Služební zákon, který právě projednávají poslanci, je pro některé z nich příležitostí k tomu, ukázat lidem, kolik vtipné kaše pojedli. Ovšem Miroslav Kalousek se pustil při této příležitosti nejenom do cupování svých politických protivníků, ale také přiznal, proč vlastně kdysi odešel z KDU-ČSL, kde byl po léta předsedou (od roku 2003 do roku 2006, v červnu 2009 odešel z KDU-ČSL a založil novou politickou stranu TOP 09).
„Kdybych se mohl s čistým svědomím a bez uzardění podepsat pod všechna hlasování, která jsem v tričku KDU-ČSL prodělal, tak jsem z té strany neodcházel, pane předsedo. Obojaké pokrytectví KDU-ČSL k vyrovnání se s minulostí bylo jedním z hlavních důvodů, proč řada z nás v roce 2009 tu stranu opustila a založila politický subjekt, kde se něco takového nesmí,“ zmínil v jednom z mnoha vystoupení za sněmovním debatním pultíkem Kalousek. Svá slova podle všeho směřoval hlavně k předsedovi poslaneckého klubu ČSSD Romanu Sklenákovi a také vůči poslanci Danielu Hermanovi (KDU-ČSL), který pod hlavičkou budoucí koaliční strany je odhodlán pro normu také hlasovat.
„To znamená, že ten lustrační zákon sice bude - ta písmenka ta tam zůstanou, ale budou k ničemu. Ten lustrační zákon se stane nefunkčním. Na tom se snad, proboha, shodneme. Protože když pan prezident republiky lustrační osvědčení přestane vyžadovat, tak prostě ten lustrační zákon bude nefunkční. Tuto dohodu vy uzavíráte a v dnešním hlasování ji posvětíte, ale Babiš bude schválen dnes, aniž by se v legislativě změnilo jediné písmenko,“ poznamenal poté na konto koalice Kalousek, jenž již v úterý několikrát po sobě zmínil, že jde vlastně o „Lex Babiš“.
Je to pilotní projekt pro obsazování dalších estébáků
„Lex Babiš je pilotní projekt. V moderním zákonodárství je ale jeden projekt. Byl to kdysi Lex Schwarzenberg a Lex Babiš je pilotním projektem pro obsazování dalších a dalších estébáků do čela jednotlivých ministerstvech. Chápu hnutí ANO, ale tady mne mrzí postup strany lidové...“ zdůraznil v úterý Kalousek.
Novela služebního zákona je norma, která Česku jako jediné zemi Evropské unie stále chybí. Podle mnoha názorů má odpolitizovat státní správu. K projednání služebního zákona tlačí poslance i prezident Miloš Zeman, který normou podmínil jmenování Sobotkovy vlády.
Služební zákon zavádí mimo jiné funkci takzvaného superúředníka, tedy generálního ředitele státní služby. Ten a jeho úřad by měli dohlížet na to, aby se při každé výměně ministrů neměnili i vrcholoví úředníci. Zpřísnit by se mělo také obsazování úřednických postů ve státní správě. Zájemce bude muset projít veřejným výběrovým řízením, jehož součástí bude i pohovor v cizím jazyce.
Psali jsme:
-634993683252682645.jpg&id=10608)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
