z Mirků se v tu chvíli se stranou, ve které byl již od roku 1984, mentálně rozešel. Dva roky poté založí s Karlem Schwarzenbergem TOP 09.
Následoval sjezd, kde se stal předsedou Jiří Čunek, mezitím zvolený do Senátu. Ve Sněmovně jej podporoval hlavně Cyril Svoboda a poslanecký klub byl rozdělený zhruba napůl mezi „čunkovce“ a „kalouskovce“.
Mezitím zkrachovaly všechny další pokusy o novou vládu, až se nakonec vrátil původní formát ODS- lidovci- Zelení. A tehdy se odehrálo jednání, na které Topolánek obsáhle zavzpomínal.
Juro, zavřou tě
Bylo to finální jednání v sestavě Topolánek- Čunek- Bursík, kde se měla uzavřít personální sestava vlády, kterou by pak Topolánek předložil prezidentu Klausovi.
A v Kramářově vile prý tehdy „valašský fenomén“ předváděl něco neuvěřitelného. Topolánek si již dříve vymínil, že ve vládě s těsnou většinou musí být kvůli stabilitě zastoupeny obě lidovecké frakce, tedy Čunek i Miroslav Kalousek. První měl řídit ministerstvo zemědělství (oblíbený lidovecký resort již od časů Josefa Luxe), druhý průmyslu a obchodu.
Čunek přišel a už od dveří spustil na Bursíka: „Martine, já jsem se rozhodl, že nechci ministerstvo školství, ale kultury“. Předseda Zelených překvapeně polkl a pak pravil, že nemá nikoho, komu by resort školství mohl svěřit. Čunek ale trval na svém, a tak se ministryní školství stala jihočeská aktivistka Dana Kuchtová, která na tomto úřadě zanechá nezapomenutelnou stopu a kromě toho Bursíkovi pod rukama zdárně rozloží celou stranu. Čunek si na vysněnou kulturu posadí dokumentaristku Helenu Třeštíkovou, která to zabalí po necelém měsíci.
Tím ale požadavky lidoveckého lídra nekončily. „Jo, a Kalousek nemůže mít tak silný resort,“ vzpomněl si. Topolánek nechápal, resort průmyslu je považován za „vyprázdněné ministerstvo“ a není to žádné terno. Optal se tedy Čunka, kam by chtěl Kalouska umístit.
„Já myslím, že by měl jít na něco slabšího, na finance,“ vypadlo z předsedy KDU- ČSL.
V místnosti nastalo užaslé ticho. Všichni věděli, že ministerstvo financí je nejdůležitějším vládním resortem, protože strážce kasičky je v kabinetu hned za premiérem, a to jen velmi těsně.
Psali jsme:
Topolánek mu rozšafně povídá: „To ses zbláznil, ty vole. Zařízne tě jak ovci.“ Čunek však trval na svém, a tak se Miroslav Kalousek stal ministrem financí. Topolánkovi to nikdy neodpustil Vlastimil Tlustý, který byl na tuto pozici kandidátem ODS, a jeho vnitrostranická revolta podporovaná prezidentem Klausem se stane jedním z koloritů Topolánkovy vlády.
Tím však požadavky Jiřího Čunka stále nekončily: „A já chci ministerstvo pro místní rozvoj,“ nechal si nakonec. V tu chvíli prý Topolánek vybouchl a došlo na křik, sprostá slova a odcházení z místnosti. Když se uklidnil, začal valašskému novicovi vysvětlovat taje pražské politiky: „Juro, už Lux věděl, že zemědělství je pro lidovce vysněný resort. Ty chceš bačovat ty evropské prachy? Zavřou tě,“ varoval kolegu.
„Gandale, sedíš? Máš tři pikosekundy na odpověď. Zemědělství – ano, nebo ne?“
Infobox
Mirek Topolánek
Když Čunek trval na svém, Topolánek vzal telefon a zavolal stranickému kolegovi Petru Gandalovičovi, který měl dělat ministra pro místní rozvoj. „Gandale, sedíš? Máš tři pikosekundy na odpověď. Zemědělství – ano, nebo ne?“. Z telefonu se ozvalo ano, a tak se Petr Gandalovič stal ministrem zemědělství a Jiří Čunek ministrem pro místní rozvoj.
Po patnácti letech Mirek Topolánek takto zavzpomínal na vyjednávání své vlády, i když prý vyškrtal z replik četná sprostá slova.
Pak ještě přidal zážitek, jak s ním Kalousek konzultoval svůj odchod od lidovců a založení TOP 09, a jak to mohlo dobře dopadnout, kdyby jej v ODS nesesadili a nevytáhli místo něj nezasvěceného Petra Nečase.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
