V Jarošově bylo 1907 oprávněných voličů, svůj hlas odevzdalo 1077 lidí. Platných hlasů bylo 1058. Proti osamostatnění Jarošova se vyslovilo 611 osob, pro bylo 445, dva hlasy neoznačily žádnou možnou odpověď. V Jarošově žije zhruba 2400 obyvatel.
K platnosti místního referenda bylo třeba účasti alespoň 35 procent voličů, referendum je tedy platné. Pro odtržení by musela hlasovat nadpoloviční většina. Starosta Uherského Hradiště Květoslav Tichavský těsně po zveřejnění výsledků řekl, že je rád, že zvítězil zdravý rozum. "Snažili jsme se občany poctivě informovat a nedělat žádnou agresivní kampaň," uvedl Tichavský. Přesto však město chce z konání referenda vyvodit jisté důsledky, zaměří se především na lepší komunikaci s obyvateli Jarošova.
Zmocněnec přípravného výboru Stanislav Juriga, který před referendem očekával těsný výsledek, byl výsledkem zklamaný. "Hlavně z přístupu lidí k celé záležitosti. Každý nadává, ale když dostane šanci, je účast 56 procent, to je špatné," řekl.
Stoupenci odtržení se snažili obyvatele přesvědčit na veřejných setkáních, letáky a billboardy, jimiž je zvali k referendu. Argumentovali tím, že Jarošov na tom nemůže být po osamostatnění hůř než nyní. Kdyby se podle Jurigy město o Jarošov lépe staralo, nikdo by odtržení nechtěl.
Komu by odtržení prospělo?
Uherskohradišťská radnice ale upozorňovala na to, že na odtržení by prodělaly obě strany. Město by přišlo na daňových příjmech asi o 28 milionů Kč, do Jarošova by ale šlo jen 18 milionů Kč. Vznikla by další administrativa, lidé mohli přijít o městskou policii a veřejnou dopravu.
Ve Zlínském kraji není referendum o odtržení městské části výjimečné. V dubnu voliči rozhodli o osamostatnění Krhové a Poličné, jež byly součástí Valašského Meziříčí. Od krajského Zlína se zase odtrhla část Želechovice nad Dřevnicí, samostatná obec vznikla v lednu 2009.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
