Z místa probíhajícícho konfliktu ve chvatu odcházejí celé rodiny. V případě rodiny pětačtyřicetileté Galiny však zůstávají její manžel a nejstarší syn na místě. Odhodláni bránit své domovy před jakýmikoli vetřelci. Galina stihla dle novinářky Morell zabalit jen to nejnutnější a vydala se s dvěma mladšími syny na vysilující cestu do bezpečí. Po patnácti hodinách ve vlaku dorazila na místo bývalé sovětské ozdavovny, kde se vedle ní tísní dalších 80 běženců.

Galina Morrel říká, že by se ráda vrátila domů. Zároveň však vyjadřuje obavy, jestli její dům ještě vůbec stojí. O aktuální situaci na místě totiž nemá žádné zprávy.

Novinářka Morrel uvádí, že boji postižené oblasti jihozápadní Ukrajiny opouštějí v posledních dnech tisíce uprchlíků a připomíná v této souvislosti prohlášení prezidenta Porošenka o nutnosti vytvořit bezpečnostních zón pro jejich ubytování. Podle autorky reportáže je však zřejmé, že přípravy těchto zón probíhají velmi pomalu a nestačí čelit mohutnému náporů uprchlíků.

Pomoc je organizována především soukromými organizacemi z řad aktivistů, věřících i obyčejných Ukajinců, kteří chtějí ulehčit osud svých spoluobčanů. Státem řízená pomoc zatím probíhá spíš ve zmatku a bez jasné organizace. Podle Morrel ani nejsou známa alespoň přibližná čísla, kolik Ukrajinců jihozápadní část země již opustilo. Bezpečnostní zóny vytvořené v ozdravovnách, letních dětských táborech apod. jsou však již nyní přeplněné.