„Strategii, kterou Obama vybral pro zničení teroristické skupiny známé pod názvem ISIL'S, je z mého pohledu nekonzistentní a nedůvěryhodná. Před rokem se prezident Obama a ministr zahraničí Kerry rozhodli zahájit letecké útoky na syrského prezidenta Asada z důvodu jeho údajného použití chemických zbraní. Když se však ukázalo, že Američané si další válku nepřejí, Obama rychle otočil a oznámil novou politiku spočívající v nezasahování do lokálních občanských válek," upozorňuje Buchanan.
„Nyní průzkumy veřejného mínění ukazují, že Američané si po zhlédnutí brutálních videí obsahujících popravy dvou amerických novinářů přejí přikročit k akci. Obama tedy opět otočil a hodlá vést Západ i část arabského světa přimo do syrské občanské války. Jen s tím rozdílem, že teď budeme místo Asada bombardovat ISIS. A kdo bude Obamovi poskytovat k ofenzivě proti ISIS podporu přímo v Sýrii? Snad Syrská svobodná armáda tvořená dle Obamových výsměšných slov `bývalými lékaři, zemědělci či lékárníky`, jejíž šance na porážka Asada v srpnu hodnotil jako z říše fantazie?" poukazuje za rychlou změnu Obamových postojů Buchanan.
„A nyní chce od Kongresu právě na výcvik těchto ještě do nedávna vysmívaných amatérských válečníků půl miliardy dolarů, aby je mohl vyslat do boje proti teroristům, kteří již zabrali téměř třetinu Iráku. Než mu však Kongres schválí třeba jen desetník, měl by od prezidenta požadovat odpovědi na klíčové otázky: Proti komu bude Syrská svobodná armáda přesně bojovat? Proti samotné ISIS? Proti frontě An-Nusrá? Proti Hizballáhu či snad proti Asadově armádě? Jak dlouho bude trvat vycvičení této armády, než bude schopna se úspěšně postavit Asadovi a ISIS?" předkládá Buchanan několik otázek.
„Řekněte mi, jak celá tato záležitost skončí?“ ptal se na začátku války v Iráku v roce 2003 generál David Petraeus. Na stejnou otázku není Obama v případě ISIS schopen odpovědět ani dnes. A další otázky následují. Pokud Asad padne, zbude v novém režimu místo na Alavity a křesťany? Nebo se má snad Sýrie rozpadnout? Kdo bude tedy v Damašku nakonec vládnout?" táže se Buchanan.
Celý článek v angličtině najdete ZDE.
„Spojené státy strávily celých sedm let tím, že pomáhaly Iráku vybudovat armádu, která by v zemi zajistila bezpečí. Stačilo však pouhých pár tisíc bojovníků z ISIL a irácká armáda se prakticky rozpadla. Proč si myslíme, že můžeme uspět v Sýrii, když v Iráku jsme selhali na celé čáře? Jesti je ISIS náš nepřítel na život a na smrt a Sýrie je jeho svatyní, potom by se zde docela dobře mohly utkat syrská a turecká armáda. Ale Turecko coby spojenec NATO vůbec nebylo v Obamově plánu zmíněno. Proč? Protože Turci umožňují džihádistům překračovat ze svého území hranice se Sýrií. Dokonce ani fakt, že ISIS zadržel v Mosulu 49 tureckých diplomatů i s jejich rodinami, nepříměl Ankaru k jasné akci," zmiňuje Buchanan.
Dokonce se podle Buchanana ani neobjevují náznaky, že by Turecko umožnilo Spojeným státům využívat své letecké základny v Incirliku. „V Iráku bude potřeba k vyčištění sunnitských měst od ISIS mnohatisícové pozemní vojsko. Odkud však tito vojáci budou? Dozvídáme se, že se proti ISIS spojí irácká armáda, šíitské milice, Kurdové a sunnitské kmeny. Přitom to není tak dávno, co šíitské milice zabíjely americké vojáky. V sunnitských vesnicích jsou navíc tyto milice i irácká armáda nenáviděny a i proto zde tolik lidí přivítalo přichod ISIS," konstatuje Buchanan.
„Většina spojenců z NATO neprokázala příliš silnou vůli přidat se k americkým leteckým úderům proti ISIS. A nikdo z nich nenabídl vyslání pozemních vojsk. Podobné je to i u Ligy arabských států. Pokud však ISIS skutečně představuje smrtelnou hrozbu, proč tedy všichni tolik váhají? Někteří z našich arabských spojenců, jako je Saúdská Arábie, Katar a další národy kolem Perského zálivu, prokazatelně v minulosti posílali pomoc ISIS. Proč jim vlastně pomáhali?" opět si pokládá Buchanan důležitou otázku.
„Protože v ISIS viděli šanci, jak se vypořádat s Asadem, kterého sunnité považuji za největšího spojence šíitů z Íránu, Iráku a Hizballáhu. Pro mnoho sunnitských Arabů je představa vzniku šíitské hegemonie v Perském zálivu skutečně děsuplná. Nejméně ohrožené mezi zainteresovanými národy jsou tedy Spojené státy. Podle Obamy naše zpravodajské služby neobjevily žádné důkazy o plánovaném útoku ISIS proti naší zemi," píše Buchanan.
„To znamená, že nás prakticky nic nenutí jít do války. A na základě toho, co nám ve středu prezident prostřednictvm svého prohlášení řekl či možná spíš zamlčel, porážka ISIS bude vyžadovat spoustu obětí, financí a bude trvat velmi dlouho," varuje Buchanan.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
