Ten v úvodním krátkém projevu uvedl, že je rád, že „v této složité době máme v čele našeho státu Miloše Zemana“.
Harmonická Harmonie
A pak již promluvil prezident: „Vážený pane hejtmane, vážený pane starosto, pokud jste si toho nevšimli, já jsem také důchodce. Deset let jsem žil v malém venkovském městysi, nikoliv městečku, takže byl jsem takzvaný single. Teď tam otevřeli – v Novém Veselí na Vysočině – Dům spokojeného stáří a já si myslím, že v těchto domovech můžeme prožít opravdu spokojené stáří, kterému se někdy říká podzim života. A já sám pokládám – ne kvůli svém věku, to už od dětství – podzim za nejkrásnější roční dobu. Květy jsou krásné, ale květy vás nenasytí. Nasytí nás plody a každý z nás k podzimu svého života se ohlíží za těmi plody a prakticky každý z nás je nachází. Ohlíží se za prací, kterou v životě udělal. Říká se, že člověk má zplodit dítě, postavit dům, zasadit strom a myslím si, že každý z nás na své zahrádce něco zasadil – ať už strom nebo cokoliv jiného. Někdo zase napíše knihu, učí děti, vyrábí užitečné výrobky. To už je celkem jedno, ale je za čím se ohlédnout, a proto podzim života je pro mne nejkrásnější. A je nejkrásnější i proto, že už můžeme odpočívat a dokonce z toho odpočinku se těšit, těšit se ze vzpomínek a těšit se s přáteli a známými, které si v těchto domovech určitě všichni najdete, těšit se, paní ředitelko, z dobrého jídla. Já jsem si dokonce prostudoval, jaký je jídelníček v tomto domově. Ale to je jenom část lidí, ta zbývající část je tamhle, stojí. Ještě stojí. Jednak proto, že jinde není místo, a také proto, že jsou mladí a nebolí je jako nás nohy. A jim bych chtěl zvláště poděkovat, protože vykonávají mizerně placenou práci z radosti k lidem, z radosti ke klientům. Ale ze samé radosti se také nedá žít. Proto mne velice potěšilo dnešní sdělení pana hejtmana, že jejich platy, byť nadále zůstanou nízké, budou zvýšeny o sedm procent. Byly, dokonce.“ (Opravil se prezident po upozornění hejtmanem.)
„Takže byly. To je lepší, než slib. Slib se nemusí dařit plnit, ale když řekneme, že už se to stalo, tak je to radostné a za to bych ti chtěl, Václave, poděkovat,“ obrátil se na hejtmana Šlajse, „protože krásných řečí se člověk nenají. A těch sedm procent pro lidi, kteří dělají za jedny z nejnižších mezd v národním hospodářství, už bude vidět. Takže i jim patří poděkování. Pane starosto, chovejte se k paní ředitelce s úctou, protože Domov Harmonie je největší zaměstnavatel v Mirošově a kdyby náhodou byl v potížích, tak vám vzroste nezaměstnanost a už vás nebudou volit. A kromě toho bych vám chtěl poděkovat za to, že se našly prostředky, uvolněné na převod zámku do budoucího hotelového zřízení, alespoň tak to investor za těch sto milionů má v úmyslu, a tím pádem Mirošov bude známý nejen tím, že je zde Domov Harmonie, ale že je v něm další krásné zařízení. Takže bych vám závěrem popřál harmonii...“
Dotazy i názory
A už tu byl první dotaz: „Byl jsem tu zaměstnán jako sanitář, takže tento domov je pro mne srdeční záležitost. Nejprve chci poděkovat panu prezidentovi nejen, že přišel do tohoto stánku, do Domova Harmonie, ale za Klokánek. Před vámi smekám, že jste nenechal ty ubohé dětičky padnout. My řešíme, co dělají dospělí špatně, ale zapomínáme na nevinné děti, které do toho přišly nevinně. Proč by měly trpět na problémy dospělých. Chci vám poděkovat, že jste se k tomu tak postavil. A rovněž chci poděkovat panu hejtmanovi, který nedávno ocenil naše hasiče, kteří nedávno zasahovali nad Rokycany při velkém požáru, kdy hořel les. V Příkosicích zachránili rodinný dům. Díky, že jste si vzpomněl i na ty obyčejné lidi, kteří zasahují zadarmo a z lásky k bližnímu. Co říkáte tomu, když vybouchl ten muničák? Mám z toho mrazení v zádech, když si představím, že soukromá firma má muniční sklad a obchoduje, jak se říká, se smrtí. A chtěl bych se také zeptat: Jak nakládáte s dárky, které dostanete od obyčejných lidí, tedy nás smrtelníků? A na závěr – dnes, jak víme my křesťané, je Popeleční středa, nastává půst. Chtěl bych vědět, jak se vyrovnáváte s tím postním obdobím, které bude pokračovat.“
Muničák, chudák Parkanová a Bůh
