Vloni ve svém „projevu o stavu Unie“ Juncker proslul myšlenkou, že Češi mají nárok na stejné množství kakaa v čokoládě jako Němci, letos ještě před projevem sliboval „řadu konkrétních návrhů“.
Nakonec jeho hlavní návrhy spočívaly v navýšení počtu příslušníků Evropské pobřežní a pohraniční stráže. Do roku 2020 by jich mělo být 10 tisíc. Pokud jde o migrační krizi, Juncker také zalitoval, že se členské země stále neshodly, jak moc solidární budou. Bez takové domluvy přitom podle předsedy nebude možné udržet schengenský systém volného pohybu. Vyzval proto současné rakouské předsednictví, aby učinilo maximum pro nalezení dohody.
Rakousko přitom již na příští týden svolává do Salcburku neformální summit, který se má zabývat právě otázkami migrace. Podle Junckera je třeba dosáhnout „trvalé solidarity“, a ne řešit každou uprchlickou loď zvlášť, jako je tomu teď.
Nakonec se Juncker pochlubil, že počet uprchlíků dramaticky klesl – o 97 procent ve východním Středomoří a o 80 procent v západním – a prezentoval to jako úspěch svého týmu. „Evropské operace přispěly od roku 2015 k záchraně 690 000 lidí,“ uzavřel.
Další nová iniciativa Evropské komise má chránit demokracii. Komise prý přijde s návrhy, jak „chránit volby v Unii před zásahy cizích zemí a soukromých subjektů“.
Cílem je podle Junckera zajistit, aby volby do europarlamentu, které mají probíhat příští rok na jaře, byly skutečně svobodné, spravedlivé a bezpečně zorganizované. Hlavní iniciativu má v tomto směru vést česká eurokomisařka Věra Jourová. Zejména má zajistit větší transparentnost politické inzerce na internetu a nastavit postihy za neoprávněné užívání osobních dat.
Boj Jean-Claude Juncker vyhlásil „teroristické propagandě“ na internetu. Internetovým firmám, jako je Google nebo Facebook, chce uložit povinnost odstranit tuto „teroristickou propagandu“ ze všech jejich platforem do hodiny.
Pak Juncker přešel ke světové politice: „Silná, jednotná a sebevědomá Evropská unie je silou, se kterou je nutné počítat,“ oznámil. Svět podle něj potřebuje, aby EU byla jednotná, a evropští občané to potřebují také. Evropa je podle něj „strážce míru“.
A jak si Juncker tuto jednotu představuje? „Do voleb musíme ukázat, že Evropa může překonat rozdíly mezi severem a jihem, východem a západem, levicí a pravicí. Evropa je moc malá na to, aby si mohla dovolit rozdělování na poloviny či čtvrtiny,“ vyzval.
S tím souvisí i otázka nacionalismu. Juncker jednoznačně odmítl „přehnaný nacionalismus, který šíří nenávist a ničí vše, co mu stojí v cestě“.
Jenom jednotná Evropa je podle Junckera globálním hráčem. To proložil vyprávěním, jak jednal s Donaldem Trumpem nebo s čínským prezidentem jako rovný s rovným, protože jim řekl: „Já reprezentuji největší jednotný trh na světě.“
Aby mohla EU čelit světovým výzvám, je podle něj nezbytné, aby byla vnitřně stále jednotnější.
Psali jsme:
Pak mluvil o Velké Británii, která podle něj i po Brexitu vždy zůstane pro EU blízkým sousedem a významným partnerem. Na druhou stranu ale Londýn musí pochopit, že mimo EU rozhodně nebude mít tak privilegovanou pozici jako členské státy EU.
A nakonec předložil vizi nových vztahů EU s Afrikou. Do kontinentu na jihu musíme podle něj mnohem více investovat. Musíme se ale na Afričany dívat jako na rovnoprávné partnery, ne jako na chudáky, co potřebují naši pomoc. „Musíme se na náš vztah přestat dívat prizmatem rozvojové pomoci. Takový přístup není jen neadekvátní, je také ponižující.“
Juncker chce v Africe hlavně podporovat soukromé investice, také tamní studenty a vědce. Podpora by měla spočívat i v tom, že velké množství afrických studentů bude pozváno do Evropy na program Erasmus. Junckerovým ambiciózním plánem je, že by v roce 2027 takto dorazilo do Evropy 105 tisíc afrických studentů.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
