Jazzová sekce chystá překvapení. Vydá známé dílo Hrabala a doplní ho zajímavými dokumenty

4. 4. 2014 20:50

Knihu Obsluhoval jsem anglického krále Bohumila Hrabala má možná doma kdekdo. Přesto se aktuálně připravuje její reedice, která je něčím mimořádná. Za jejím vydáním stojí Jazzová sekce. Ta po 32 letech nejznámější Hrabalovu knihu vydá formou zájmového nákladu s dodatkem: „A komu co na díle vadilo?“ Ten bude zahrnovat dokumenty i s plnými jmény.

Jazzová sekce chystá překvapení. Vydá známé dílo Hrabala a doplní ho zajímavými dokumenty
Foto: Bohumil Brejžek
Popisek: Karel Srp

Úvodem je též dobré zdůraznit, že knihu v této podobě, v jaké opět vyjde, věnoval v roce 1982 pro čtenáře z řad fanoušků Jazzové sekce Bohumil Hrabal. A v čem bude avizované vydání výjimečné? Obsahovat bude totiž i komentované úřední spisy týkající se jejího vydání v normalizačních letech.

Bonus, který někoho potěší a jiného možná naštve?

Na webových stránkách rádia Hortus se pak lze dočíst víc – tedy o jaké spisy se bude konkrétně jednat. Těšit se tak budou moci čtenáři například na oznámení tehdejšího Ministerstva kultury z listopadu 1980, které odešlo všem vedoucím odborů krajských národních výborů (KNV); též na telegram z dubna roku 1982, kterým byl vydán zákaz 11. Pražských jazzových dnů nebo třeba prohlášení Jazzové sekce, že odmítá podat informace, kde se kniha (Obsluhoval jsem anglického krále) bude tisknout. Nechybí ani udání pracovníků Ministerstva kultury pro přípravu vydání knihy. Vedle řady takovýchto a podobných dokumentů vypovídajících o osmdesátých letech u nás, pak bude možné vidět i přečíst také třeba spis označený jako „tajný“, obsahující návrh kompromitace člena výboru Jazzové sekce ze strany StB. Tím výčet poprvé zveřejněných dokumentů nekončí, takže je zřejmé, že pro čtenáře, které tato nedávná historie zajímá, bude vydání knihy více než velkým lákadlem.

Na druhou stranu, vzhledem k tomu, že se tam objeví i jména aktérů v plném znění, nemusí právě třeba pro ně představovat reedice tohoto díla Bohumila Hrabala jen toužebné očekávání.

Co je dobré o Jazzové sekci vědět?

Připomeňme, že Jazzová sekce je občanské sdružení pro nekomerční kulturu, které vyvíjí činnost od roku 1969 dodnes. Impuls k jejímu vzniku přišel po sovětské invazi do Československa v roce 1968, kdy se rozpadla Federace československých jazzklubů.

V létě 1969 se při příležitosti Československého amatérského jazzového festivalu v Přerově sešla skupina jazzových nadšenců, která chtěla založit další jazzovou organizaci. Našla pochopení u tehdejšího pracovníka odboru kultury Národního výboru Středočeského kraje Jindřicha Kautského. U něj v kanceláři probíhaly debaty, jak by organizace měla vypadat. Výsledkem bylo, že tři nadšenci podali žádost na Ministerstvo vnitra o povolení organizace. Jedním ze signatářů byl lékař a druhým inženýr – oba mimopražští fandové. Třetím byl Karel Srp starší, právě propuštěný z práce ve výzkumném ústavu. První dva fandové se na dalších jednáních více nepodíleli. Veškerá jednání s úřady vedl Karel Srp.

Jazzová sekce začala od roku 1972 též vydávat členský bulletin s názvem Jazz, krátce nato v edici Jazz petit knihy o jazzu, rocku, filozofii, moderním umění, moderním divadle a další. Další edice se jmenovala Situace a věnovala se současnému československému výtvarnému umění (zahrnovala především výtvarníky, kteří neměli možnost oficiálně vystavovat). Jinou edicí byl zpravodaj 43/10/88 (podle telefonního čísla Sekce). Objevila se edice Dveře, výtvarně řešené plakáty, různé příležitostné tisky.

