„Silnou podporu pro Erdoganův autokratický tah v západní Evropě lze jistě vysvětlovat tím, že tam často žijí turecké nižší sociální vrstvy – ti, co zůstali po cílené pracovní migraci. Jak víme například z Německa, donedávna skoro neexistovala snaha je integrovat. Na rozdíl třeba od anglosaských zemí, kde se pohybuje řada mladších vzdělanějších Turků,“ všímá si úvodem Janda.
Podle něj pro řadu Turků může také volba pro Erdogana být ovlivněna tím, že ho považují za silného lídra, díky němuž mohou být hrdí na to, že jsou Turci. „Přestože třeba v samotném Turecku žít nechtějí. Něco podobného můžeme vidět u některých Rusů žijících v Evropě,“ dodal.
Zároveň si všiml, že ať už byly motivace a důvody masivní podpory jakékoliv, pro západoevropské státy to značí zásadní problém. „Mají na svém území statisíce lidí, kteří podporují tento tvrdý, čím dál více islamistický režim, který s liberální demokracií nemá už skoro nic společného. To je ve výsledku jejich selháním, prakticky jde o selhání hodnotové integrace,“ doplnil.
Až následující měsíce pak podle Jandy ukážou, jak bude Erdogan tento nástroj využívat. „Může například přímo či nepřímo vyhrožovat evropským státům, třeba před německými parlamentními volbami. Může dále podporovat prohlubování turecké identity u Turků žijících v západních státech, což je něco, co tyto státy vnímají jako politické a sociální, možná i časem bezpečnostní riziko. Nejde o všechny Turky žijící v západní Evropě, ale o jejich značnou část,“ zmínil.
Závěrem pak zkonstatoval, že v Česku hlasovalo 583 Turků a 87,5 % bylo proti posílení pravomocí prezidenta. „Pro nás z toho plyne jednoduché poučení, které je však náročné prakticky zajistit – nechceme na českém území rozsáhlé menšiny, které by měly silnou politickou identitu podporující evidentně nedemokratické tendence či režimy. Zatím se to daří. To není argument pro ‚bílé Česko‘, nýbrž pro to, aby česká imigrační a integrační politika dokázala zajistit, že nám tu nevyroste pátá kolona cizích diktatur či totalitních režimů – ať už jde o ISIS, Erdoganovo Turecko, nebo putinovské Rusko. Stát má právo a podle mě i povinnost vůči svým občanům požadovat a zajišťovat hodnotovou integraci cizinců,“ uzavřel.
Celý příspěvek Jakuba Jandy:
Když se díváme na ta čísla Turků hlasujících pro Erdoganovu diktaturu, jde si z toho vzít několik zajímavých věcí:
1)
Silnou podporu pro Erdoganův autokratický tah v západní Evropě (
????77.7 %, 
????73.0 %, 
????70.3 %, 
????64.5 %, 
????63.1 %) lze jistě vysvětlovat tím, že tam často žijí turecké nižší sociální vrstvy - ti co zůstali po cílené pracovní migraci. Jak víme například z Německa, donedávna skoro neexistovala snaha je integrovat. Na rozdíl třeba od anglosaských zemí (
????20.9 %,
????17.1 %), kde se pohybuje řada mladších vzdělanějších Turků. Díky za vysvětlení Emil Aslan. Jak přesná tato hypotéza je teprve ukážou detailnější data z jednotlivých států.
2)
Pro řadu Turků tato volba pro Erdogana také mohla být ovlivněna tím, že ho považují za silného lídra, díky kterému mohou být hrdí na to, že jsou Turci. Přestože třeba v samotném Turecku žít nechtějí. Něco podobného můžeme vidět u některých Rusů žijících v Evropě.
3)
Ať už byly motivace a důvody této masivní podpory pro udělení téměř neomezených pravomocí islamistickému autoritáři jakékoliv, pro západoevropské státy to značí zásadní problém. Mají na svém území statisíce lidí, kteří podporují tento tvrdý čím dál více islamistický režim, který s liberální demokracií nemá už skoro nic společného. To je ve výsledku jejich selháním, prakticky jde o selhání hodnotové integrace. Důvody jsou opět různé - od neexistující integrační politiky v Německu (díky za texty Tomáš Lindner) až do přelomu tisíciletí, po velmi slabé integrační politiky například v Belgii.
4)
V následujících měsících uvidíme, jak Erdogan bude tento nástroj využívat. Může například přímo či nepřímo vyhrožovat evropským státům, třeba před německými parlamentními volbami. Může dále podporovat prohlubování turecké identity u Turků žijících v západních státech, což je něco, co tyto státy vnímají jako politické a sociální, možná i časem bezpečnostní riziko. Nejde o všechny Turky žijící v západní Evropě, ale o jejich značnou část.
5)
Je evidentním zájmem každého demokratického státu, aby na svém území neměl početné menšiny, které silně podporují zahraniční diktaturu. I proto je dobrou zprávou, že v Česku hlasovalo 582 Turků a 87,5 % z nich bylo proti.
6)
Pro nás z toho plyne jednoduché poučení, které je však náročné prakticky zajistit - nechceme na českém území rozsáhlé menšiny, které by měly silnou politickou identitu podporující evidentně nedemokratické tendence či režimy. Zatím se to daří. To není argument pro "bílé Česko", nýbrž pro to, aby české imigrační a integrační politika dokázala zajistit, že nám tu nevyroste pátá kolona cizích diktatur či totalitních režimů - ať už jde o ISIS, Erdoganovo Turecko, nebo putinovské Rusko. Stát má právo a podle mě i povinnost vůči svým občanům - požadovat a zajišťovat hodnotovou integraci cizinců.
7)
Občas zaslechnu argument - kdyby se u nás hlasovalo o podobné věci, nebo kdybychom také měli siláckého autoritáře, dopadlo by to podobně. To je možné, nicméně to není argument pro nic. Jen proto, že je někde evidentní velký průšvih, tak si na svém území nebudu vytvářet další problém pro domácí demokratický politický systém. Je českým domácím úkolem pečovat o domácí demokracii a vztah lidí žijících v Česku k ní. Svých extremistů a obdivovatelů diktatur tu máme nemálo a stát s tím nedělá skoro nic. Ani do budoucna, občanská výchova na českých školách celkově probíhá pekelně špatně.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
