Jde to z Hradu. Ten zákon zadával Zeman. Právník k zaraženým volbám. A věc s Babišem

5. 2. 2021 14:34

ROZHOVOR „Pan prezident byl tím, kdo v době opoziční smlouvy zadával vznik volebního zákona, který byl vyhodnocen v roce 2001 jako protiústavní a protiústavní byla i jeho oprava ze stejného volebního období vytvořená podle stejného politického zadání,“ tvrdí právník a předseda Svobodných, Mgr. Libor Vondráček v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz. Mladý politik vystoupil na akci Otevřeme Česko, která proběhla na Staroměstském náměstí. Své účasti nelituje. „Z demonstrace mám v podstatě čím dál lepší pocit. Myslím, že šlo o velmi reprezentativní vzorek společnosti, který pamatoval na mnoho komunit, od mladých až po staré, od sportovců po hospodské atd.,“ myslí si.

Jde to z Hradu. Ten zákon zadával Zeman. Právník k zaraženým volbám. A věc s Babišem
Foto: liborvondracek.cz
Popisek: Libor Vondráček
reklama

Co říkáte na rozhodnutí Ústavního soudu, které zrušilo některé pasáže volebního zákona? Jakožto právník se zaměřením na ústavní právo s diplomovou prací v této oblasti, přibližte nám, co přesně soud změnil.

Mám radost z toho, že soudce zpravodaj Filip, kterého si nesmírně vážím jako odborníka, dovedl tuto kauzu k výsledku, který jsem od něj v podstatě očekával.

V roce 2019 jsem pod jeho vedením psal dlouhou práci na toto téma a jeho konzistentní přístup k problematice od devadesátých let oceňuji. V jednom jiném rozhovoru jsem ještě před zveřejněním verdiktu říkal, že pokud by bylo jen na něm, pak bych očekával zrušení sčítací klauzule pro koalice.

K mému pozitivnímu překvapení, o tom dokázal přesvědčit celé plénum Ústavního soudu a § 49 byl tedy zrušen. Díky tomu, že o věci rozhodovalo celé plénum, mohlo tedy dojít k odchýlení se od judikatury Ústavního soudu z roku 2001.

Anketa

Má Ústavní soud vaši důvěru?

7%
93%
hlasovalo: 30154 lidí

Kromě toho byla změněna také ta část, která při existenci volebních krajů vytváří nerovnost mezi ziskem hlasů a ziskem mandátů.

Zjednodušeně se tvrdí, že byl zrušen D'Hondtův dělitel. Pokud ovšem zachováme 14 volebních krajů, pak pouhé nahrazení tohoto dělitele jiným dělitelem přinese velmi podobné výsledky a Ústavní soud jistě předpokládá složitější a důkladnější úvahu o volebním zákonu.

Rozhodnutí Ústavního soudu je každopádně v souladu se závěry mé práce, a proto by bylo zvláštní, kdybych se neradoval. Byť bych se samozřejmě raději radoval trochu dříve.

Pro lepší pochopení efektu různých volebních nastavení, bych rád čtenářům pro názornost exkluzivně ukázal dva obrázky z mé rigorózní práce, kterou právě dokončuji. Na prvním je a) proporčnost zákona platného od voleb 2002 a b) proporčnost zákona platného do voleb 1998.

A na druhém je e) proporčnost zákona platného na Slovensku, kde je jediný volební obvod, a pak i) teoretické nejproporcionálnější nastavení při zachování 14 volebních obvodů.

 

U variant e) a i) je zcela evidentně černá křivka daleko blíže červené lince, která naznačuje ideální proporcionalitu. To dokazuje, že známe velmi snadná řešení, jak vyhovět znění ústavy, což umíme dokázat maximálním množstvím dat, která se dala od roku 1990 získat.

Osobně v rigorózní práci tak používám historicky největší objem dat používaný v českém právním prostředí a pracuji s devíti nastaveními volebního zákona. Mám díky tomu množství argumentů, proč by rozdělení mandátů mělo odpovídat rozložení názorů ve společnosti tak, jak předpokládá ústava.

Prezident Miloš Zeman varoval, že rozhodnutí Ústavního soudu může způsobit rozsáhlou ústavní krizi. „V situaci, kdy Ústavní soud nebyl schopen rozhodnout v řízení po dobu více než tří let, považuji úvahy o zrušení části volebního zákona několik měsíců před volbami za silně destabilizující politický a ústavní systém České republiky s nedozírnými následky a otázkami, na které nemůže znát odpověď ani prezident republiky, ani Ústavní soud,“ psal ve svém dopise ústavním soudcům. Souhlasíte se slovy prezidenta?