Co přivádělo tehdejší policisty k zuřivosti?

Tiskárny měly však v té době papír na příděl, který rozdělovalo příslušné ministerstvo. Byl nedostatek barev, filmů, kovolistů, tiskárenských i knihařských kapacit. Téměř žádná tiskárna netiskla na klíč – jinde byla sazba, fotopříprava, tisk, knihařina a expedice. A všichni ředitelé měli příkaz netisknout pro Jazzovou sekci, která nebyla právě tehdejším režimem oblíbená a v kurzu – spíš naopak. A tak byla každá fáze výroby zranitelná. Stačí připomenout to, že například vydání knih bylo centrálně schvalováno a řízeno a na jejich vydání se obvykle čekalo dva až čtyři roky. Jazzové sekci se ale dařilo knihy vydávat do několika měsíců. I proto protokoly z výslechů (z nichž některé budou v připravované knize k nahlédnutí) dosvědčují zuřivost policistů i ministerských úředníků, kteří tiskárny nemohli objevit.

Dodnes tak neexistuje úplný přehled všech vydaných prací Jazzové sekce, protože zejména po jejím zákazu byly tiráže knih různě vymýšlené, aby zmátly policii.

Právě nelegální knižní vydání Hrabalovy knihy Obsluhoval jsem anglického krále je pak zcela samostatnou kapitolou historie Jazzové sekce. Tehdy vyšla v nákladu přes 5 tisíc kusů, stejně tak vyjde v omezeném nákladu i nyní. Ale zpět ještě k historii.

Zadržení a vazba některých členů Jazzové sekce - kvůli neplacení daní

Situace kolem Jazzové sekce však houstla a vyvrcholila tím, že režim obvinil některé její zadržené členy z neplacení daní. Ty vypočetla úřednice Kurylová na Národním výboru Prahy 4. A tento důvod pak vyhlásily také československé ambasády v zahraničí. Podle těchto zpráv měla sekce údajně dlužit milion korun na daních. Policejní znalec však žádný únik nakonec nezjistil, takže tento hlavní důvod uvěznění u soudu nebyl vůbec projednáván. Znalci z účetnictví ale zjistili, že se Jazzová sekce neoprávněně obohatila zhruba o 67 tisíc korun, za které platila odvoz popelnic, nákup známek, čistících potřeb atd. Aktéři proto byli vazebně stíhaní.

Proti jejich uvěznění se ale vzbouřilo mezinárodní veřejné mínění. Stovky nejznámějších osobností světové kultury začaly psát protesty prezidentu Gustávu Husákovi. Zahraniční rozhlas téměř denně přinášel reportáže a stanoviska, protestovali i diplomaté. A režim byl zmaten. Proti návrhu odsoudit Karla Srpa na 8 let se postavil i soudce Stibořík (byl poté přeložen). Srp tedy odešel od soudu s nepodmíněným trestem 16 měsíců, potrestáni byli ještě další čtyři členové.

Podle Ministerstva obrany však lidé z Jazzové sekce proti komunismu prý nebojovali...

Přesto, jak rádio Hortus.cz upozorňuje, Ministerstvo obrany ČR rozhodlo o neudělení osvědčení Jazzové sekci, a to konkrétně osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Alena Hechtová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Ukazoval jste jen uprchlíky a jednu stranu konfliktu. Jsem tady, abych vám to řekla do očí!“ Drsný střet zpravodaje ČT Jakuba Szántó a rozčílené Syřanky. Na veřejnosti

16:59 „Ukazoval jste jen uprchlíky a jednu stranu konfliktu. Jsem tady, abych vám to řekla do očí!“ Drsný střet zpravodaje ČT Jakuba Szántó a rozčílené Syřanky. Na veřejnosti

REPORTÁŽ Za oponou války. Tak se jmenuje kniha novináře, zahraničního zpravodaje ČT Jakuba Szántó, p…