Po nedávném převzetí vlády Tálibánem ve válkou zmítaném Afghánistánu zpřísnily evropské země i Turecko opatření proti novému přílivu nelegálních migrantů. Zoufalé videozáběry lidí, kteří se drží letadel odlétajících z letiště v Kábulu, jen prohloubily obavy Evropy z možné uprchlické krize.
Evropští lídři, pronásledovaní migrační krizí v roce 2015, kterou živila syrská válka, se ale podle tureckého deníku zoufale chtějí vyhnout dalšímu velkému přílivu uprchlíků a migrantů z Afghánistánu. Kromě těch, kteří pomáhali západním silám ve dvoudekádové válce v zemi, je pro Afghánce, kteří zvažují útěk do Evropy, vzkaz jasný: pokud musíte odejít, jděte do sousedních zemí, ale nechoďte sem.
„Musí být naším cílem udržet většinu lidí v regionu,“ řekl tento týden rakouský ministr vnitra Karl Nehammer a zopakoval to, co říkají mnozí evropští lídři. Rakousko, patřící v EU mezi zastánce tvrdé linie, co se týká migrace, navrhlo zřizování „deportačních center“ v zemích sousedících s Afghánistánem, aby země Evropské unie mohly deportovat Afghánce, kterým byl odepřen azyl, i když nemohou být posláni zpět do své vlasti.
Dokonce prý i Německo, které od roku 2015 připustilo více Syřanů než kterýkoli jiný západní stát, dnes vysílá jiné signály. Několik německých politiků včetně Armina Lascheta, kandidáta středopravého unijního bloku a „nástupce“ kancléřky Angely Merkelové, který minulý týden varoval, že migrační krize z roku 2015 se nesmí opakovat.
Rovněž francouzský prezident Emmanuel Macron zdůraznil, že „samotná Evropa nemůže nést důsledky“ situace v Afghánistánu a že „se musí předvídat a chránit před významnými nepravidelnými migračními toky“.
Řecko, jehož malebné ostrovy obrácené k tureckému pobřeží byly před šesti lety evropským vstupním bodem pro statisíce Syřanů, Iráčanů, Afghánců a uprchlíků z dalších zemí, dalo jasně najevo, že nechce tuto krizi znovu prožít. Ministr pro migraci Notis Mitarachi řekl, že Řecko nehodlá být „bránou pro nelegální toky do EU“ a že Turecko považuje za bezpečné místo pro Afghánce.
Naopak turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se v reakci na to nechal slyšet, že Turecko nemá žádnou odpovědnost ani povinnost být evropským skladištěm uprchlíků. I přesto Turecko hostí více uprchlíků než jakákoli jiná země na světě. Po syrské občanské válce v roce 2011 přijalo Turecko „politiku otevřených dveří“ pro lidi prchající před konfliktem a udělilo jim status „dočasné ochrany“.
Afghánci jsou podle Daily Sabah považováni za druhou největší uprchlickou komunitu v Turecku po Syřanech. Mnoho migrantů přicházejících přes Írán míří do Istanbulu, aby našli práci nebo průchod do jiného pobřežního města, ze kterého se vydají do Evropy.
Postoje k migrantům se v Evropě po krizi v roce 2015 zpřísnily, což podnítilo vzestup stran, jako je Alternativa pro Německo, což je dnes největší opoziční strana v parlamentu před německými parlamentními volbami, které se budou odehrávat příští měsíc.
Pozorovatelé říkají, že zatím nic nenasvědčuje masovému pohybu přes hranice. Turecké úřady údajně uvedly, že letos zadržely 35 000 Afghánců, kteří do země vstoupili nelegálně, oproti více než 50 000 za celý rok 2020 a více než 200 000 v roce 2019.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: AZy
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
