O Agrární komoře ČR mimo plánovaných a vzápětí odvolávaných protestech toho veřejnost moc neví, což je pro mě hodně těžké poznání. „Společně deklarovaným požadavkem je, v této napjaté době, upřednostnit další jednání s ministrem zemědělství s cílem situaci společensky nevyhrocovat a upřednostnit klidnou sílu a diplomacii“ – to je zásadní informace z dopisu šéfa Agrární komory Jana Doležala, ve kterém v pátek 17. května oznamuje zrušení připravených protestů, jízdy traktorů a zemědělské techniky na hlavní město.

Obrovské zklamání… výbuch a slova o zradě!

A jak ta klidná síla a diplomacie dopadla? V terénu je obrovské zklamání a nabývám přesvědčení, že se blíží výbuch. Například šéf Zemědělského družstva Ostaš Jaroslav Lád mluví a píše o zradě! Proč tak ostře? Nelze se jemu a mnoha dalším divit, protože veřejnost se za velkých mediálních výkřiků Českého rozhlasu a České televize dozvěděla, že zemědělci, tedy představitelé Agrární komory Doležal a Zemědělského svazu Pýcha, jednali s ministry zemědělství Výborným a ministrem financí Stanjurou. Ti je, klidnou sílu, za zrušení protestů v Praze ocenili a jednání přineslo podle médií výsledek. Jaký? Další slib ministra zemědělství, respektive starý nesplněný slib přebil novým, časově posunutým a rozloženým až na příští rok. K tomu navíc ochotnou tvář ministra financí – „Sice jsme žádný konkrétní slib nedostali, ale pan ministr Stanjura se tvářil, že je ochoten se o těch věcech bavit a minimálně je bude konzultovat uvnitř vlády a Ministerstva financí“. Pozor, to není vtip, to je citát vyjádření předsedy Zemědělského svazu Martina Pýchy.

Není pochyb o tom, že ministři hrají s falešnými kartami a to, co Marek Výborný slíbil na konto pomoci už v letošním roce, tak to je naprosté minimum možného. Proto se také redaktoři ČT ptali, jestli bude demonstrace 4. června, nebo nebude. Upřesním pro čtenáře Parlamentních listů, zvláště pak i zemědělce, kteří je ve stále větším počtu čtou, že na 4. 6. mají být zrušené akce přesunuty. Odpovědí bylo „možná, ještě nevíme“ a podobně.

Nedopustit žádné demonstrace…

Co na to říct, jak tento vývoj zhodnotit? Je to jednoduché, vláda má jediný cíl, nedopustit žádné demonstrace, natož dva tisíce traktorů 22. května v Praze, jak vyhlašoval viceprezident Agrární komory a předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha. To za prvé. Pojďme dál. Roste nespokojenost uvnitř členské základny, kterou reprezentují výše uvedení pánové, množí se reakce elektronickou poštou. Cituji z jedné z četných – „Politici to sehráli perfektně. Obrovský objem peněz sebrali a teď slibují něco vrátit. Sliby protáhli do léta, plus hodili úspěchy vybojované Francouzi a spol. na piedestal vlastních úspěchů.“ O kousek dál dotyčný píše – „Já vidím jedinou cestu zespodu – obrodu organizací. Mnoho našich členů ani neví, proč je tam vlastně členem.“ Takové a podobné reakce se množí a zodpovědní agrární předáci zatím jenom přihlížejí, konstatují a v poklidu úřadují. Je otázka, jak dlouho to vydrží.

Správné zemědělství? Vybírat si mezi bramborami z Řecka, Francie…

Bohužel nastolený trend jde proti potravinové soběstačnosti a bezpečnosti České republiky, což je v turbulentních dobách světových konfliktů velmi nebezpečný precedens, který může být za krátký čas i zcela nevratný. Nebo si snad někdo myslí, že vybírat si nyní v obchodech mezi bramborami z Řecka, Portugalska, Francie, Holandska je to správné zemědělství? A stovky kamionů, které je stovky a tisíce kilometrů dovážejí, je ta správná ekologie bez emisí? A konečně připočtěme další a další zábory zemědělské půdy a stavby skladů kolem dálnic.

A tak, když ministr Výborný po jednání s pány Doležalem a Pýchou, sebevědomý, natěšený na světla ramp, když se zapnuly televizní kamery vyprávěl, co on všechno pro zemědělství dělá, jaké miliardy nám EU dává (přitom podpory za minulý rok nejsou k dnešnímu datu vyplaceny), tak tomu se musí člověk smát. A právě to je okamžik, kdy je třeba dát na stůl čísla a jít na to. Nikoliv jako klidná síla, nikoliv manifestační jízda po republice, ale drsná síla tisíců traktorů a techniky, jako to dělají v Polsku, Německu, Francii, Belgii, Nizozemí a dalších zemích Evropy.

Jak to bylo v Polsku a jak u nás?

Pojďme na ta čísla a srovnejme s největší agrární zemí východu, které přistoupily do Evropské unie, s Polskem. Polská vláda od 1. ledna do 10. března 2024 kompenzovala nízké ceny pšenice 1 080 PLN (polský zlotý), tj. 6 264 Kč za 1 hektar pěstební plochy pšenice! Od 11. března do 31. května letošního roku tuto podporu zvýšila na 1 620 PLN, respektive 9 396 Kč na 1 hektar pěstební plochy. Podobně polští zemědělci, rodinná hospodářství i velké podniky a podniky s živočišnou výrobou, která potřebuje obilí do krmných směsí, dostávali a dostávají podpory na ječmen, žito, triticale. A pro nás neuvěřitelné – Polsko kompenzovalo vysoké ceny průmyslových hnojiv, kterými se pole hnojí, aby byla úroda. Řeč je o stejném Polsku, kde vyšlo do ulic 300 000 lidí plus zemědělská technika, aby povstali proti Green Dealu, zatímco v naší zemi byla ve stejný den, tedy 17. května odpoledne, rušena první, Agrární komorou a Zemědělským svazem vyhlášená protestní jízda traktorů a zemědělské techniky na Prahu. Opakuji, že od té velmi zdařilé, kdy 19. února Prahu probudilo 850 traktorů a tisíce zemědělců, se výše uvedení představitelé distancovali!

Na to rozum nestačí, ani ten selský. I když, kdo ví. Za čtrnáct dní v tomto sloupku „Pohled selským rozumem“ může být situace jasnější, budeme totiž znát, jestli se něco udá 4. června, na kdy měly být, jak se představitelé komory a svazu vyjadřovali, protesty přesunuty. Tož za týden se ukáže anebo další jednání, další sliby, možná i ministr Výborný se bude tvářit lépe. Nakonec kvalifikaci na to má.

Jan Veleba

exprezident Agrární komory ČR a člen Klubu 2019