Hampl na začátek prozradil, že chtěl vystoupit s tvrzením, že neziskovky mají mandát k tomu měnit svět, a našel pro to dost argumentů, ale žádný, který by zachovával úctu k základním faktům a obyčejné logice.

Sociolog tvrdil, že bývaly doby, kdy politické neziskovky tvrdily, že zastupují občany země, že jsou autentická, demokratická veřejnost a zastupují demokratické zájmy lépe než Poslanecká sněmovna. „Ono asi není těžké být v něčem lepší, než Poslanecká sněmovna,“ odtušil Hampl, ale dodal, že tato rétorika opravdu zaznívala. „Všimněte si, že tato rétorika prakticky zmizela,“ řekl Hampl a dodal, že je to tak proto, že došlo ke změně ve stavu společnosti. Že si nižší třídy uvědomily svou pozici. „Jestliže začínáme jasně vnímat, že tady existují nějaké elity a že ty elity něco prosazují, tak také začínáme vnímat sebe, jako někoho, kdo k těm elitám nepatří, a jako sebe, kdo stojí v opozici proti těm elitám.“

Katalyzátorem podle něj byla imigrační krize, kdy došlo ke zradě elit, což prý mnoha lidem otevřelo oči. A právě proto podle Hampla už Člověk v tísni nemůže vystoupit a tvrdit, že zastupuje celou společnost, protože by to bylo směšné. A že teď naopak neziskovky zastupují např. tříleté děti narozené se špatným pohlavím nebo matku Zemi proti České republice.

Dodal, že jsou i jiné zdroje moci, než je lid, např. vojenská moc nebo finanční moc. „Tohle je v zásadě něco, s čím nepočítá žádná tradiční teorie demokracie,“ tvrdí Hampl a dodává, že tradiční teorie počítá s tím, že bude mnoho zájmových a nátlakových skupin, a z toho se zrodí nějaký konsenzus. Ale nepočítá s tím, že jedno spojení skupin by mohlo být dramaticky silnější než všechny ostatní a dokonce silnější než vláda země.