Pane Kodeši, po úmrtí zpěváka Karla Gotta se roztrhl pytel se znalci jeho života. Na jedné straně jsou zde samozvaní soudci bez taláru, kteří neustále moralizují a připomínají Gottův podíl na tzv. Antichartě i jeho cílené působení na výsluní komunistického režimu v 70. a 80. letech minulého století, na druhé straně převažuje část vděčného uměleckého publika, které tento interpret v průběhu několika generací oslovil. Pokud vím, vy jste se s Karlem Gottem skutečně znal.

Ano, to máte pravdu, my jsme se opravdu docela dobře znali, protože obě ty naše kariéry, jeho umělecká nebo kulturní a moje ta sportovní, začínaly prakticky ve stejnou dobu, to znamená zhruba v polovině těch 60. let nebo ještě o málo dříve.

A víte, co si myslím, že pokud Karel všechny ty věci, co se teď začaly dít po jeho odchodu, jestli je skutečně vidí, tak se tomu musí jenom strašně smát. Protože, řeknu to takhle, ten režim, ten bývalý komunistický režim, nevěděl, co s ním, a ten současný je na tom, jak to vypadá, úplně stejně.