V úvodu rozhovoru se politolog Pehe zamyslel nad tím, jaké téma letos dominuje kampani před volbami do Evropského parlamentu. „Myslím, že to téma je velmi obecně definované jako určitý druh vztahu k EU. Je to tedy téma jaká by ta Evropa měla být. Jestli bychom měli mít spíše EU založenou na národních státech, nebo EU, která se bude více integrovat jako Unie,“ řekl na úvod politický analytik.
Zcela jistě je to prý téma pro Evropský parlament. „Je to téma, které dnes rezonuje v evropské politice obecně, ve světle vzestupu nacionalistických stran napříč celou Evropou. Hlavní téma těchto eurovoleb je střet mezi nacionalisty a proevropskými silami,“ dodal Pehe s tím, že politici vždy sahají po mobilizujících tématech, která jsou schopna oslovit voliče. Před dvěma roky by to prý byla migrační krize. „Nacionalistické strany využili téma migrace k mobilizaci voličů, teď přecházejí k tématům zaměřených na větší suverenitu národních států,“ dodává.
Některé z nich prý sice hájily i vystoupení z EU, to po Brexitu však zcela zmizelo. „V Evropě dnes nemáme síly, kromě těch extrémních, které by žádaly vystoupení z Unie,“ uvedl Pehe. Místo označení nacionalisticko-populistické by prý použil termín suverenistické. „Chtějí větší suverenitu národních států. Otázka je, do jaké míry to myslí vážně a do jaké míry je to součást tažení a snah rozhlodat EU dovnitř,“ podotkl.
Volby do Evropského parlamentu vnímá Pehe jako velmi důležité. „Určitě jsou důležité. Lidé si velmi často stěžují, že Evropská unie je nedemokratický moloch a protože se o nás údajně rozhoduje v Bruselu. Tento parlament je protiváha a jediná skutečně demokraticky zvolená instituce volená přímo lidmi v Evropě,“ podotkl.
I když mají větší váhu šéfové vlád členských zemí v Evropské radě, tak my si můžeme zvolit vlastní reprezentanty v parlamentu, což je podle politologa základ. „Je to stejné, jako jestli jít volit do národního parlamentu, nebo přenechat všechno vládě. Případně někomu, kdo chce stát řídit jako firmu,“ nabídl politolog některá přirovnání.
Fotogalerie: - Okamura, Le Pen, Wilders a spol.
Účast ve volbách do Evropského parlamentu však v průměru dlouhodobě klesá. Například v roce 2014 byla druhá nejmenší v EU – pouze 18%. Pehe ukázal prstem na české politiky jako viníky, kteří neumí voličům vysvětlit důležitost těchto voleb. „Diskutují o Unii buď z velmi obecných pozic a jejich sliby a výzvy jsou nereálné nebo se ukazuje, že Česko úplně neví, jak své cíle v Evropě vlastně prosazovat,“ uvedl Pehe.
Taková úroveň vedení diskuse o EU prý pak lidem nedodává mnoho důvodů, aby se voleb účastnili. „Mají prostě pocit, že se stejně nic nezmění,“ říká Pehe.
„My se s Evropskou unii stále snažíme o něco bojovat a hájit zájmy ČR, jako by tady bylo Česko a pak ten zlý Brusel, proti kterému si musíme vybojovat své místo na slunci,“ okomentoval politolog obecnou diskuzi, která se u nás vede a rozděluje problémy na ty naše a ty z Bruselu.
„Místo toho, aby to bylo tak, že i my jsme jednou z osmadvaceti členských zemí. Že se dokážeme prosazovat kooperativně, konstruktivně v dialogu a nikoli tak, že budeme Bruselu okopávat kotníky,“ kroutil hlavou Pehe.
Na otázku, zda jednadvacet europoslanců z Česka má šanci něco prosadit, zdůraznil, že je třeba rozlišovat české europoslance coby lidi, kteří přicházejí z Česka, a tím, co skutečně reprezentují. „Mnoho politiků i médií, si myslí, že mají především reprezentovat Českou republiku. To ale není jejich hlavní úkol,“ míní Pehe.
Připomněl, že po volbách se rozřadí do frakcí a skupin Evropského parlamentu. „Chtít pak od zástupce KSČM, aby se choval stejně jako ten, co pak bude například součástí Evropské lidové strany, je iluzorní,“ poznamenal.
Celý rozhovor ZDE
„Kdyby měli všichni reprezentovat a hájit Česko, tak bychom nemuseli vybírat podle jejich politické příslušnosti, ale byli by to jen čeští europoslanci,“ dodal. Evropský parlamentu je podle Peheho zvláštní tím, že hají zájmy země z hlediska nějaké politické filozofie.
Politolog nevidí problém v tom, zda je někdo v lidovecké, liberální nebo třeba socialistické frakci, ale spíš jestli patří ke skupině proevropských poslanců, kteří si přejí další integraci. Nebo naopak do skupiny proti dalším reformám v EU. Závěrem tak zmiňuje, že dnes jsme svědky polarizace a přeorganizování politických sil, a očekává proto střet proevropského myšlení na straně jedné a suverenistických stran na straně druhé.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
