Odradil vás pořad s Babišem a dětmi od volby lídra ANO?Anketa
Jeden svět ve školách pořádá rozmanité kurzy tzv. mediálního vzdělávání. Jeden z nich má název Dezinformace. V materiálech JSNS je charakterizován takto:
„Cíle lekce:
- vědět, co jsou dezinformace
- uvědomovat si, k jakým negativním důsledkům mohou lživé informace v mediálním prostoru vést
- umět informace na internetu ověřovat a posuzovat jejich důvěryhodnost
Online kurz Dezinformace s podtitulem Jak nenaletět fake news? je součástí série vzdělávacích interaktivních videokurzů, které zábavnou a poutavou formou představují aktuální témata mediální problematiky. Žáci během videokurzu sledují vzdělávací videa, chatují s průvodcem Jankem, plní cvičení, odpovídají na otázky a přemýšlí nad tím, co si z kurzu odnáší.“
Na vysvětlenou: onen Janek je Jan Rubeš, podle dostupných zdrojů studoval toliko na bakaláře ve Zlíně (taky vzdělanec, že ano). V rámci JSNS se prezentoval v akcích typu Pravda nebo lež, Studentské volby - debaty s kandidáty (spolu s Jindřichem Šídlem),, Hledá se novinář (spolu s Kovářem), Hledá se LEADr (opět s Kovářem) atd.
Jak vypadá takové „vzdělávání“ v podání svrchu uvedených takypedgogů, si můžeme demonstrovat na materiálu, který vznikl v rámci covidové propagandy. Záměrně vybíráme událost starší, která již měla mezitím mnoho různých vyústění a mnohé nejasnosti už byly ozřejměny, takže lze objektivněji nahlédnout, jak a co vlastně JSNS na školách dělá. Citujme:
DEZINFORMAČNÍ DEZINFEKCE: PROČ VZNIKAJÍ A PROČ SE ŠÍŘÍ (KORONAVIROVÉ) DEZINFORMACE
Anotace: V aktivitě se žáci hravou formou seznamují s různými motivacemi pro tvorbu a šíření dezinformací, nabyté znalosti poté aplikují při analýze publikovaných nepravdivých mediálních sdělení z období začátku koronavirové krize
Cíle - žáci:
- znají různé motivace pro tvorbu a šíření dezinformací
- rozeznají různé typy (koronavirových) dezinformací
- uvědomují si, jaké mohou mít dezinformace dopady na jedince i na celou společnost
Postup: V úvodu hodiny se zeptáme žáků:
- Proč podle vašeho názoru někdo vytváří a šíří lživé1.
- informace? Jaké jsou možné důvody a motivace jejich autorů? Mohou zaznít důvody jako snaha
- manipulovat, vydělat více peněz z reklamy, získat více lajků a čtenářů nebo propagandistické účely. Odpovědi žáků zapisujeme na tabuli či flipchart a krátce o nich diskutujeme.
Poté žákům řekneme, že si zahrajeme trochu netradiční karetní hru. Rozdělíme je do pěti skupin a každé rozdáme jednu sadu karet s charakteristikami tvůrců a šiřitelů dezinformací. Necháme žákům čas, aby se s nimi seznámili. Poznámka: Výčet motivací není definitivní, karty ilustrují ty nejrozšířenější.
Vrátíme se k seznamu motivací tvůrců lživých zpráv, který žáci navrhli v úvodu hodiny. Porovnáváme ho s kartami a zjišťujeme, jestli žáci vymysleli podobné motivace, jako jsou na kartách, zdali nějakou opomněli anebo naopak navrhli takovou, která na kartách chybí. Se žáky diskutujeme, jestli je některý z příkladů uvedených na kartách překvapil, a zjišťujeme proč.
Ptáme se:
- Setkáváte se na internetu s lživými, dezinformačními či poplašnými zprávami?
- Setkali jste se už s některými ze specifických uživatelů internetu popsaných na kartách?
- Vzpomenete si na konkrétní příklad?
Nachystáme si k promítání připravenou prezentaci s příklady koronavirových dezinformací a vysvětlíme žákům pravidla hry: Postupně jim budeme promítat ukázky reálně publikovaných mediálních sdělení. U každého příkladu se zastavíme, žáci si ho prohlédnou, krátce se poradí ve skupinách a na naši výzvu následně zvednou nad hlavu jednu kartu se skupinou uživatelů internetu, která je podle jejich názoru nejpravděpodobnějším tvůrcem daného sdělení.
Zdůrazníme, že ve hře nejde o to, kdo správně odpoví jako první, ale o zdůvodnění výběru karty a následné vzájemné porovnání názorů jednotlivých skupin.
Poznámka: Může se stát, že žáci budou váhat mezi různými kartami. Sdělte jim, že je to v pořádku. V reálném životě se často stává, že motivace autorů nelze jednoduše a přesně rozeznat, a/nebo že autor sdělení má motivací více.
Ve chvíli, kdy všechny skupiny vybraly kartu, krátce diskutujeme o tom, proč zvolily právě tuto. Obdobně postupujeme u všech devíti příkladů.
Reflexe: Reflexi uvedeme shrnutím uskutečněné aktivity: Viděli jsme, že za tvorbou dezinformací a dalších záměrně matoucích či poplašných informací se skrývají různé motivace – od ideologického přesvědčení či propagandy a snahy manipulovat až po chuť získat více lajků, čtenářů či více peněz z reklamy nebo snahu posílit svou politickou značku.
Následně se žáků ptáme:
Jak můžeme tyto motivace rozpoznávat? Má smysl se o to snažit? Jaké dezinformace jsou podle vás nejnebezpečnější? Jaké mohou mít podle vás dezinformace dopad na jedince či na celou společnost?
Lživé a poplašné informace jsou často šířeny desítkami tisíc uživatelů sociálních sítí, a můžou tedy mít různé a různě rozsáhlé dopady jak na jedince, tak i na celou společnost. Dokážou dlouhodobě vyvolávat nejistotu, paniku, strach, ale také apatii, podrývat důvěru v seriózní média a důvěryhodné zdroje. Nezřídka pak vedou k život či zdraví ohrožujícímu jednání jedinců, kteří jim uvěří.“
Z citovaného je zřejmé, k čemu celá tato indoktrinační aktivita slouží: k posílení autority neformálních opinion leaderů, k vytlačení racionální polemiky a argumentace a jejímu nahrazení emocionálními apely a prohlášeními, a ve finále k otevřené a masové podpoře určitého typu postoje a chování (zde vůči vakcinaci proti covidu) a v důsledku toho k nemalému posílení zisků těch, kdo s pandemickými rekvizitami obchodovali v miliardových byznysech. Tedy: jednak z dětí se zde vyrábějí poslušné a nemyslící ovce, a jednak tuční konta těch, kdo za tím stojí. No řekněte, kdo by to nebral?
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Žantovský