„Kopeš pořád?“ padla poněkud netradiční první otázka, týkající se Baštovy celoživotní lásky – archeologie. „Kupodivu s přáteli z muzea se pořád ještě snažíme něco nacházet. Já abych pravdu řekl, tak jsem nebyl archeologem v klasickém slova smyslu, který dělá klasické vykopávky, to dělala moje žena, já jsem se snažil nacházet nové neznámé lokality. Kdysi, v 80. letech, jsme si kvůli tomu vymysleli novou archeologickou metodu – pátrání po výšinných sídlištích a hradištích, kdy jsme systematicky procházeli v západních Čechách povodí jednotlivých řek a potoků, lezli na každý kopec a dívali se, jestli tam není třeba val nebo zda se tam nedají najít pravěké či středověké střepy. Byli jsme v tom velmi úspěšní, povedlo se nám změnit archeologickou mapu nejen západních Čech, ale i některých pravěkých kultur,“ vysvětlil Jaroslav Bašta, čím se intenzivně zabýval a zabývá.
Stanislav Novotný podotkl, že to v Jaroslavu Baštovi probudilo vlastenectví. Ten souhlasil. „Já jsem si v tomhle případě uvědomil věc, která je velmi málo známá. Všichni vědí, že máme zajímavou a složitou historii. Ale málokdo ví, že máme ještě zajímavější prehistorii. A taky komplikovanější. Ta byla spojena s Kelty. Západní polovina Čech se podílela na etnogenezi Keltů, která probíhala mezi východní Francií, jižním Německem a západními Čechami. To byl prostor, odkud Keltové expandovali do celé Evropy i mimo ni.“
Anketa
Kdo dělá nejlépe zahraniční politiku?
77%
14%
hlasovalo: 12527 lidí
Historické prameny zanechaly zprávu o tom, že na našem území žil kmen Bójů. Pak odtud na čas odešel do severní Itálie a jen tak mimochodem si odskočil dobýt Řím. „Byli to zřejmě sousedé, se kterými Římané nemohli vydržet, válčili spolu… Později se Bójové vrátili do Alp a k nám,“ vyprávěl Jaroslav Bašta s tím, že už pak z našeho území podle dostupných informací neodešli. Podle Jaroslava Bašty osídlili jižní polovinu Čech, známé je například oppidum ve Stradonicích či hradiště Závist. „V severní části byl jiný keltský kmen, který přišel poté, co původní Keltové odešli, někdy kolem roku 400 př. n. l., zatímco ti naši Keltové šli dolů k Dunaji. Bylo to velké keltské stěhování.“
Podobným stěhováním a osídlováním se dostali do Čech i slovanské kmeny, někdy kolem roku 700. Naše dějiny jsou tedy skutečně barvité. Jak poznamenal Stanislav Novotný, „je to velký důvod k sebevědomí; někdy se nám namlouvá, že dějiny začínají Římem“.
Jaroslav Bašta připomněl: „Je dokonce jasné, že naši předkové kultivovali naši zemi i sami sebe a dostali se do výjimečného postavení několikrát během různých tisíciletí. Zajímavé je, že čas od času došlo k tomu, že naše země patřily k nejvyspělejším v celé Evropě, to nebylo jenom za Karla IV., ale už předtím za Keltů.“
Jak naznačily i některé nálezy, třeba z mohyly z hradiště u Písku, docházelo též k dynastickým sňatkům, kdy byla za keltského krále, který sídlil v jižních Čechách, provdána etruská princezna. „Čtěte knihy Jaroslava Bašty, dozvíte se, že máme být na co hrdi,“ vzkázal posluchačům Stanislav Novotný.
Znalosti Jaroslava Bašty o historii jsou sice pozoruhodné, ale činný je v současné době i jako glosátor a komentátor politického dění a znovu též jako politik; v květnových volbách kandiduje do Evropského parlamentu za hnutí BOS – Bezpečnost, odpovědnost, solidarita.
Fotogalerie: - EU a český export
„Kdybych se dostal do Evropského parlamentu, snažil bych se zrušit Lisabonskou smlouvu. Nemá za současné situace cenu usilovat o odchod z EU. Vidíme, co dělají Britům…“ má jasno pan Bašta a na fungování EU dokazuje, jak byl podpis tohoto dokumentu pro Evropu špatný. „Lisabonská smlouva funguje necelých deset let. A od té doby to jde s EU z kopce takovým způsobem, že dokonce i George Soros prohlásil, že začíná připomínat degenerovaný Sovětský svaz a vydala se v jeho stopách.“ Demokratický deficit je podle pana Bašty obrovský, neboť rozhoduje nikým nevolená Evropská komise, a je tu „evidentní snaha zrušit národní státy, sebrat jim poslední zbytky suverenity a udělat velký evropský superstát“.