Pan prezident byl tím, kdo v době opoziční smlouvy zadával vznik volebního zákona, který byl vyhodnocen v roce 2001 jako protiústavní a stejně tak protiústavní je dle mého názoru jeho oprava ze stejného volebního období vytvořená podle stejného politického zadání. Pokud se chce někdo skutečně zabývat hledáním viníka ústavní destability, měl by hledat někdy v tomto roce.

Na rozdíl od prezidenta jsem rád, že Ústavní soud rozhodl před podzimními volbami, protože bych považoval za velmi alibistické, pokud by rozhodl až po nich.

Není přece možné nechat proběhnout volby podle zjevně protiústavních pravidel ve chvíli, kdy protiústavnost je oficiálně namítána zákonodárci a tato kauza leží Ústavnímu soudu na stole.

Při kritice dlouhého trvání je třeba vědět, že soudce Filip byl i soudcem zpravodajem v kauze Lex Babiš, ve kterém loni rozhodl ve prospěch Andreje Babiše. A nikdo po rozhodnutí nevykřikoval, že jde o kampaň nebo účelovku. Odůvodnění tohoto rozhodnutí bylo pro lajka nepředstavitelně dlouhé, a ne každý si umí představit, jak složité je odůvodňovat podobně zásadní kauzy.

Ano, soud jistě mohl rozhodnout trošičku dříve, ale nikdo neví, zda by to nebylo na úkor kvality. Proto je zásadní, že rozhodl a zjevnou protiústavnost deklaroval a odůvodnil.

Může zrušení některých pasáží volebního zákona Ústavním soudem pomoct malým stranám, jako jsou právě Svobodní, kde jste předsedou?

Anketa

Měl by být ministr Blatný odvolán?

16%
30%
hlasovalo: 10449 lidí

Může. Rozhodnutí Ústavního soudu v důsledku může pomoci všem, nakonec i ANO.

Záleží, jak se na to podíváme, jaká bude finální úprava a jak daleko dokážeme vidět.

V první řadě, a to zejména, ale může pomoci lidem a jejich důvěře v právní stát a demokratické rozhodování. To si myslím, že je v dnešní době mimořádně potřeba.

Sama ústava v podstatě říká, že úprava volební formule voleb do Poslanecké sněmovny nesmí být nástrojem pro snazší zisk moci některých politických stran, ale má věrně promítat do obsazení Sněmovny všechny názory ve společnosti poměrným způsobem.

Tvůrci ústavy podle toho chtěli tímto zněním jednoduše říct, že samotní politici, ne volební zákon, mají zajistit vznik stabilní vlády.

Je velmi zajímavé, že v době tvorby ústavy se právě tento článek podrobně rozebíral a není tedy náhodou ani omylem, že je v ústavě právě v tomto znění.

Při přemýšlení, proč jsme tu 20 let měli „protiústavní pravidla“ si musíme uvědomit, že Ústavní soud sám od sebe, bez podání ústavní stížnosti nemůže protiústavní zákony rušit. A také to, v jaké době úprava vznikla.

V době opoziční smlouvy jej stvořili dva hegemoni tehdejší Sněmovny.

ČSSD a ODS se po roce 1998 pokusily o opak, než o co šlo tvůrcům ústavy, když úmyslně velmi tvrdě zakotvily poměrný systém pro Poslaneckou sněmovnu. Pokusily se vytvořit něco jako „směs většinového a poměrného systému“.

Chtěly v podstatě pomocí zákona pokřivit vůli občanů, aby se jim pohodlněji vytvářely povolební politické dohody. Jako sportovec bych mohl říct, že si chtěly zkrátit trať.

Tato zbraň se ale za ty roky obrátila proti nim a z rozhodnutí mají dnes evidentně upřímnou radost jak v ČSSD, tak v ODS.

Co si myslíte o politikaření kolem rozhodnutí soudu?

O politických tlacích a motivacích nechci spekulovat, může to měnit „jen“ můj názor na konkrétní lidi, ale ne názor na správnost rozhodnutí.

V hlavní roli byl reálně profesor Filip, který je asi největším odborníkem na volební zákony v zemi a jeho názory jsou konzistentní, takže myslím, že ho ani nebylo třeba přesvědčovat, aby rozhodoval právě takto.

