Server Česká pozice oslovil několik jeho známých z politiky i z mediálního byznysu, kde předtím působil. Dobrali se k charakteristice, že se jedná o: Kalouskova muže, tvrdého vyjednávače a pilného pracanta, který i sám má vůli hlavní město řídit.
Jiří Vávra, vnuk legionáře a syn národního socialisty, ještě před rokem 1989 emigroval do Jugoslávie. Po revoluci pomáhal rozjíždět divadlo Archa, působil v redakci několika deníků a rovněž inzertních novin Annonce. Již v té době se angažoval v politice, když pomáhal rozjíždět malou stranu DEU, která se později stala součástí Čtyřkoalice a splynula s Unií svobody. Stranu opustil, když v roce 1996 začal působit jako šéfredaktor deníku Metro. Následně udělal v médiích zajímavou kariéru na manažerských pozicích, nakonec si založil vlastní firmu, vydávající outdoorové a lifestylové magazíny.
On sám (a rovněž jeho medailon v Hospodářských novinách, vlastněných Zdeňkem Bakalou, který je blízký TOP 09) se prezentuje jako úspěšný podnikatel v médiích, server Česká pozice však pouhým nahlédnutím do obchodního rejstříku objevil, že minulý rok firma byla v insolvenci.
Právě podnikání v médiích a neúspěchy v některých „dopředu rozhodnutých“ výběrových řízeních prý Vávru přiměly ke vstupu do politiky. Na Praze 14 v roce 2009 zakládal místní buňku TOP 09 a v roce 2010 dostal nabídku řídit v Praze předvolební kampaň. Topka v Praze uspěla nad očekávání a právě to Vávrovi otevřelo cestu k Miroslavu Kalouskovi. Podle jednoho z manažerů, které server oslovil, Kalousek právě tehdy hledal vhodného politika, přes kterého by mohl uplatňovat svůj vliv v Praze. Ve Vávrovi ho našel. Vydavatel se naplno vrhl do politiky, i když kvůli tomu musel postupně opustit své firmy.
Velký kariérní skok zaznamenal v létě 2012, když se na protest proti odvolání Vladimíra Liche z dopravního podniku stáhl z komunální politiky Zdeněk Tůma. Vávra jej nahradil v čele zastupitelského klubu i finančního výboru. „Jirka si to odpracoval. Klub vede dobře,“ pochválil jej zastupitel Jiří Nouza. Sám Zdeněk Tůma o něm řekl, že „maká, nemá s Kalouskem nic společného a je výraznou osobností".
Psali jsme:
Zastupující primátor Tomáš Hudeček jej považuje za velmi schopného vyjednávače. „Pokud jdu na nějakou náročnější schůzku, beru s sebou psa jménem Vávra,“ řekl již v prosinci České pozici.
Zázračný Vávrův vzestup v podmínkách pražského komunálu samozřejmě svádí ke spekulacím, zda není dílem známých magistrátních stratégů typu Romana Janouška nebo Tomáše Hrdličky. Objevují se konstrukce, že Vávra o pádu koalice vyjednával mimo jiné s Hrdličkou, který primátoru Svobodovi dlouhodobě nemohl přijít na jméno.
Sám Vávra veškeré kontakty odmítá: „S Tomášem Hrdličkou jsem se potkal jednou v životě, protože jsem netušil, že některé restaurace jsou mi navždy zapovězeny. O ničem jsme nejednali,“ uvedl. Do „cukrárny ve Vodičkově ulici“, což je slangové označení Myšák Gallery, kde úřaduje Roman Janoušek, prý raději nechodí vůbec.
Sám Janoušek se přitom o Vávrovi coby primátorovi vyjádřil pozitivně. Vávra však na možnost jeho podpory reagoval pobaveně: „To by byl polibek smrti. Ne, vylučuji něco takového. Tudy cesta nevede. Topka je postavená jinak, prolnutí s touto garniturou je vyloučeno,“ říká.
Když byl dotázán na svůj politický vzor, jmenoval bývalého francouzského ministra zahraničí Talleyranda, považovaného za jednoho z nejohebnějších pragmatiků všech dob. Svou politickou filosofii pak shrnul: „Jako politik chci být u moci a město řídit, pokud se vyskytne někdo, kdo mi to umožní. Je mi samozřejmě milejší, když takový člověk je pravičák. Pokud je na pravici banda neschopných šílenců, tak je nutné hledat na levici – ale jen do chvíle, kdy mě to nebude bolet.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
