„Nedomnívám se, že by se bezpečnost ve světě zlepšovala. Máme zpátky studenou válku, bují nám všude po světě terorismus, řada států, které byly stabilní, i když nebyly demokratické, tak nejenom že nejsou demokratické, tak se hroutí,“ řekl zostra k bezpečnosti ve světě Hynek.
Spojení „studená válka“ použil Hynek dle svých slov schválně. „Když dneska vidím, že Spojené státy i Rusko odcházejí od dohod, které byly uzavřeny v době studené války, troufám si říct, že máme zpátky určitou formu studené války,“ uvedl a odmítl, že by v případě této dohody šlo jen o kus papíru, kterým se Spojené státy ani Rusko neřídily.
„To, že vypověděly tuto dohodu, není ani tak jakýsi konflikt Spojených států a Ruska, ale to, že za jejími zády vznikly nové mocnosti, které nejsou svázány žádnou dohodou. A kvůli ní pak USA i Rusko ztrácely na poli vojenských technologií,“ poznamenal. „Domluvit se ve dvou je obtížné, domluvit se ve třech je nemožné... Nedovedu si představit, že by vznikaly dohody mezi vícero státy,“ poznamenal pak k tomu Hynek.
Hynek se pak vyjádřil i k setkání premiéra Andreje Babiše (ANO) s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. „V mezinárodním pohledu je to určitě výborné gesto. Jde ale o to, aby ho naši politici uměli využít,“ sdělil. Co však nepovažuje Hynek za dobré, je to, že se ví, že Babiš společně s šéfem BIS Michalem Koudelkou zavítali do centra CIA. Nechtěl pak spekulovat o tom, co se na půdě této služby dojednalo.
„Jsem přesvědčen o tom, že spolupráce probíhá. Nemyslím si, že by návštěva premiéra na daném místě měla spolupráci prohloubit, to si nemyslím. Spřátelené tajné služby neexistují, existují jen tajné služby spřátelených států,“ dodal.
Hynek se následně pohoršil nad tím, že českou tajnou službou bylo řečeno, že se špatně učí dějiny. „Dějiny jsou jedny. Zkoušet překrucovat dějiny, protože se zdánlivě vykládají špatně, považuji za špatné,“ zmínil Hynek.
Řeč pak byla i o odchodu Velké Británie z Evropské unie, kdy Hynek očekával, že se evropští komisaři a šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker chytí za nos. „Ale ono se nic nestalo. Francie a Německo jsou velmi dominantní, co se týče Unie. Británie byla vrcholem trojúhelníku, která to vyvažovala,“ sdělil Hynek, jenž lituje toho, že Británie v Unii nezůstala.
Kritiku ze strany například Donalda Tuska z Evropské rady vůči Británii považuje Hynek za aroganci moci. „Proč by Británie nepřežila odchod z Unie? A proč by nepřežila rétoriku politiků, o které zanedlouho nebude nikdo vědět?“ zeptal se k tomu Hynek.
Že k brexitu nedojde, si Hynek nedokáže představit. „Jsem přesvědčen, že britská vláda si uvědomuje, že by přišla o důvěru občanů,“ sdělil.
RNDr. Jiří Hynek
Následovala i ostrá slova Hynka na adresu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který v uplynulých dnech přišel s poselstvím vůči občanům Evropské unie. „Emmanuel Macron je prezidentem Francie, tak by se měl starat, co je v jeho zemi. Prezidentem Evropské unie není a doufám, že nikdy nebude. A těch věcí ve Francii je víc než dost,“ sdělil Hynek a upozornil i na polarizaci Evropy, k níž nyní dochází.
Závěrem pak Hynek hovořil o zbraňové směrnici, kdy by mělo dojít k omezení legálně držených zbraní. „Co je za regulaci vnitřního trhu, množství nábojů v zásobníku? Pevně věřím, že tento spor vyhrajeme a pak je šanci Evropskou unii udržet. Není to o tom, zda zbraňová směrnice ano, nebo ne, ale o tom, zda zůstanou suverénní státy...“ zkonstatoval. „Je svatá pravda, že vždycky diktátorské a nedemokratické režimy se snažily odzbrojit své obyvatelstvo, protože se ho bály. Ta směrnice postrádá smysl,“ řekl Hynek.
„Všechny kroky, které směřují k jakékoliv regulaci, mě děsí. To jsou ty první kroky k vytváření totality. Bojím se o svobodu v Evropě do budoucna,“ uzavřel.
Psali jsme:
autor: vef