„Takže k muničáku,“ začal prezident postupně odpovídat. „Já si myslím, že takové věci, jako je obchod se zbraněmi a municí, včetně skladování těchto výrobků, mají být ve státních rukou a nikoliv v rukou soukromých firem, ať už se jmenují jakkoliv, Excalibur nebo cokoli jiného. Prostě proto, že jednak při nákupu zbraní prostřednictvím prostředníků si ti prostředníci vždycky vybírají provizi, která je někdy až neuvěřitelně vysoká. Vzpomeňte si na pandury, vzpomeňte si na letadla Casa. Chudák paní ministryně Parkanová je teď kvůli tomu vyšetřována. Takže já jsem samozřejmě pro soukromé vlastnictví, ale odsud potud. A zbrojní firmy by měly být v rukou státu. Pokud jde o skladování – totéž. Pokud jde o váš druhý dotaz, jak nakládám s dárky. Tak na Hradě je za mou kanceláří takový pokoj, kam ty dárky ukládám, některé, ty nejhezčí, si beru do Lán, přenechám je svému nástupci, aby z nich měl také radost. A jsou dárky, které vypiju a sním... Takže některé dárky po mně mému nástupci nezůstanou. Pokud jde o Velký pátek, pokud jde o půst, já jsem tolerantní ateista, který věří, že Ježíš byl jeden z největších lidí, žijících na této Zemi, možná vůbec největší, ale který není přesvědčen o tom, že to byl Bůh. Ostatně, on sám o sobě říkal, že je syn Boží a někdy také Syn člověka. Z toho vyplývá, že nebyl Bůh. Ale nechci teď rozebírat tyto otázky, chci odpovědět na vaši otázku, jak se postím. V době půstu požívám párky naší výroby a vzpomínám si na výrok jednoho pana faráře – bratři a sestry v Kristu, tyto párky můžete jíst i na Velký pátek, tam není vůbec žádné maso.“ Na to zazněl smích a bouřlivý potlesk.
Autisté jsou také lidi
Další zdejší bývalý zaměstnanec Domova Harmonie se vyjádřil takto: „Mám prosbu. V Plzeňském a Karlovarském kraji není žádné zařízení pro autisty. Mohl byste s tím ze své pozice a titulu něco udělat. Rád bych vám také předal dopis, je prověřený ochrankou...“
Ing. Miloš Zeman
„Nevím, proč by se dopis měl prověřovat. Pokud obsahuje antrax, tak bych ho stejně zaměnil s práškovým cukrem a s chutí pojedl. Nicméně k těm autistům. Já samozřejmě nejsem lékař, nejsem specialista, ale viděl jsem film, který se jmenuje Rain Man s Dustinem Hoffmanem, někteří z vás ho viděli asi také. A to je o geniálním autistovi. Čili autista není nic, co bychom měli zavrhovat nebo kým bychom měli opovrhovat, je to prostě jiný způsob chování, se kterým se člověk narodil, který mu byl vrozen. Takže ano, já si myslím, že až budu mluvit s ministrem zdravotnictví, tak se mu zmíním jako laik, to zdůrazňuji, jako laik o možnosti samostatného domova pro autisty, a je samozřejmě otázka... tito lidé se uzavirají sami do sebe a nemají příliš zájem o komunikaci s druhými, takže je léčit nějakou socializací, to znamená umístit je do domova, kde budou jinak zdraví, by možná autistům nesvědčilo, to je problém, o kterém jsme obecně diskutovali s paní ředitelkou. Hovořil jsem i o problému inkluze, jestli máme míchat různě zdravotně postižené kategorie dohromady a doufat, že jejich zdravotní potíže zmizí, ale slibuji veřejně a před svědky a pan kancléř si to poznamená, pokud tady někde je, že při nejbližším setkání s ministrem zdravotnictví se ho na to zeptám…“
Čtyřicet korun nebo tři stovky
„Důchody se mají zvyšovat o třetinu průměrné mzdy a o inflaci. Protože minulý rok žádná inflace nebyla a normální mzda rostla pomalu, tak se k prvnímu lednu tohoto roku důchody valorizovaly velmi nízkou částkou 40 korun měsíčně. V minulém roce vzrostla průměrná mzda o tisícovku a třetina z tisícovky je 333 korun, takže příští rok podle platného zákona, když bude valorizace jestě vyšší, by měli důchodci těch 333 korun. Furt lepší než těch hloupých 40 korun, které dostávají teď. Co se mi nelíbí, že mezi starodůchodci a novodůchodci se tímto typem valorizace mezi nimi rozevírají důchodové nůžky. Tak proč nepřidat každému 333 korun, proč to počítat z procenta minulého důchodu? Protože, konec konců, právě ti starodůchodci, kteří mají nižší důchod, mají často vyšší životní náklady na zdravotní péči, jsou bohužel více nemocní. Někteří politici včetně mě navrhují, aby se každému dávalo stejnou dávkou, aby se nezvětšoval rozdíl mezi nejvyššími a nejnižšími důchody,“ rozhovořil se obšírněji Zeman.
