Hned v úvodu poukázal filozof Martin Škabraha na to, že vysvětlení ekonomických zákonitostí se neobejde bez kvalitní rétorické a literární stránky. „Hlavní problém spočívá v tom, že ekonomové nemají potřebu něco zpochybňovat. Předkládají určité věci jako dané. Zejména pravicoví ekonomové tvrdí, že ekonomické zákony jsou stejně nezpochybnitelné jako přírodní zákony. Dodnes nemají pocit, že se baví s někým jiným,“ uvedl také Škabraha. Žádná metafora podle Škabrahy neudělala v dějinách ekonomie takovou kariéru jako neviditelná ruka trhu Adama Smitha. „Upozorňuji, že jde o termín neviditelná ruka, ne neviditelná ruka trhu, ta se u Adama Smitha vůbec nevyskytuje. Vznikla až jeho zpětnou interpretací,“ vysvětlil Škabraha.

Škabraha: Ekonomové nebo studenti ekonomie mají tendenci chovat se více sobecky

I když se podle filozofa v současné době ekonomické debaty více otevírají tématům sociologickým, vysvětlil i negativní aspekt matematizace. Lidské rozhodování na základě maximalizace zisku prý nemusí být pravidlem. „Řada autorů naznačuje, že model jednání lidské společnosti na základě představ o maximalizaci zisku hlavního ekonomického proudu lze také popsat jako řeč a způsob chování určité skupiny lidí, která z různých historických důvodů požívá ve společnosti značné autority, má vliv na společnost i politiku. Své hodnoty a jazyk se pak snaží vtisknout zbytku, aby se přizpůsoboval, přitom jde o hodnoty jen určité skupiny lidí,“ řekl a pak odkázal na výzkumy v rámci tzv. teorie her.