Nejvyšší soud (NS) zamítl dovolání aktérovi tzv. první větve korupční kauzy spojené s osobou bývalého středočeského hejtmana za ČSSD Davida Ratha. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman podal dovolání kvůli tomu, že odvolací pražský vrchní soud nepřijal jako důkaz policejní odposlechy, které byly mezi klíčovými důkazy.
Zeman se jal vysvětlovat, proč s dovoláním neuspěl, když Nejvyšší soud v minulosti označil odposlechy za přípustné. „Vrchní soud při svém rozhodování vycházel z teorie ‚ovoce z otráveného stromu‘, to je teorie, která je platná v USA, ale v Česku nemá místo. V minulosti NS už jednou judikoval, že tato teorie není na danou kauzu použitelná, proto zároveň měly být odposlechy a další důkazy použitelné,“ uvedl.
„Byl jsem si vědom, že při podání dovolání bude určitý problém, v mezidobí došlo k tomu, že jsem přišel jako nejvyšší státní zástupce o možnost podání dovolání. Přišel jsem o to v důsledku jednoho nálezu Ústavního soudu, který akceptoval teorii, která říkala, že dochází k vychýlení zbraní, když nejvyšší státní zástupce tuto možnost má,“ přiblížil.
„V současné době jsem proto v Parlamentu inicioval legislativní návrh, jak by se toto mělo upravit, aby nejvyšší státní zástupce o tuto možnost nepřišel. Právě na tomto příkladu vidíme, že bychom se jinak zbavili možnosti, jak napravit stav, který není dobrý,“ upozornil.
„Nejvyšší soud včera řekl, že si trvá na svém názoru z předcházejícího rozhodování v dané věci, tedy trvá na tom, že odposlechy a na to navazující důkazy měly být přípustné, ale z formálních důvodů mé dovolání odmítl,“ kritizuje Zeman, že odvolací Vrchní soud v Praze neuznal jako důkazy záznamy z odposlechů a sledování, a z toho důvodu byli aktéři kauzy v části obžaloby zproštěni.
Tím se narušuje podle něj rovnost před soudem. „Domnívám se, že v současné době je rovnost vychýlená ve prospěch obviněného obhajoby. Nicméně počkejme, jaká bude další úprava trestního řádu. Věřím, že Parlament akceptuje tuto legislativní změnu a tato možnost bude veřejné žalobě vrácena,“ podotkl Pavel Zeman.
To, že obecně mívají soudy problém uznat policejní odposlechy jako relevantní důkazy, rozhodně není podle Zemana nedokonalá práce policie. „Myslím, že je to určitý vývoj v judikatuře soudu. Některé kauzy trvají několik let,“ uvedl.
Zmínil i případ, kdy Nejvyšší soud zamítl dovolání žalobců, kteří trvali na potrestání bývalého radního Jesenice u Prahy Martina Langa (dříve ODS). Čelil obžalobě kvůli facebookovému příspěvku, ve kterém napadal prezidenta Miloše Zemana i další politiky. Justice případ postoupila jen do přestupkového řízení.
Podle nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana šlo jednoznačně o trestný čin. Soud jeho podnětu nevyhověl. „Vycházel jsem z toho, že politici musejí snést vyšší míru kritiky, ale některé věci jsou za hranou morálky a přijatelnosti. Jestliže vyjádřil názor, že by měl být někdo určitým způsobem zprovozen ze světa, což v tomto případě tak bylo, tak to bylo za hranou. Nechci domýšlet, kdyby se o to chtěl někdo pokusit,“ řekl, že v tomto směru by trestní právo mělo veřejný prostor kultivovat.
V takových případech by se měl na politiky používat přísnější metr. „Politik by měl dobře vědět, co říká. Politika je boj, přesto by měl probíhat kultivovanými prostředky,“ kritizuje nenávistné projevy na všech úrovních.
„Jsem nerad, že na internetu jsou nenávistné projevy podporující teroristické trestné činy, projevy antisemitské, znevýhodňující skupiny obyvatel, Romy a podobně,“ podotkl.
„Zrovna v prostoru střední Evropy máme čerstvou zkušenost s druhou světovou válkou, kdy holokaust začínal psanými a verbálními projevy. Psaní přešlo v největší vraždění v našich dějinách. Nerad bych, abychom připravili cestu pro něco podobného. Domnívám se, že lidé si musejí uvědomit, že když něco napíší na internet, je to věc, kterou vidí desetitisíce lidí, a je to věc nevratná,“ zdůraznil, že s komunikací na internetu je třeba umět zacházet.
Mohlo by se zdát, že kvůli pandemii usnuly různé korupční kauzy. Zeman byl proto dotazován, proč se stále oddaluje rozuzlení případu Čapí hnízdo a podezření z dotačního podvodu. „Nechci se vyvlékat z odpovědi, ale věc řeší v současné době kolega z Městského státního zastupitelství v Praze,“ sdělil.
Rozšiřuje se praxe, kdy se obviněný může dohodnout s žalobcem na trestu pod spodní hranou, to Pavel Zeman vítá. „Myslím, že je to správné,“ uvedl jednoznačně.
Závěrem zhodnotil, jak je na tom Česko s potíráním korupce. „Poměrně se daří kauzy uzavírat. Máme zde několik kauz týkajících se soudců a státních zástupců, otázky veřejných zakázek. Možná to jen nevypadá mediálně, protože se kauzy z mnoha důvodů jen různě táhnou. Není to vina soudu, velice často je to dáno způsobem obhajoby některých obžalovaných, když zvolí obstrukční způsob,“ řekl, že trestní řád ČR na to není dobře připravený.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