„Není to i tím, že se EU stala nástrojem v rukou nadnárodních monopolů a bankovního systému?“ ptá se moderátor. „To je ten druhý důvod, proč to posledních deset let jde z krize do krize. A vůbec nejhorší krize je ta migrační, jejíž důsledky teprve pocítíme,“ odpovídá host, podle nějž je třeba i přesto, že Evropský parlament nemá skoro žádné pravomoci, poslat do Bruselu lidi, kteří budou hájit naše národní zájmy, nikoli cizí, jak se děje dnes.
„Dám takový krásný historický příklad. Když byli Češi součástí Rakouska-Uherska, také měli své poslance v Říšské radě ve Vídni. Ale neexistovalo, aby někdo z těch lidí hlasoval proti svému vlastnímu národu a jeho zájmům. Nejen že by už nikdy nebyl zvolen, ale byl by v takovém opovržení, že by to nepřežil…“ To my máme dnes paní Jourovou a podobné výtečníky, kteří nám bez uzardění říkají, že v Bruselu nejsou od toho, aby hájili zájmy Čechů, ale Bruselu… A ještě jsou na to hrdí.
Oba pány překvapuje i to, jak se dnes potlačují svobodné informace, a podivují se tomu, že europropagandě věří ještě tolik lidí. Zatímco ale Stanislav Novotný nachází drobnou paralelu s dobou normalizace („V normalizaci bylo také jasné, že to jsou bláboly“), Jaroslav Bašta jde ještě dál. „Mezi dneškem a 70. léty je jeden zásadní rozdíl. Po roce 1968 už všichni věděli, jak se věci mají, pár lidí tomu možná ještě věřilo. Byla to jen hra, tvářit se, že tomu věříme, ale nikdo to nedělal z vnitřního přesvědčení. Dnes se spíše opakují 50. léta. Tehdy byla mládež nadšená do nových pořádků a chovala se velmi podobným způsobem, jako se chovají dnes elfové nebo piráti na internetu. Vyhledávali nepřítele, udávali… Někdy mám pocit, že se ta svazácká generace vrací.“
Nevracejí se jen bolševické manýry, ale také bolševické nápady a agendy. V další části pořadu zmínil Jaroslav Bašta další bizarní veledílo z dílny EU. Jde o čerstvé usnesení Evropského parlamentu o lidech afrického původu z konce března.
To byla voda na Baštův archeologický mlýn. „První, co mě rozčílilo, bylo právě toto označení. Všichni lidé jsou afrického původu. Protože kolébka lidstva je v Africe a odtud se postupně dostávali dál. Rovnost lidí se postupně narušuje tím, že se řekne, že někdo kvůli barvě pleti si zaslouží jiné zacházení než ostatní. To je proti evropským tradicím. Evropa je založena na rovnosti všech občanů.“
Usnesení proto označil za rasistické. Jde o takzvaný rasismus naruby. „Rasismus je definován tím, že je to přesvědčení, že příslušnost k rase určuje cenu, schopnosti či práva člověka. A to si představte, že to odsouhlasí výbor Evropského parlamentu pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci.“
Jaroslav Bašta slíbil, že pokud se dostane do Bruselu, bude se snažit o nápravu. „Usnesení Evropského parlamentu se musí revokovat a nahradit textem, který nebude obsahovat skryté rasistické prvky. Chtěl bych slíbit svým voličům, že budu vždy bojovat proti rasismu a oikofobii neboli nenávisti vůči vlastnímu národu.“
Fotogalerie: - Je Evropská unie reformovatelná?
Unie přitom sama zakládá na další rasistické nálady i tím, že podporuje masovou migraci v bezprecedentním měřítku. Pokud sem naveze miliony muslimů a Afričanů, kteří nebudou schopni se začlenit, čeká snad, že se rasismus zmenší?
Podle Jaroslava Bašty je celkem jasné, co nastává a nastane – totální rozklad. „S příchodem více a více migrantů se začne hroutit sociální stát v jednotlivých zemích Evropy. V Dánsku už to znají. Bylo tam třeba jen 5 % migrantů, ale ti pobírali 40 % sociálních výdajů. Dnes je to v obou kategoriích dvojnásobek.“
Pořad Na prahu změn, který si můžete poslechnout zde, každý týden poslouchá a shrnuje Milan Vidlák, šéfredaktor, vydavatel a jediný autor časopisu Šifra. Nezávislý měsíčník vychází v tištěné i digitální podobě, www.casopis-sifra.cz
Psali jsme:
autor: Barbora Richterová
