Jak už bylo řečeno, nápor českých občanů na polské příhraniční velkoobchody a tržnice nepolevuje. Děje se tak samozřejmě proto, že výhodnost nákupů potravin stále trvá a na velké celodenní nákupy se vyplatí zajet i lidem, kteří to mají k našim sousedům i o něco dále než ti, kteří bydlí u hranic.
Polští obchodníci jsou na jednu stranu rádi, že jim rostou tržby, na druhou stranu ale musí chránit místní lidi před případným nedostatkem sortimentu, který mohou Češi svými nákupy způsobit. Jde hlavně o výrobky prodávané v akcích.
Prostředkem k takovým opatřením jsou tzv. slevové karty a omezení sortimentu, který můžete na jednu kartu nakoupit. Jenže na Čechy podobná opatření nefungují, o čemž jsme se přesvědčili při sledování diskusí na facebookových stránkách skupiny Nákupy v Polsku, rady, infa. Skupina lidí, kde je svět ještě v pořádku.
„Můžu jen dotaz? Když je v Biedronce maso limit na kartu např. 3 kg, mohu mít v jednom nákupu více, nebo to musím rozdělit na druhý nákup. Díky,“ zeptala se jedna ze členek skupiny a dostalo se jí mnoha odpovědí. Za všechny vybíráme jednu, která ilustruje, jak Češi toto opatření obcházejí.
„Na jednu kartu můžete mít více masa, ale za akční cenu dostanete jen ty 3 kg, jestli že máte více karet do Biedronky, tak si můžete na každou koupit ty 3 kg masa za akční cenu, my máme dvě karty a děláme to tak…“
Pokud jste si už slevové a členské karty polských velkoobchodů zajistili, můžete tedy vyrazit. O to, co má smysl v Polsku nakupovat, abyste ušetřili, prý moc přemýšlet nemusíte. Až na výjimky se prý vyplatí všechno.
„Takže karty připravené a ještě prosím o radu. Je něco, co se nevyplatí kupovat v Pl?“ zeptal se další člen zmíněné skupiny.
„Vše vždycky přepočítáváme a spousta věcí je tam dražší než u nás,“ zchladila jeho optimismus jedna z diskutérek, ale pochopení ostatních se jí nedostalo.
„Než u nás??? Tak to jste přepočítala asi jinak,“dostalo se jí odpovědi.
„Na ničem rozhodně neproděláte,“ byl si jistý další.
„Je jedno co... Rozhodně odejdete s plnějšími taškami,“ ujistil ji další.
Jejich doporučení jakoby chtěla potvrdit další členka skupiny, která o pár příspěvků dál poukázala na výhodnost a hlavně kvalitu nakoupených marmelád.
„Otevřeli jsme dneska tu višňovou a výborná, velké kousky ovoce, kupovali jsme v pondělí v Bedrionce, cena cca 20 Kč,“ napsala k produktu, za který dáte v českých supermarketech i dvojnásobek.
Nízké ceny polských potravin potvrzuje i Bruntálský deník, který některé z nich mapoval začátkem tohoto měsíce.
„Například máslo o váze 200 gramů nyní můžete v Polsku koupit v přepočtu za 20 korun. Podmínkou jsou dva kusy. Levněji vyjdou všechny mléčné výrobky,“ začíná výčet nízkých cen s tím, že třeba litr mléka pořídíte okolo 18 korun a čerstvý pšeničný chléb lze vybrat i za 15 korun, kilo kuřecích prsou za 90 korun, vepřové maso je prý ještě mnohem levnější.
Nízkou cenu másla v porovnání s tou českou, která ještě nedávno atakovala 50 korun, potvrzuje i jedna z členek facebookové skupiny Nákupy v Polsku, rady, infa. Skupina lidí, kde je svět ještě v pořádku, ta nakupuje 300 g másla za zhruba 15 korun.
„Dneska třeba 1/4 kuřat 35 Kč, bůček 75 Kč/kg, vepřová játra 35 Kč/kg... atd.“, potvrzuje další žena ve skupině nízké polské ceny.
Vysvětlení, proč se Čechům nákupy v Polsku stále vyplácejí, můžeme hledat nejen v jiné výši zdanění potravin a dalšího sortimentu, ale také ve výši platů. Ty jsou v Polsku na mnohem nižší úrovni, než u nás, jak upozornil server Fondik.cz. Data jsou ale za rok 2021.
Navzdory tomu, že v Polsku mzdy stoupaly pomaleji než v ostatních státech střední Evropy, tam v roce 2021 měli v porovnání z ČR vyšší minimální měsíční mzdu, a to sice 17 265 korun (u nás je to 15 200 korun), píše zmíněný server a pokračuje výčtem některých profesí a jejich odměn, které už ale naprosto jasně vyznívají pro nás.
Platy zde byly ale nižší. Průměrná mzda je v Polsku 31 612 korun. U nás je to 35 441 korun. Jaké jsou mzdy u jednotlivých profesí?“ ptá se server a dokládá fakta.
Zatímco zdravotní sestra si v Polsku vydělávala v průměru 16 500 korun měsíčně, v Česku to bylo kolem 26 tisíc korun.
„Český skladník si vydělá o dva tisíce méně než zdravotní sestra, tedy 24 tisíc korun za měsíc, v Polsku je tomu naopak. Tam si vydělá asi 18 tisíc korun měsíčně,“ píše Fondik.cz.
Podobně tomu bylo i u ostatních profesí. Prodavači si třeba vydělávali o třetinu méně, učitelé i o polovinu méně, než jejich čeští kolegové.
Dodejme, že s nadcházející sezonou upoutává pozornost českých zákazníků i další sortiment. Množí se doporučení na levný zahradní nábytek, zahradnické či kutilské nářadí, ale vyplatí se i návštěva stavebnin či brýle a čočky z polských optik.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: MaA
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
SaJe
