„Než bojovník Islámského státu znásilnil dvanáctiletou dívku, udělal si čas na to, aby jí vysvětlil, že to, co plánuje udělat, není hřích. Jelikož dívka vyznávala jiné náboženství než islám, nejenže mu Korán dává právo ji znásilnit, ještě s tím souhlasí a podporuje to, trval na svém bojovník.“ Podobné jsou příběhy mnohých žen a dívek, kterým se podařilo uprchnout ze spárů Islámského státu.

„Říkala jsem, že mě to bolí – prosím přestaň,“ říká dívka tak malá, že byste ji objali rukama kolem pasu. „Opáčil, že podle islámu je dovoleno znásilnit nevěřící. Že tím, že mě znásilní, mě příblíží k Bohu,“ tvrdí dívka, které se po 11 měsících podařilo utéct ze zajetí a nyní žije se svojí rodinou v uprchlickém táboře.“

Je to už rok, co Islámský stát „oživil otroctví jako instituci“, a zatím jsou jeho hlavními oběťmi především jezídské ženy a dívky. Jejich znásilňování a otroctví se stalo důležitou součástí celého fungování radikálního náboženského výkladu, kterého se Islámský stát drží.

S otrokyněmi se pak jedná jako se zbožím. Mají svoje sklady, svoje výlohy, svoje kontroly a přepravují je v uzavřených autobusech. Můžete je zdědit, pokud zemřete, jsou na vyhození jako zbytek vašeho majetku. Celkem unesli přes 5 000 jezídek, z čehož více než 3 000 jsou stále v zajetí.