Jakl poukázal na to, že Juncker považuje nejednotu za příčinu krize a řešení vidí ve „vylepšení“ této nejednotnosti, tedy v jejím odstranění.

Podle Jakla ale různost členských zemí EU a různost jejich zájmů není tím, co by měl vrcholný úředník na jeho místě řešit nebo považovat za problém. „Je to danost, je to realita zrozená staletími vývoje. EU nikdy neměla sloužit k překonání přirozených rozdílů a zájmů, ale ke kooperaci v těch oblastech, kde ony rozdíly jsou minimální nebo nulové,“ píše Jakl.