Besedu na půdě Ústavu mezinárodních vztahů v pražské Nerudově ulici zahájil historik a odborník na propagandu Pavel Suk obsáhlým úvodem. Změřit účinky propagandy je podle něj velmi obtížné. „Já například rád poslouchám lidi v metru, když jedu z práce domů, protože tam mám jakýsi odraz toho, co je skutečně trápí. V posledních měsících totiž zjišťuji zajímavou věc, a sice, že témata, která se řeší v  Praze a velkých městech, na venkově lidi absolutně nezajímají. Lidé tam mají úplně jiné problémy,“ dodal. Následně slíbil, že bude během besedy nikoli „politicky nekorektní“, ale „mediálně nekorektní“. „Nemysleme si, že existuje pouze ruská propaganda,“ pokračoval. „Ta samozřejmě existuje a je řízena centrálně. Ale máme i propagandy dalších států, americkou, britskou, prostě máme je tady.“

Propagandu nešiřme. Její efekt se může obrátit

„V současnosti je móda v různých článcích napadat Rusko. Já se Ruska nezastávám. Rusko dělá svoji propagandu velmi chytře,“ zmínil Suk. Bojovat proti ruské propagandě ale šířením té vlastní se může podle Suka vymstít. Lidé pod vlivem manipulovaných zpráv totiž mohou přestat věřit i těm zaručeně pravdivým a ověřeným. Nejlepším řešením a obranou proti propagandě je podle Suka šířit pravdivé informace. „Nepodceňujme obyčejné lidi v tom, že oni neuvažují nad určitými věcmi. Protože pokud budeme šířit kontrapropagandu, tak může dojít k jedné věci, kterou jsem si ověřil, a sice, že začne působit pravý opak,“ dodal. „Dneska mi z pásu spadly součástky, ale nevím, jak se to stalo. Za to může Putin,“ zmínil Suk vtip dvou manuálně pracujících žen, který zaslechl v hromadné dopravě. „Obě se začaly smát,“ dodal na podporu svého tvrzení.

V zahraničním zpravodajství (i v tom západním) se podle Suka poslední dobou objevují někdy záměrné, někdy nezáměrné manipulace. Suk posléze narazil na nejasnosti (absence fotografií a nejasné mediální pokrytí situace) ohledně nedávného útoku Donalda Trumpa na leteckou základnu syrské armády v Sýrii. K mediální manipulaci podle něj mohlo dojít i v případě tweetující sedmileté holčičky Banap Al-Abed, která prostřednictvím sociální sítě přinášela zprávy z obléhaného Aleppa. „Sám už ale jsem propagandou zdegenerovaný a zajímají mne jiné věci než normálního čtenáře,“ připustil Suk. „Zaslechl jsem, že by se podobné věci snad mohly vyrábět někde v Egyptě,“ uvedl ke zmanipulovaným zprávám a záběrům expert na propagandu. Propagandistické manipulace fotografií jsou podle něj jasně prokázané například v případě konfliktu v Gruzii v roce 2008. „Svět obletěla fotografie Gruzínce, který v náručí držel svého mrtvého bratra, a byl u toho nápis: Brácho, já tě neopustím. Za několik dnů se ale zjistilo, že tyto fotografie byly nainscenovány,“ dodal.