Přesto bych tu rád vyjádřil alespoň to, že od Pavla Rychetského bych očekával trochu větší zdrženlivost v mediálních výstupech. Lidé mu pak velmi snadno a oprávněně předhazují nekonzistentnost v názorech, a to autoritě Ústavního soudu nesvědčí.

S jakými tématy, popřípadě v jaké koalici budou Svobodní kandidovat do Poslanecké sněmovny?

Svobodní k těmto volbám přistupují docela odlišně než jindy v historii. Dnes máme velmi turbulentní dobu. Nálada lidí je nestabilní a čím dál více negativní. Proto si nemůžeme dovolit opakovat staré chyby.

Současně ale ani nemůžeme sedět v koutě a čekat, že se za lidi bude prát někdo jiný lépe než my. Proto pracujeme na vzniku něčeho většího, než jsou samotní Svobodní. Rádi bychom spojili ty, kteří chtějí zachovat českou korunu, české migrační i zbraňové zákony a souhlasí s tím, že pravidla na úrovni zákonů mají vznikat u nás, ne v Bruselu.

Zároveň by tyto všechny strany měly v podstatě říkat: „Ty si o svém životě rozhodneš lépe, než za tebe rozhoduje vláda (např. Hamáček). Ty své vydělané peníze utratíš lépe než vláda (např. Maláčová), která ti je bere.“

Pokud by se to povede, Svobodní budou navždy v roli těch, kteří přispěli ke sjednocení takového názorového proudu a napevno získali své zástupce pro tyto myšlenky v Poslanecké sněmovně.

Před necelým měsícem se konala na Staroměstském náměstí demonstrace Otevřeme Česko. Demonstrace vypadala jako iniciativa Svobodných. V davu vlála spousta vlajek této strany a zároveň jste byl jedním z řečníků. Místopředseda Svobodných Jan Dočekal patřil k moderátorům akce. Na události vystoupil mimo jiné prezident Václav Klaus. Jak se na to zpětně díváte, šlo o úspěšnou akci? Co byste řekl kritikům, kteří upozorňují na epidemické nebezpečí?

Anketa

Kauza ,,vlekař": Schvalujete jednání majitele (spuštěného) vleku v Čenkovicích, který napadl štáb TV Nova?

37%
63%
hlasovalo: 12597 lidí

Myslím, že kritikům nejlépe odpovídala čísla po demonstraci, kdy došlo k poklesu počtu nakažených v následujícím týdnu. Demonstrace tedy evidentně neměla jakkoliv zaznamenatelný negativní vliv na šíření viru.

Jen mě mrzí, že některá média naši demonstraci v první řadě kritizovala za roušky, zatímco ta stejná média při referování o demonstracích v Rusku či Bělorusku o rouškách zcela mlčí.

Tomu říkám dvojí metr.

Z demonstrace mám v podstatě čím dál lepší pocit. Myslím, že šlo o velmi reprezentativní vzorek společnosti, který pamatoval na mnoho komunit, od mladých až po staré, od sportovců po hospodské atd. Na pódiu se sešli lidé, které by ještě před měsícem nikdo na jedno místo nedostal, což naprosto svědčí o vážnosti situace. Jsem rád, že jsem mohl být svolavatelem akce a díky této své roli se stát přirozenou spojnicí mezi Danielem Landou, Radomilem Bábkem, exprezidentem Václavem Klausem, doktorem Miroslavem Havrdou a dalšími.

Všichni tito účastníci s odstupem chválí úroveň akce i její vyznění, které vyslalo jasný signál, že vláda musí začít komunikovat se všemi velkými dotčenými komunitami. Vláda musí mít upřímný zájem odškodnit všechny komunity, kterým škodí svými opatřeními.

Proto raději ještě připomínám, že demonstrace nebyla proti covidu, proti jeho léčbě nebo proti rouškám. Byla to obecná demonstrace za „svobodu a odpovědnost jednotlivců“ namířená proti „plošným, necitlivým a škodlivým opatřením vlády“.

Bohužel reakcí premiéra byla hanebná a zcela povýšenecká slova typu: „Sešla se tam parta podivínů a zoufalých zkrachovalých politiků“. To svědčí o absolutním odtržení pana premiéra od reality nebo o naprosté aroganci vůči lidem, kteří prožívají kvůli nařízením vlády každodenní dramata a strachují se o sebe, svou rodinu a o své živobytí a střechu nad hlavou.

