Hned na úvod se Cílka moderátorka zeptala, zda je připravovat se na krize optimistické. „Je to optimistické v tom, že když už o té krizi mluvím 30 let, a ona stále nepřišla, tak nevíme, kolik času máme,“ odvětil na to geolog. Prý když se lidé na krizi trochu připravují, tak jim to přináší uspokojení.
Cílek pak konkretizoval: „Mým pravděpodobným scénářem je, že nejdřív ze všeho přijde ekonomická krize. Nevíme z jakých důvodů. Většinou se jedná o nějaké souběhy situací. Může přijít a nemusí.“ Podle něj hovořit o ekonomické krizi je velký problém, protože banky mají často pouze dvě nebo pět procent peněz, které do nich lidé vložili. „To znamená, že když vypukne panika a chtěli byste z bank stáhnout jen 10 procent z toho, co tam máte uložené… Ta banka to mezitím půjčila další bance, ta zase další, takže jsou to celé řetězce dlužníků, kteří se zaseknou na nějakém slabém místě. Je to tedy vždy o úvaze, že fáma může i za normální situace položit zdravou banku. Bankéři to vědí, a proto vám, i kdyby byla skutečná krize na spadnutí, stejně musejí říkat, že je vše pořádku, protože jinak by to ještě uspíšili,“ popsal úskalí současného bankovního systému.
Fotogalerie: - Zemanova čínská rapsodie
Tato krize prý může přijít v rozmezí tří až pěti let, environmentální krize pak v měřítku 10 let. „Změna klimatu se bude projevovat zejména suchem v nějaké oblasti, toto sucho způsobí nedostatek potravin, nedostatek potravin způsobí to, že jídlo bude drahé. My to ustojíme, ale neustojí to chudé země, kde lidé dávají za potraviny 50, 70 procent svých příjmů,“ míní klimatolog.
Opět přidává konkrétní příklad: Čínu a produkci rýže. Čína je podle něj úžasná v tom, že je potravinově soběstačná v 99,7 procentech. Údajně se rýže v Číně pěstuje na ploše, která odpovídá zhruba ploše Itálie. Čína má 14 procent obdělávatelné plochy země a z této plochy rozsahu Itálie, na které se pěstuje rýže pro veškeré čínské obyvatelstvo, je okolo 10 procent hodně ohrožených suchem a dalších 20 až 30 procent je částečně ohrožených, tvrdí klimatolog. „Dá se tedy velmi jednoduše očekávat, že čínská produkce rýže, i kdyby nebyly nějaké velké klimatické změny, může snadno spadnout o desetinu. Ale 10 procent čínské produkce rýže je kapacita třech největších vývozců,“ varuje a popisuje, jak se pak asi bude vyvíjet situace: „Čína je natolik bohatá a natolik se stará o své lidi, že pak skoupí pšenici, dojde k panice. Pak se to srovná na nějaké úrovni, která bude asi vyšší než počáteční, ale první půlrok, rok do další sklizně bude velmi obtížný. My to přežijeme, ale co se bude dít v Bangladéši a v podobných zemích, to tedy netuším.“ Jde podle něj o reálný scénář, který může nastat toto jaro anebo za 10 let.
Fotogalerie: - Nový čínský velvyslanec
A dodává, že bychom měli rozlišovat: „Krize jsou krátkodobé a dlouhodobé. Krátkodobé krize, a to je dobré vyjmenovat, jsou v základních možných scénářích epidemie, blackout, nějaká nepředvídatelná krize, kdy se s něčím sejdou třeba ekonomické podmínky, něco, co nedovedeme odhadnout, možná politická krize. To jsou příklady rychlých krizí, které mají tu vlastnost, že jsou prvních několik dnů ničivé, v Evropě to trvá většinou 14 dnů, a za nějakou dobu se ustálí.“
„A pak je zde to, o čem si myslím, že na to máme být připraveni, totiž na chronickou krizi západní civilizace. Ta spočívá v tom, že jsou tu a tam nějaké bouře, tu a tam nějaké ekonomické problémy, tu a tam špatné počasí, ale celkově společnost chudne. Pak se musí spolehnout buďto na tradici, tedy udělat třeba rybízový džem nebo něco podobného, a zároveň využívat hightech, současné dobré vynálezy nebo dobré látky, dobré materiály,“ říká ještě geolog a klimatolog Václav Cílek.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
