Současná společnost se nachází v období hluboké nejistoty a rozzlobenosti, přestože materiálně žije v nebývalém nadbytku. Psychiatr Radkin Honzák v rozhovoru s Barborou Tachecí upozorňuje, že tento stav „přežranosti“ vede ke zlenošení a ztrátě zájmu o aktivní občanství.
„Společnost začíná být nejistá a část společnosti je značně rozzlobená,“ soudí Honzák. Vláda podle něj stabilitu a jistotu rozhodně nepřináší. „Jejich vzájemné projevy, které si často protiřečí, matou slabší povahy. Když jeden řekne A, druhý B a třetí C,“ kritizuje psychiatr a známý glosátor veřejného dění.
Na adresu vládních představitelů nešetřil ostrými slovy a obvinil je z arogance, zpupnosti, prolhanosti a ze zbabělosti.
Evropská společnost přitom podle něj žije v takovém ekonomickém nadbytku, v jakém se nikdy dříve neocitla. „Použiji slovo, které nepatří do vybraného slovníku: je to přežranost. Tato společnost je zkrátka sytá. Když je lev nasycený, je líný a neloví. Loví, až když má hlad. Tato společnost má vše, na co si vzpomene. Dnes je v podstatě umění ocitnout se v nouzi, protože záchranné sítě a různé formy podpory v lidech utvrzují pocit, že se nic neděje a mohou si žít nerušeně na vlastním písku,“ domnívá se Honzák.
Nelze sloužit dvěma pánům – Bohu a mamonu
Domnívá se, že zde nikdy nebylo takové bohatství jako dnes. Podle jeho názoru lidé v honbě za materiálními statky zcela zapomněli na duchovní rozměr života. „Jsem názoru, že Kristus měl pravdu, když říkal, že nelze sloužit dvěma pánům – Bohu a mamonu. Tato společnost slouží mamonu a konzumu velkolepým způsobem, zatímco duchovní stránka je zcela opomíjena, a tím pádem strádá,“ upozornil psychiatr.
Kdyby byl „ředitelem zeměkoule“, první věc, kterou by udělal, by bylo, že v neděli by zůstalo v obchodech zavřeno. „Člověk potřebuje tři základní věci: hlad po podnětech, hlad po uznání a hlad po struktuře. A ta struktura je časová i sociální. Časová struktura je dnes naprosto rozbitá. I Hospodin sedmý den odpočíval,“ vysvětlil glosátor.
Možnost nakoupit si kdykoliv považuje za zpovykanost a rozmazlenost. „V Německu i v Rakousku neděle drží a mají se lépe než my. Spotřeba není bůh. Řeči o stále progresivním růstu jsou nesmysly,“ zdůraznil psychiatr.
Je toho názoru, že jak jdou dějiny, tak to vypadá, že se lidé demokracií znudili a potřebují nějaký experiment, který se jim může vymknout z rukou. „Není to přímo touha po diktátorovi, ale spíše zlenošení. Být aktivním občanem znamená práci. Pokud chceme udržet demokracii, měli bychom mít to, co chtěl Václav Havel – občanskou společnost, a ne pouze partaje, které si dělají, co chtějí na základě hlasů lidí, kteří jim je odevzdají a řeknou: ‚Teď to za nás udělejte.‘ Ta práce musí začít zespoda,“ naléhá Honzák.
Cestu k nápravě tedy spatřuje v budování skutečné občanské společnosti, která nesmí delegovat veškerou odpovědnost na politické strany. Alespoň část své energie by každý člověk měl věnovat společnosti, nejen svému egu. Nestačí jen platit daně.
„Občanská společnost vyžaduje něco navíc do společného vkladu, nejen plnění povinností. Daně nejsou nic kouzelného, jsou to peníze na provoz státu. Stejně jako platíte za benzín, aby auto jelo,“ vysvětlil Honzák.
Práce na obnově demokracie musí začít „zespoda“, například aktivním zapojením do lokální politiky. „Být aktivním občanem znamená práci,“ zdůrazňuje psychiatr a dodává, že mladá generace by měla začít vidět reálné problémy ve svém okolí, namísto pasivního sbírání lajků na sociálních sítích.
Fotogalerie: - Na chvilku na Letnou
Jako pozitivní příklad uvádí skauty. „Podívejte se, jak funguje Skaut. To je úžasná organizace. Odjedou na tři týdny na tábor, odevzdají telefony a učí se pracovat ve prospěch celku. To je škola občanského vývoje. Jenže nic jiného podobného tady bohužel není,“ posteskl si glosátor.
Vláda nás táhne směrem na východ
Honzák rovněž varuje před hlubokou polarizací, která je v dobách hojnosti častá, protože bohatství společnost atomizuje, zatímco „chudoba žene lidi do houfu“.
Jak vnímáte demonstraci Milionu chvilek na Letné?Anketa
Historickou paralelu vidí v první republice, kdy byla společnost schopna sjednotit se pod společnou myšlenkou, což dnešnímu národu chybí.
„První republika vznikla jako neuvěřitelný slepenec, a přesto po dvaceti letech budování státu, když byla vyhlášena mobilizace, byli všichni muži do 24 hodin na svých místech s puškou v ruce. Byla tam společná myšlenka, kterou byli ochotni hájit. Tento národ zatím nemá zájem hájit ani sám sebe, natož nějaké abstraktnější ideje,“ obává se Honzák.
Jednota je podle něj vidět, až když je společnost pod tlakem. I u nás se dříve katolíci s husity vraždili a upalovali, což nás oproti Evropě o sto let zbrzdilo, ale pak přišla vláda Jiřího z Poděbrad, která byla celkem úspěšná.
Vyjádřil se také k otázce, co by se s polarizací společnosti dalo dělat dnes, v letošním roce. „Zaprvé si myslím, že by si vláda měla udělat pořádek a přestat táhnout tuto zemi směrem na východ tak horlivým tempem. Manifestace na Letné byla velmi mírná. Já jsem zažil demonstrace na Staroměstském náměstí, kde jsem i řečnil, a ty byly daleko rozhořčenější. Na Letné se lidé sešli, aby artikulovali požadavky, ale nebyl tam jediný konflikt,“ řekl psychiatr.
Fotogalerie: - Plná Letná?
Věří prý tomu, že občanská společnost má šanci. „V průběhu chronické krize je nejdůležitější odrážet ‚nudné údery‘ jako v tenise. Společnost se nesmí nechat tou krizí unavit. To, že se Mikuláši Minářovi povedlo sehnat 200 až 250 tisíc lidí na Letnou, je výkon, ale ten se nedá opakovat donekonečna. Musí to dostat sílu zespoda, aby se společnost mohla skutečně proměnit,“ uzavřel Honzák.
Psali jsme:
Práce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Souhlasíte se slovy psychiatra Radkina Honzáka, že naše společnost „má vše, na co si vzpomene“?