Protest na Staroměstském náměstí spoluorganizovala iniciativa Chcípl PES. Ta původně vznikla jako výzva podnikatelů z gastronomie, jejichž cílem bylo upozornit na nesmyslnost vládních opatření. Majitelé provozoven zapojení do výzvy ignorují vládní opatření a nechávají své podniky otevřené. Jde o správnou formu protestu?

Slušná občanská rebelie proti škodlivým opatřením vlády při zachování základních hygienických norem je, myslím, dobrou formou, jak dát najevo nesouhlas se současným stavem, a jak upozornit na zoufalou situaci těch, kteří z nařízení vlády nemohou do práce.

Daleko horší variantou by byly občanské nepokoje po vzoru Black Lives Matter, kde docházelo k rabování a násilí. V Itálii, Nizozemsku nebo ve Francii už lítají vzduchem kameny, a proto jsem rád, že u nás je zatím tou „nejtvrdší formou“ protestu chození do práce, lyžování, procházení se v přírodě po deváté a pití piva na veřejnosti.

Právě díky této nátuře Čechů věřím, že dojde k naplnění hesla „Virus se šířil z Číny a svoboda se začne šířit z Čech“. Mám radost, že 14. února, na svatého Valentýna, se v tomto směru učiní významný krok a celeoevropské hnutí volající po svobodě uskuteční řadu pochodů lásky v rámci celého světadílu.

Kromě vaší účasti na Staroměstském náměstí jste například moderoval konferenci iniciativy Chcípl PES, kde vystoupili například odborníci jako ekonom a pedagog Miroslav Ševčík, bývalý ministr financí Vlastimil Tlustý či doktor Miroslav Havrda. Jak byste tuto konferenci zhodnotil? Chystá se bližší spolupráce mezi Svobodnými a hnutím Chcípl PES?

Konferenci opět hodnotím pozitivně, zaznělo na ní mnoho důležitých myšlenek od lidí, kteří vědí, o čem mluví a měli by dostávat více prostoru i ve veřejnoprávních médiích.

Těm, kteří neslyšeli např. debatu o ekonomii, velmi doporučuji si ji pustit zpětně na našem YouTube kanálu nebo na facebooku ChcíplPES. Zároveň dnes mohu oznámit, že na tuto konferenci plánujeme 21. 2. navázat dalším podobným vysílání, na kterém opět budeme spolupracovat se Chcípl PES.

Jelikož s nimi sledujeme mnoho společných cílů, je logické předpokládat i další spolupráci se Chcípl PES. Např. i valentýnský pochod je něčím, na čem se hodlají naši členové podílet a čeho se chtějí viditelně účastnit podobně jako demonstrace 10. ledna na Staromáku.

14. únor má totiž pro Svobodné ještě jeden význam. Není to jen svátek zamilovaných a letos i konec nouzového stavu, ale připomínáme si také 12 let od zakládacího sněmu naší strany. V rámci oslavy 12 lety chystáme oznámit i jedno malé překvapení.

Co říkáte na nedávnou kauzu influencerů, kdy měl Úřad vlády přispět na propagační kampaň Anny Šulcové a Jakuba Gulaba, kteří vytvořili sérii videí věnující se vyvracení dezinformací spojených s očkováním proti koronaviru? Úřad vlády měl původně na propagaci těchto videoklipů přispět půl milionu korun. Souhlasíte s takovým nakládáním veřejných financí v době největšího zadlužení státu?

Jestli to stálo 500 tisíc, ale influenceři tvrdí, že z toho neměli zisk, pak mi to trochu připomíná ne/ziskovky. Takže mi to moc hlava nebere a rozhodně s takovým výdajem nesouhlasím.

Reklamu na vakcíny si mají dělat farmaceutické firmy, stejně jako dělají reklamu na jiné léky. Z principu tedy musí říct, že takové reklamy, kde se mluví o lustru pana premiéra ani žádné jiné reklamy, nemají platit všichni daňoví poplatníci.

Mgr. Libor Vondráček

  • Svobodní
  • předseda Svobodných
  • mimo zastupitelskou funkci

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: tle

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Orbán: Migrace nejde zastavit, řekla mi Merkelová. Tak se dívejte, odpověděl jsem. Vrbětice, to je takto

13:14 Orbán: Migrace nejde zastavit, řekla mi Merkelová. Tak se dívejte, odpověděl jsem. Vrbětice, to je takto

Po dlouhé době poskytl Viktor Orbán rozhovor slovenským médiím, konkrétně Deníku Postoj. Mluvil hned…