„Já ještě doplním, jak si vede naše ekonomika a jak stát dokáže vybrat daně… a stát může rozdělit pouze to, co vybere,“ doplnil hejtman Šlajs. „A je pravda, zatímco reálné mzdy zaměstnancům – ne všem, ale obecně – rostou, tak výše starobních důchodú v reálné kupní síle stagnuje. Často slyšíme v televizi, že je třeba snížit daně. A z čeho se bude platit zdravotnictví, školství, sociální sféra? My, Češi, máme ty nejnižší daně v Evropě a navíc je neumíme vybírat. Firmy neplatí, živnostníci neplatí; no a pak samozřejmě nezbývá, mimo jiné, i na vás duchodce.“
Řecko v eurozóně a spokojení Slováci
Přišla i otázka: „Vydrží Česká republika korunu a nepřijme euro?“ Prezident odpověděl: „Já bych na to reagoval, na to přijetí eura... za předpokladu, že Řecko vystoupí z eurozóny, a to z toho důvodu, že český daňový poplatník by neměl platit řecké dluhy. Samo o sobě je euro jako teploměr; jsou teploměry, které ukazují stupně celsia, bary, a venkovní teplota je vždycky stejná – tak abych to vysvětlil úplně přesně: teplota se nemění kvůli teploměru, kterým tu teplotu měříte. Z tohoto hlediska je irelevantní, jestli máte euro, dolar, japonský jen – ten asi mít nebudeme – nebo jakoukoliv jinou měnu. Na Slovensku před několika lety euro zavedli a 70 procent Slováků je s eurem spokojeno; občanů, ne politiků. No, takže teď to není aktuální a dlouho aktuální nebude. Právě proto, že se nepodařilo Řecko vytlačit z eurozóny a eurozóna se skládá na řecké dluhy, které se jim odpouštějí, ale dluhy se mají platit.
Radujme se, nebědujme...
„Poslouchám, jak si všichni stěžují. Já jsem důchodkyně a nestěžuji si. Mám, co mám. Prostě musím umět hospodařit...“ prohlásila jedna klientka domova.
„Pokud jste poslouchali mé vánoční poselství, tak jsem říkal, je konec blbé nálady. Ekonomika se dostala do dobré kondice, roste životní úroveň. Samozřejmě, že pomalu. Mzdy se zvyšují o 4 až 5 procent, ale přátelé, podívejte se na tuto sklenici. Někdo by o ní řekl, že je poloplná, a měl by pravdu; a někdo by o ní řekl, že je poloprázdná, a bude mít taky pravdu. Ale ukažte mi Čecha, který použije výraz poloplná. Každý Čech řekne – tato sklenice je poloprázdná. Proto se o nás říká, že jsme nejskeptičtější národ v Evropě. Že o všem pochybujeme, na všechno si stěžujeme, že se občas nedokážeme smát a zaradovat se. Že jsme národ pesimistů a skeptiků. Ono je to někdy v životě dobře; říká se, že o všem se má pochybovat. Jestliže ale celý život strávíte ve stížnostech, tak toho moc v životě neuděláte. Přestaňme tu skepsi přehánět a uvědomme si, že hledáme-li, jak se říká, pomoc a pomocnou ruku, najdeme ji na konci své pravé paže. To samozřejmě neplatí pro nás důchodce, my už jsme si svoje odpracovali. Ale platí to pro všechny ty, kteří pracují.“
Uzené pro hlavu státu
V závěru setkání dostal Miloš Zeman celou uzenou krůtu od zdejšího řezníka, radního města Mirošova. „Já vás upozorňuju, že zbystřuje mysl, protože to je radost pohledět,“ vychvaloval dar starosta města, který pořádnou porci drůbežího v košíku předával, „nádherně voní“, dodal. A prezient se sklonil a za bouřlivého potlesku přivoněl. „A výborně chutná. A je opravdu z masa,“ podotkl starosta. Prezident na to opáčil: „Tak tuhle krůtu svému nástupci určitě nenechám.“
Další prvenství kraje
Jak pro ParlamentníListy.cz uvedl radní Plzeňského kraje pro sociální oblast Zdeněk Honz, „s panem prezidentem bylo všech 12 ředitelů našich příspěvkových organizací v oblasti sociálních věcí. Zajímal se o důchody, kolik zůstává klientům. Máme tu průměrný plat zhruba na úrovni 21 tisíc korun. V závěru loňského roku jsme byli jako jediní v tomto státě, kdo jsme jim dali mimořádnou odměnu. Dostali všichni zaměstnanci příspěvkových organizací. Někteří tady pracují více než dvacet let.“
Psali jsme:
autor: Václav Fiala
